Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Opoziční poslanci v úterý neúspěšně navrhovali dvě desítky úprav programu. Jednání o jeho podobě vyplnilo asi čtyři hodiny odpolední schůze. Podobně dlouho trvalo jednání o programu i v minulém volebním období, kdy byla v opozici nyní vládní hnutí ANO a SPD a v posledním roce také Piráti.
Navrhovaná změna sněmovních pravidel například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůzí a dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Novelu připravila skupina poslanců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí, které v minulém období využívala tehdy opoziční hnutí ANO a SPD. Například při jednání o korespondenční volbě hovořil Tomio Okamura rekordních téměř jedenáct hodin.
Podle Renaty Vesecké (za Motoristy) by měly být změny schváleny co nejdříve. „Abychom se k projednávání zákonů nedostávali až po takřka čtyřech hodinách jednání o programu a podobně,“ podotkla. Kriticky se postavila k novele předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová, podle níž je modernizace potřebná, cíle jsou ale podle ní podezřelé. „Návrh jenom usnadňuje, aby si (premiér) Andrej Babiš (ANO) mohl protlačit, co potřebuje,“ řekla.
Plénum by mohlo podle novely omezit také počet vystoupení poslanců prostřednictvím krátkých poznámek, které mohou trvat nejvýše dvě minuty. Zrušila by se navíc možnost odpovědi. Úprava budí námitky stejně jako fakt, že novela naopak nedovoluje omezit vystoupení předsedy sněmovny jako jedinému z poslaneckých řečníků s přednostním právem.
Novela jednacího řádu by prodloužila dobu pro závěrečná schvalování návrhů zákonů. Zákony vrácené Senátem a prezidentem by dolní komora mohla projednávat také na mimořádných schůzích. Piráti už představili pozměňovací návrh, který by krátil plat členů vlády za pravidelné absence při interpelacích. Při losování pořadí interpelujících zákonodárců by navíc zvýhodňoval ty opoziční.
Na programu byla opatření k podpoře bydlení
Poslanci se v úterý měli dle schváleného programu schůze zabývat také úpravou zacílení opatření k podpoře bydlení pro lidi v bytové nouzi, k bodu se ale nedostali. Vládní novela zákona o podpoře bydlení, jenž je účinný od ledna, omezuje poradenství v bydlení jen na lidi s vazbou ke správnímu obvodu kontaktního místa. Jde o ty, kteří mají ve správním obvodu trvalý pobyt, dva roky bydliště či tam nejméně dva roky pracují nebo studují. Nárok na konzultaci mají navíc jen lidé, kteří pomoc státu potřebují. Budou muset prohlásit, že mají nevyhovující bydlení, či jim tento stav v příštích třech měsících hrozí, a sami si nezvládnou najít lepší bydlení.
Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) program Dostupné nájemní bydlení ve stávající podobě patrně skončí. Příjem žádostí je pozastavený od června. Zájem obcí a firem byl enormní. Celkem se sešly požadavky za dvacet miliard korun. Stát uvolnil sedm. Z peněz je možné financovat výstavbu nového bytového domu, ale i rekonstrukci. Jednotky pak musí vlastníci lidem nabídnout za nižší nájem, než je v dané lokalitě na trhu obvyklé.
„Dneska ten program ‚cukruje‘ celou Českou republiku v podstatě stejným dílem, za mě osobně by tam měla být regionální diferenciace, aby to dávalo větší smysl a efektivitu. Takže otevřen v té současné podobě si myslím, že nebude, ale budeme se bavit o úpravě,“ avizovala Mrázová. Její předchůdce v čele resortu Petr Kulhánek (STAN) sdělil, že s pojmem „cukrování“ nemůže souhlasit. „Je to regionálně vyvážené a projekty vznikaly všude tam, kde je bydlení největší nedostatek,“ zdůraznil.
