Trumpovi lidé korigují prezidentův návrh ke Gaze

Nahrávám video
Události: Trumpovy plány s Pásmem Gazy
Zdroj: ČT24

Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu prezidenta USA Donalda Trumpa ve středu mírnili jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné tvrdili, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval. Deník The New York Times (NYT) uvádí, že návrh nebyl o moc víc než „nápadem v prezidentově hlavě“ a Bílý dům jej s vládou nekonzultoval.

Trump ve čtvrtek upřesnil, že k převzetí enklávy by nebylo zapotřebí vojenské síly, protože USA by území dostaly od Izraele po konci bojů.

Palestinci by už tou dobou byli v nespecifikovaných místech „v regionu“, a to „v mnohem bezpečnějších a krásnějších komunitách s novými a moderními domy“, uvedl na sociální síti Truth Social šéf Bílého domu. „Žádní vojáci ze strany Spojených států by nebyli potřeba,“ zdůraznil.

Šéf Bílého domu už ve středu tvrdil, že Palestinci chtějí z Gazy odejít a mohli by místo toho žít na různých místech v okolních zemích. Trump jejich přesun označil za humanitární snahu a hovoří o obnově Gazy jako o lukrativním realitním projektu. Nucené vysídlení obyvatelstva je v rozporu s mezinárodním právem.

Nahrávám video
Trump nechce v Gaze nasadit americké vojáky
Zdroj: ČT24

Otázka financování

Kdo by zde výstavbu financoval, ale z jeho slov není jasné. „Spojené státy by společně se skvělými developerskými týmy z celého světa pomalu a s rozvahou začaly výstavbu toho, co by se stalo jedním z nejlepších a nejpůsobivějších developerských projektů svého druhu na Zemi,“ napsal ve čtvrtek prezident na Truth Social.

„Není možné, alespoň perspektivou Izraele, ale patrně ani Spojených států, aby svět začal lít miliardy dolarů do Pásma Gazy v situaci, kdy v Gaze stále vládne Hamás a kdy část obyvatel Hamás stále podporuje. Takže Izrael říká, že žádná masivní rekonstrukce nemůže začít, dokud se Gaza nedemilitarizuje,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Enklávu obývají asi dva miliony lidí, sousední arabské státy jako Egypt nebo Jordánsko ale další palestinské uprchlíky přijímat nechtějí.

„Myslím, že je to podobné jako jeho plán na převzetí Grónska nebo Panamského kanálu. Evidentně je to něco, co si Trump nebo přinejmenším lidé z jeho okolí myslí, že to je dobrý nápad, ale není moc jisté, jak by se to mělo naplnit. Často se o tom mluví, že jsou to pokusné balonky, které Trump vypouští a následkem kterých se pak snaží získat lepší vyjednávací podmínky,“ spekuluje výzkumný pracovník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Expert: Gaza by mohla fungovat jako Hongkong

„Myslím, že ta idea je skvělá, protože co tam ti lidé teď budou dělat, budou žít mezi sutinami? Kde je navíc, jak se říká, nevybuchlá munice. Rozhodně by pro ně bylo lepší najít nějaké prostory, ať už v Egyptě nebo jiné zemi, kde by byly postaveny provizorní ubytovávací buňky se zásobováním. A potom by se mohli zapojovat do (stavebních) prací (v Gaze),“ myslí si politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Vybudování nové Gazy by podle odborníka pomohlo nejen samotným Palestincům, ale i Izraeli, jelikož by se uklidnila situace. „Samozřejmě by nebyl možný návrat lidí spřízněných s Hamásem,“ konstatoval Baar s tím, že bude třeba investice ze strany arabských zemí, aby se vytvořila zóna podobná Hongkongu se specifickými zákony. Ta by umožnila podnikání za výhodných podmínek. „Takové zóny se osvědčily v Číně a jiných zemích,“ podotkl odborník.

„(Trumpův) návrh je stále velice ambiciózní a je do jisté míry rozchodem s politikou (USA) posledních dekád. Zároveň odhaluje debatu o roli sousedních arabských zemí, která nezačala veřejně po 7. říjnu 2023, i když patrně měla. Tehdy byla podstatná role Egypta, země, která má poloprázdný Sinajský poloostrov, a přesto egyptský prezident vehementně odmítl hranice pro Gazánce otevřít, a tím je vyvázat z nutnosti pohybovat se v bojové zóně. A (bývalý prezident USA Joe) Biden to tehdy nepranýřoval,“ podotkl Borek.

Návrh šéfa Bílého domu vyvolal odmítavé reakce v arabském světě i v Evropě. Skupiny na ochranu lidských práv odsoudily Trumpův návrh na trvalý odsun obyvatel z Pásma Gazy, včetně převzetí a rekonstrukce tohoto palestinského území Spojenými státy, jako plán na etnickou čistku.

„Dočasné“ vysídlení a „žádní“ vojáci

Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle NYT při středečním brífinku dvakrát naznačil, že Trump podle něj mluvil o dočasném vysídlení Palestinců pouze na dobu nutnou pro poválečnou rekonstrukci zničené oblasti. Podobně se vyjádřila také mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Ta rovněž uvedla, že se prezident nezavázal poslat do Gazy americké vojáky, jakkoli Trump mluvil o tom, že USA tam budou zneškodňovat bomby a jiné zbraně. Trumpův blízkovýchodní zmocněnec Steve Witkoff zase podle vyjádření republikánského senátora Joshe Hawleyho řekl za zavřenými dveřmi senátorům, že Trump „nechce nasadit žádné americké vojáky a nechce utratit vůbec žádné americké dolary“.

