Libanon obvinil Izrael, že z letounů vypouštěl nad jihem země nebezpečné koncentrované herbicidy. Píše to server BBC News. Prezident Joseph Aún označil použití „toxických látek“ za porušení libanonské suverenity a zločin proti životnímu prostředí a zdraví. Izraelská armáda záležitost odmítla komentovat. Důvod použití herbicidů podle BBC není jasný.
K postřiku došlo podle obyvatel pohraničí více než rok po uzavření příměří mezi Izraelem a libanonskou teroristickou skupinou Hizballáh. Mírové síly OSN v Libanonu začátkem týdne sdělily, že je Izrael informoval o plánovaném postřiku poblíž hranice a bylo jim doporučeno, aby se ukryly.
Mírotvorci kvůli tomu museli zrušit některé z plánovaných operací. Uvedli také, že to nebylo poprvé, co izraelské síly shodily neznámé chemické látky z letadel nad libanonským územím.
Apel na Radu bezpečnosti
Úřady v Libanonu vyjádřily obavy o potravinovou a environmentální bezpečnost. Libanonské ministerstvo zahraničí si chce na Izrael formálně stěžovat u Rady bezpečnosti OSN.
Podle tamního ministerstva zemědělství a životního prostředí laboratorní testy potvrdily, že Izraelci půdu na jihu země postřikovali glyfosátem, což je chemikálie používaná k ničení vegetace. Koncentrace v některých vzorcích „přesahují dvacetkrát až třicetkrát obvykle přijatelné úrovně“, upozornil resort.
Načítání...
Po bojích mezi Jeruzalémem a Hizballáhem v letech 2023 až 2024 zůstávají vysídleny desítky tisíc Libanonců, kterým nový incident opět ztíží návrat domů, řekl BBC výzkumník lidskoprávní organizace Human Rights Watch Ramzi Kaiss. „Tyto oblasti jsou silně závislé na zemědělství – olivových hájích, tabáku a dalších plodinách – a tento incident komplikuje lidem návrat do jejich domovů, udržení obživy a obnovu po rozsáhlé destrukci,“ konstatoval Kaiss.
Odborníci varují, že postřiky nejen poškozují místní ekosystémy, ale mají také širší ekonomické důsledky pro libanonský zemědělský sektor. V dubnu 2025 Organizace OSN pro výživu a zemědělství oznámila, že konflikt v roce 2024 způsobil tamnímu zemědělství, zejména na jihu a v údolí Bikáa, škody a ztráty ve výši více než 700 milionů dolarů (14,38 miliardy korun).
Environmentální skupiny jako Green Southerners v Libanonu rovněž vyjádřily obavy z dopadu izraelského počínání na zemědělskou produkci a úrodnost půdy. „Tyto akce ohrožují ekosystémy již poškozené bílým fosforem a představují vážná rizika pro hmyzí společenstva a přirozené opylovače, což podkopává biodiverzitu, potravinovou bezpečnost a místní živobytí,“ uvedla skupina v příspěvku na instagramu.
Možná rizika
Univerzální shoda ohledně rizik glyfosátu nicméně neexistuje, píše BBC. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace (WHO) jej klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“ s odkazem na souvislost s non-Hodgkinovým lymfomem.
Jiné regulační orgány, včetně Agentury pro ochranu životního prostředí USA a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, dospěly k závěru, že je nepravděpodobné, že by pro člověka představoval karcinogenní riziko.
Navzdory příměří uzavřenému 27. listopadu 2024 izraelská armáda provádí v Libanonu pravidelné vzdušné údery proti cílům, které jsou podle ní spojeny především s Hizballáhem.
Libanonská armáda tvrdí, že již odzbrojila Hizballáh v jižní oblasti země mezi izraelskou hranicí a řekou Lítání. Řeka se nachází přibližně třicet kilometrů od hranice. Šíitské teroristické hnutí však odmítá odevzdat zbraně po celé zemi.
Dohoda o příměří, která utlumila boje, měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území a ukončení vojenské přítomnosti Hizballáhu na jihu země. Bejrút kritizuje pravidelné izraelské údery, které považuje za narušení suverenity Libanonu i porušení dohody o klidu zbraní.
Výzva Francie
Podle Francie je třeba poskytnout libanonské armádě prostředky k tomu, aby mohla odzbrojit Hizballáh a nahradit mírovou misi OSN v Libanonu (UNIFIL). „Regionální kontext činí otázku odzbrojení Hizballáhu obzvláště citlivou, protože dochází jak k napětí mezi jednotlivými stranami, tak k oslabení íránského režimu,“ domnívá se francouzský šéf diplomacie Jean-Noël Barrot.
Rada bezpečnosti OSN loni v srpnu naposledy prodloužila mandát mise do prosince příštího roku a očekává bezpečný odchod jednotek. Mise UNIFIL byla zřízena u jižních hranic Libanonu v roce 1978 k monitorování situace u hranice s Izraelem.
