Trumpovi lidé korigují prezidentův návrh ke Gaze

Nahrávám video
Události: Trumpovy plány s Pásmem Gazy
Zdroj: ČT24

Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu prezidenta USA Donalda Trumpa ve středu mírnili jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné tvrdili, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval. Deník The New York Times (NYT) uvádí, že návrh nebyl o moc víc než „nápadem v prezidentově hlavě“ a Bílý dům jej s vládou nekonzultoval.

Trump ve čtvrtek upřesnil, že k převzetí enklávy by nebylo zapotřebí vojenské síly, protože USA by území dostaly od Izraele po konci bojů.

Palestinci by už tou dobou byli v nespecifikovaných místech „v regionu“, a to „v mnohem bezpečnějších a krásnějších komunitách s novými a moderními domy“, uvedl na sociální síti Truth Social šéf Bílého domu. „Žádní vojáci ze strany Spojených států by nebyli potřeba,“ zdůraznil.

Šéf Bílého domu už ve středu tvrdil, že Palestinci chtějí z Gazy odejít a mohli by místo toho žít na různých místech v okolních zemích. Trump jejich přesun označil za humanitární snahu a hovoří o obnově Gazy jako o lukrativním realitním projektu. Nucené vysídlení obyvatelstva je v rozporu s mezinárodním právem.

Nahrávám video
Trump nechce v Gaze nasadit americké vojáky
Zdroj: ČT24

Otázka financování

Kdo by zde výstavbu financoval, ale z jeho slov není jasné. „Spojené státy by společně se skvělými developerskými týmy z celého světa pomalu a s rozvahou začaly výstavbu toho, co by se stalo jedním z nejlepších a nejpůsobivějších developerských projektů svého druhu na Zemi,“ napsal ve čtvrtek prezident na Truth Social.

„Není možné, alespoň perspektivou Izraele, ale patrně ani Spojených států, aby svět začal lít miliardy dolarů do Pásma Gazy v situaci, kdy v Gaze stále vládne Hamás a kdy část obyvatel Hamás stále podporuje. Takže Izrael říká, že žádná masivní rekonstrukce nemůže začít, dokud se Gaza nedemilitarizuje,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Enklávu obývají asi dva miliony lidí, sousední arabské státy jako Egypt nebo Jordánsko ale další palestinské uprchlíky přijímat nechtějí.

„Myslím, že je to podobné jako jeho plán na převzetí Grónska nebo Panamského kanálu. Evidentně je to něco, co si Trump nebo přinejmenším lidé z jeho okolí myslí, že to je dobrý nápad, ale není moc jisté, jak by se to mělo naplnit. Často se o tom mluví, že jsou to pokusné balonky, které Trump vypouští a následkem kterých se pak snaží získat lepší vyjednávací podmínky,“ spekuluje výzkumný pracovník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Expert: Gaza by mohla fungovat jako Hongkong

„Myslím, že ta idea je skvělá, protože co tam ti lidé teď budou dělat, budou žít mezi sutinami? Kde je navíc, jak se říká, nevybuchlá munice. Rozhodně by pro ně bylo lepší najít nějaké prostory, ať už v Egyptě nebo jiné zemi, kde by byly postaveny provizorní ubytovávací buňky se zásobováním. A potom by se mohli zapojovat do (stavebních) prací (v Gaze),“ myslí si politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Vybudování nové Gazy by podle odborníka pomohlo nejen samotným Palestincům, ale i Izraeli, jelikož by se uklidnila situace. „Samozřejmě by nebyl možný návrat lidí spřízněných s Hamásem,“ konstatoval Baar s tím, že bude třeba investice ze strany arabských zemí, aby se vytvořila zóna podobná Hongkongu se specifickými zákony. Ta by umožnila podnikání za výhodných podmínek. „Takové zóny se osvědčily v Číně a jiných zemích,“ podotkl odborník.

„(Trumpův) návrh je stále velice ambiciózní a je do jisté míry rozchodem s politikou (USA) posledních dekád. Zároveň odhaluje debatu o roli sousedních arabských zemí, která nezačala veřejně po 7. říjnu 2023, i když patrně měla. Tehdy byla podstatná role Egypta, země, která má poloprázdný Sinajský poloostrov, a přesto egyptský prezident vehementně odmítl hranice pro Gazánce otevřít, a tím je vyvázat z nutnosti pohybovat se v bojové zóně. A (bývalý prezident USA Joe) Biden to tehdy nepranýřoval,“ podotkl Borek.

Návrh šéfa Bílého domu vyvolal odmítavé reakce v arabském světě i v Evropě. Skupiny na ochranu lidských práv odsoudily Trumpův návrh na trvalý odsun obyvatel z Pásma Gazy, včetně převzetí a rekonstrukce tohoto palestinského území Spojenými státy, jako plán na etnickou čistku.