V programu schůze byl také návrh premiéra Babiše na doplnění významného Dne české vlajky do kalendáře a senátní ústavní novela o možnosti prověřování hospodaření veřejnoprávní televize a rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem. Poslanci se v úterý ani k těmto předlohám nakonec nedostali.
Nižší výdaje na obranu, zato zvýšení dotací pro agropodniky, kritizuje rozpočet opozice
Jako první se v úterý k řečnickému pultíku postavil předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který kritizoval návrh státního rozpočtu. Ten podle něj obsahuje škrty v obraně, bezpečnosti či podpoře rodin. Navržený schodek je podle něj vyšší, než si žádají pravidla zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Rozpočet neřeší bytovou nouzi, ale, a to je zajímavé, přesto umí najít peníze pro vyvolené zájmové skupiny,“ řekl v narážce na dotace pro koncern Agrofert. Finanční zodpovědnost současné vlády přirovnal k imaginární rodině, která nakupuje dovolené a dárky na dluh, „pak si půjčí na splátky jiného dluhu. A pak samozřejmě zkrachuje,“ dodal.
Předseda ODS Martin Kupka označil snižování výdajů na obranu za „zásadní chybu“ – „nejen proto, že za humny je otevřený válečný konflikt, který vyvolalo agresivní Rusko, ale také proto, že jsme se s partnery v rámci NATO domluvili na tom, že výdaje na obranu budeme zvyšovat,“ připomněl závěry summitu NATO v nizozemském Haagu. I přes snižování výdajů na obranu však podle něj rekordní schodek rozpočtu zvyšuje výdaje na dotace pro velké agropodniky.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel kritizoval zrušení Národní ekonomické rady vlády. Nejde podle něj o technickou drobnost ani administrativní úpravu. V době, kdy Česko podle něj řeší drahé bydlení, tlak na veřejné finance, „který bude vláda ještě zvyšovat“, demografii či konkurenceschopnost, „tak vláda vypíná jeden z mála nástrojů, který do politiky vnášel odbornou protiváhu, dlouhodobost a hlavně veřejně dohledatelné, odborné a vědecké argumenty,“ řekl.
V navázání ČT a Českého rozhlasu na rozpočet jsme konzistentní, řekl Nacher
Kupka připomněl, že současný ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dříve tvrdil, že poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas „nedá“. „Pak se na něj Andrej Babiš zle podíval a Oto Klempíř otočil přibližně o 180 stupňů,“ sdělil Kupka. Na sněmu hnutí ANO Babiš podle Kupky řekl, že „novináři jsou naši největší soupeři“. „Když jsou největší soupeři, tak to asi hnutí ANO nemá v úmyslu pro ně vytvářet vlídné a vhodné podmínky,“ dedukoval Kupka.
Podle Kupky tedy při prosazování zrušení poplatků současnou vládou nejde pouze o tento akt, ale o navázání rozpočtů veřejnoprávních médií na státní rozpočet. „A pak bude následovat jednoduchý akt před koncem každého roku – bude chodit ředitel ČT a ČRo pěkně na kobereček a dozví se, kde udělali jeho novináři chybu, když si dovolili kritizovat vládu,“ věří Kupka.
Patrik Nacher (ANO) u řečnického pultu reagoval na předchozí výzvu Kupky k zařazení bodu o ochraně veřejnoprávních médií. Sdělil, že ODS před sedmnácti lety také navrhovala zrušit poplatky za ČT a Český rozhlas. „To bylo v pořádku samozřejmě, že ano?“ obrátil se u pultíku na členy ODS.
Zároveň Nacher tvrdí, že někteří členové bývalých vládních stran před volbami avizovali, že tyto poplatky nezvýší. Nacher také argumentoval, že ANO před volbami záměr navázat ČT a ČRo na rozpočet potvrzovalo. „My jsme to říkali před volbami, máme to ve volebním programu, říkali jsme to po volbách, máme to v programovém prohlášení vlády – to znamená, že jsme konzistentní. Žádné překvapení,“ shrnul Nacher.
