Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu prezidenta USA Donalda Trumpa ve středu mírnili jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné tvrdili, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval. Deník The New York Times (NYT) uvádí, že návrh nebyl o moc víc než „nápadem v prezidentově hlavě“ a Bílý dům jej s vládou nekonzultoval.
Trump ve čtvrtek upřesnil, že k převzetí enklávy by nebylo zapotřebí vojenské síly, protože USA by území dostaly od Izraele po konci bojů.
Palestinci by už tou dobou byli v nespecifikovaných místech „v regionu“, a to „v mnohem bezpečnějších a krásnějších komunitách s novými a moderními domy“, uvedl na sociální síti Truth Social šéf Bílého domu. „Žádní vojáci ze strany Spojených států by nebyli potřeba,“ zdůraznil.
Šéf Bílého domu už ve středu tvrdil, že Palestinci chtějí z Gazy odejít a mohli by místo toho žít na různých místech v okolních zemích. Trump jejich přesun označil za humanitární snahu a hovoří o obnově Gazy jako o lukrativním realitním projektu. Nucené vysídlení obyvatelstva je v rozporu s mezinárodním právem.
Otázka financování
Kdo by zde výstavbu financoval, ale z jeho slov není jasné. „Spojené státy by společně se skvělými developerskými týmy z celého světa pomalu a s rozvahou začaly výstavbu toho, co by se stalo jedním z nejlepších a nejpůsobivějších developerských projektů svého druhu na Zemi,“ napsal ve čtvrtek prezident na Truth Social.
„Není možné, alespoň perspektivou Izraele, ale patrně ani Spojených států, aby svět začal lít miliardy dolarů do Pásma Gazy v situaci, kdy v Gaze stále vládne Hamás a kdy část obyvatel Hamás stále podporuje. Takže Izrael říká, že žádná masivní rekonstrukce nemůže začít, dokud se Gaza nedemilitarizuje,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Enklávu obývají asi dva miliony lidí, sousední arabské státy jako Egypt nebo Jordánsko ale další palestinské uprchlíky přijímat nechtějí.
„Myslím, že je to podobné jako jeho plán na převzetí Grónska nebo Panamského kanálu. Evidentně je to něco, co si Trump nebo přinejmenším lidé z jeho okolí myslí, že to je dobrý nápad, ale není moc jisté, jak by se to mělo naplnit. Často se o tom mluví, že jsou to pokusné balonky, které Trump vypouští a následkem kterých se pak snaží získat lepší vyjednávací podmínky,“ spekuluje výzkumný pracovník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
Expert: Gaza by mohla fungovat jako Hongkong
„Myslím, že ta idea je skvělá, protože co tam ti lidé teď budou dělat, budou žít mezi sutinami? Kde je navíc, jak se říká, nevybuchlá munice. Rozhodně by pro ně bylo lepší najít nějaké prostory, ať už v Egyptě nebo jiné zemi, kde by byly postaveny provizorní ubytovávací buňky se zásobováním. A potom by se mohli zapojovat do (stavebních) prací (v Gaze),“ myslí si politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
Vybudování nové Gazy by podle odborníka pomohlo nejen samotným Palestincům, ale i Izraeli, jelikož by se uklidnila situace. „Samozřejmě by nebyl možný návrat lidí spřízněných s Hamásem,“ konstatoval Baar s tím, že bude třeba investice ze strany arabských zemí, aby se vytvořila zóna podobná Hongkongu se specifickými zákony. Ta by umožnila podnikání za výhodných podmínek. „Takové zóny se osvědčily v Číně a jiných zemích,“ podotkl odborník.
„(Trumpův) návrh je stále velice ambiciózní a je do jisté míry rozchodem s politikou (USA) posledních dekád. Zároveň odhaluje debatu o roli sousedních arabských zemí, která nezačala veřejně po 7. říjnu 2023, i když patrně měla. Tehdy byla podstatná role Egypta, země, která má poloprázdný Sinajský poloostrov, a přesto egyptský prezident vehementně odmítl hranice pro Gazánce otevřít, a tím je vyvázat z nutnosti pohybovat se v bojové zóně. A (bývalý prezident USA Joe) Biden to tehdy nepranýřoval,“ podotkl Borek.
Návrh šéfa Bílého domu vyvolal odmítavé reakce v arabském světě i v Evropě. Skupiny na ochranu lidských práv odsoudily Trumpův návrh na trvalý odsun obyvatel z Pásma Gazy, včetně převzetí a rekonstrukce tohoto palestinského území Spojenými státy, jako plán na etnickou čistku.