Prezident v úterý sliboval, že USA „vytvoří ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený přísun pracovních míst a domů“.

Pásmo Gazy, které má menší rozlohu než Praha, berou Palestinci a jejich spojenci jako jednu z částí budoucího palestinského státu, jehož vytvoření dosud prosazovaly také USA a Evropská unie. Současní političtí lídři v Izraeli toto „dvoustátní řešení“ odmítají, otevřeně však izraelská vláda neuvádí, že by chtěla Gazu spravovat. Zóna je od 90. let v palestinské správě, od roku 2007 ji kontroluje teroristické hnutí Hamás.

Možná snaha o tlak na arabské státy

Trump se svým plánem, který přepisuje dlouhodobé postoje USA k izraelsko-palestinskému konfliktu, přichází v době, kdy v Gaze platí šestitýdenní příměří ve válce Izraele proti Hamásu. Dvě strany nyní mají jednat o druhé fázi příměří, během které by se podle původní představy Washingtonu izraelští vojáci z oblasti stáhli. Jak tato jednání ovlivní Trumpova intervence, zatím není jasné, podle BBC ale může křehký klid zbraní ohrozit.

Někteří komentátoři spekulují, že šéf Bílého domu chce svým dramatickým návrhem podpořit pokračování příměří a také vytvořit tlak na arabské země, aby se více angažovaly v jednáních o poválečné správě Gazy.

Politico: O úplně překvapení nešlo

Podle informací amerických médií Trumpův plán nebyl pro prezidentovy nejbližší spolupracovníky úplným překvapením. Web Politico podotkl, že o americkém převzetí Gazy v soukromí mluvil měsíce. Někteří jeho poradci to brali jako vyjednávací manévr v kontextu rozhovorů o pokračování příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

„Jakkoli ale mohli poradci o provokaci vědět, ve středu bylo jasné, že toho moc neudělali, aby na Trumpův plán připravili zbytek světa,“ píše Politico.

„Administrativa neudělala ani to nejzákladnější plánování, aby zhodnotila proveditelnost myšlenky,“ uvádí s odvoláním na nejmenované informované zdroje list NYT. Podle něj prezidentův tým nápad nekonzultoval s ministerstvem zahraničí nebo obrany, jak je pravidlem u vážně míněných zahraničněpolitických návrhů. „Nebylo to o moc víc než nápad v prezidentově hlavě,“ pokračuje deník.

Netanjahu: První dobrý nápad, který jsem slyšel

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který při oznámení plánu stál vedle Trumpa, se podle informací NYT o obsahu dozvěděl až těsně před společnou tiskovou konferencí. Trump při tom vytyčil „daleko ambicióznější“ postup, než jaký s poradci probíral dříve během dne, dodává zpravodajský web Axios.

Netanjahu později řekl, že na Trumpově myšlence vysídlit Palestince z Pásma Gazy není nic špatného. „Je to první dobrý nápad, který jsem slyšel,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. „Je to pozoruhodný nápad. A myslím, že by se měl skutečně promyslet, provádět a uskutečnit – protože mám za to, že to vytvoří jinou budoucnost pro všechny.“

Načítání...

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců, kteří si to přejí, z Pásma Gazy.

Podle webu Axios je úterní oznámení důkazem, do jaké míry se Trump cítí nespoutaný ve svém rozhodování. „Trumpovi pomocníci a poradci říkají, že jeho série nových zahraničněpolitických úspěchů, republikánská kontrola v Kongresu, jeho nový kabinet a jeho věrní spolupracovníci v Bílém domě mu dodávají sebedůvěru, že může dělat věci, které jiní mají za nemožné,“ napsal web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahovalo asi 170. V důsledku požáru zemřelo jedno dítě, další dvě osoby museli být resuscitováni. Jejich stav zatím není znám, napsala ve čtvrtek agentura DPA. Úřady o celkovém počtu zraněných dosud neinformovaly, ani o počtu bytů, které jsou neobyvatelné.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 1 hhodinou

Podezřelou z masové střelby v Kanadě je místní obyvatelka, oznámila policie

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a nakonec i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím stále není zřejmé.
před 4 hhodinami

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 5 hhodinami

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentury nejprve psaly, že důvodem byly drony mexických drogových kartelů, a později, že jím byl plán americké armády testovat laser k jejich sestřelování. Bílý dům byl dle agentury Reuters uzavřením letiště překvapen.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Krach jednání s Íránem může vést k dalšímu úderu, naznačil Trump

Prezident Spojených států Donald Trump podporuje další jednání s Íránem o jaderné dohodě, zároveň naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu. Trump to napsal na své síti Truth Social po středeční odpolední schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. S tím hovořil také o situaci v palestinském Pásmu Gazy, kde podle amerického prezidenta nastal obrovský pokrok.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Varovný signál pro Česko, říká publicista k dění na Slovensku

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.
před 7 hhodinami

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...