„Dočasné“ vysídlení a „žádní“ vojáci

Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle NYT při středečním brífinku dvakrát naznačil, že Trump podle něj mluvil o dočasném vysídlení Palestinců pouze na dobu nutnou pro poválečnou rekonstrukci zničené oblasti. Podobně se vyjádřila také mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Ta rovněž uvedla, že se prezident nezavázal poslat do Gazy americké vojáky, jakkoli Trump mluvil o tom, že USA tam budou zneškodňovat bomby a jiné zbraně. Trumpův blízkovýchodní zmocněnec Steve Witkoff zase podle vyjádření republikánského senátora Joshe Hawleyho řekl za zavřenými dveřmi senátorům, že Trump „nechce nasadit žádné americké vojáky a nechce utratit vůbec žádné americké dolary“.

Prezident v úterý sliboval, že USA „vytvoří ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený přísun pracovních míst a domů“.

Pásmo Gazy, které má menší rozlohu než Praha, berou Palestinci a jejich spojenci jako jednu z částí budoucího palestinského státu, jehož vytvoření dosud prosazovaly také USA a Evropská unie. Současní političtí lídři v Izraeli toto „dvoustátní řešení“ odmítají, otevřeně však izraelská vláda neuvádí, že by chtěla Gazu spravovat. Zóna je od 90. let v palestinské správě, od roku 2007 ji kontroluje teroristické hnutí Hamás.

Možná snaha o tlak na arabské státy

Trump se svým plánem, který přepisuje dlouhodobé postoje USA k izraelsko-palestinskému konfliktu, přichází v době, kdy v Gaze platí šestitýdenní příměří ve válce Izraele proti Hamásu. Dvě strany nyní mají jednat o druhé fázi příměří, během které by se podle původní představy Washingtonu izraelští vojáci z oblasti stáhli. Jak tato jednání ovlivní Trumpova intervence, zatím není jasné, podle BBC ale může křehký klid zbraní ohrozit.

Někteří komentátoři spekulují, že šéf Bílého domu chce svým dramatickým návrhem podpořit pokračování příměří a také vytvořit tlak na arabské země, aby se více angažovaly v jednáních o poválečné správě Gazy.

Politico: O úplně překvapení nešlo

Podle informací amerických médií Trumpův plán nebyl pro prezidentovy nejbližší spolupracovníky úplným překvapením. Web Politico podotkl, že o americkém převzetí Gazy v soukromí mluvil měsíce. Někteří jeho poradci to brali jako vyjednávací manévr v kontextu rozhovorů o pokračování příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

„Jakkoli ale mohli poradci o provokaci vědět, ve středu bylo jasné, že toho moc neudělali, aby na Trumpův plán připravili zbytek světa,“ píše Politico.

„Administrativa neudělala ani to nejzákladnější plánování, aby zhodnotila proveditelnost myšlenky,“ uvádí s odvoláním na nejmenované informované zdroje list NYT. Podle něj prezidentův tým nápad nekonzultoval s ministerstvem zahraničí nebo obrany, jak je pravidlem u vážně míněných zahraničněpolitických návrhů. „Nebylo to o moc víc než nápad v prezidentově hlavě,“ pokračuje deník.

Netanjahu: První dobrý nápad, který jsem slyšel

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který při oznámení plánu stál vedle Trumpa, se podle informací NYT o obsahu dozvěděl až těsně před společnou tiskovou konferencí. Trump při tom vytyčil „daleko ambicióznější“ postup, než jaký s poradci probíral dříve během dne, dodává zpravodajský web Axios.

Netanjahu později řekl, že na Trumpově myšlence vysídlit Palestince z Pásma Gazy není nic špatného. „Je to první dobrý nápad, který jsem slyšel,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. „Je to pozoruhodný nápad. A myslím, že by se měl skutečně promyslet, provádět a uskutečnit – protože mám za to, že to vytvoří jinou budoucnost pro všechny.“

Načítání...

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců, kteří si to přejí, z Pásma Gazy.

Podle webu Axios je úterní oznámení důkazem, do jaké míry se Trump cítí nespoutaný ve svém rozhodování. „Trumpovi pomocníci a poradci říkají, že jeho série nových zahraničněpolitických úspěchů, republikánská kontrola v Kongresu, jeho nový kabinet a jeho věrní spolupracovníci v Bílém domě mu dodávají sebedůvěru, že může dělat věci, které jiní mají za nemožné,“ napsal web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na středu deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil také na předměstí libanonského Bejrútu, napsala v noci na středu stanice CNN s odvoláním na izraelskou armádu. Ta podle agentury AFP informovala rovněž o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v Bahrajnu nebo iráckém Kurdistánu. Saúdská Arábie oznámila, že zachytila sedm balistických střel a Spojené arabské emiráty informovaly o snaze zlikvidovat přilétající íránské střely a drony.
před 2 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...