„Dočasné“ vysídlení a „žádní“ vojáci
Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle NYT při středečním brífinku dvakrát naznačil, že Trump podle něj mluvil o dočasném vysídlení Palestinců pouze na dobu nutnou pro poválečnou rekonstrukci zničené oblasti. Podobně se vyjádřila také mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Ta rovněž uvedla, že se prezident nezavázal poslat do Gazy americké vojáky, jakkoli Trump mluvil o tom, že USA tam budou zneškodňovat bomby a jiné zbraně. Trumpův blízkovýchodní zmocněnec Steve Witkoff zase podle vyjádření republikánského senátora Joshe Hawleyho řekl za zavřenými dveřmi senátorům, že Trump „nechce nasadit žádné americké vojáky a nechce utratit vůbec žádné americké dolary“.
Prezident v úterý sliboval, že USA „vytvoří ekonomický rozvoj, který poskytne neomezený přísun pracovních míst a domů“.
Pásmo Gazy, které má menší rozlohu než Praha, berou Palestinci a jejich spojenci jako jednu z částí budoucího palestinského státu, jehož vytvoření dosud prosazovaly také USA a Evropská unie. Současní političtí lídři v Izraeli toto „dvoustátní řešení“ odmítají, otevřeně však izraelská vláda neuvádí, že by chtěla Gazu spravovat. Zóna je od 90. let v palestinské správě, od roku 2007 ji kontroluje teroristické hnutí Hamás.
Možná snaha o tlak na arabské státy
Trump se svým plánem, který přepisuje dlouhodobé postoje USA k izraelsko-palestinskému konfliktu, přichází v době, kdy v Gaze platí šestitýdenní příměří ve válce Izraele proti Hamásu. Dvě strany nyní mají jednat o druhé fázi příměří, během které by se podle původní představy Washingtonu izraelští vojáci z oblasti stáhli. Jak tato jednání ovlivní Trumpova intervence, zatím není jasné, podle BBC ale může křehký klid zbraní ohrozit.
Někteří komentátoři spekulují, že šéf Bílého domu chce svým dramatickým návrhem podpořit pokračování příměří a také vytvořit tlak na arabské země, aby se více angažovaly v jednáních o poválečné správě Gazy.
Politico: O úplně překvapení nešlo
Podle informací amerických médií Trumpův plán nebyl pro prezidentovy nejbližší spolupracovníky úplným překvapením. Web Politico podotkl, že o americkém převzetí Gazy v soukromí mluvil měsíce. Někteří jeho poradci to brali jako vyjednávací manévr v kontextu rozhovorů o pokračování příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
„Jakkoli ale mohli poradci o provokaci vědět, ve středu bylo jasné, že toho moc neudělali, aby na Trumpův plán připravili zbytek světa,“ píše Politico.
„Administrativa neudělala ani to nejzákladnější plánování, aby zhodnotila proveditelnost myšlenky,“ uvádí s odvoláním na nejmenované informované zdroje list NYT. Podle něj prezidentův tým nápad nekonzultoval s ministerstvem zahraničí nebo obrany, jak je pravidlem u vážně míněných zahraničněpolitických návrhů. „Nebylo to o moc víc než nápad v prezidentově hlavě,“ pokračuje deník.
Netanjahu: První dobrý nápad, který jsem slyšel
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který při oznámení plánu stál vedle Trumpa, se podle informací NYT o obsahu dozvěděl až těsně před společnou tiskovou konferencí. Trump při tom vytyčil „daleko ambicióznější“ postup, než jaký s poradci probíral dříve během dne, dodává zpravodajský web Axios.
Netanjahu později řekl, že na Trumpově myšlence vysídlit Palestince z Pásma Gazy není nic špatného. „Je to první dobrý nápad, který jsem slyšel,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. „Je to pozoruhodný nápad. A myslím, že by se měl skutečně promyslet, provádět a uskutečnit – protože mám za to, že to vytvoří jinou budoucnost pro všechny.“
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby připravila plán umožňující odchod Palestinců, kteří si to přejí, z Pásma Gazy.
Podle webu Axios je úterní oznámení důkazem, do jaké míry se Trump cítí nespoutaný ve svém rozhodování. „Trumpovi pomocníci a poradci říkají, že jeho série nových zahraničněpolitických úspěchů, republikánská kontrola v Kongresu, jeho nový kabinet a jeho věrní spolupracovníci v Bílém domě mu dodávají sebedůvěru, že může dělat věci, které jiní mají za nemožné,“ napsal web.
