Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
Prezidenti a premiéři, mezi kterými bude za Spojené státy Donald Trump a za Česko Petr Pavel, by se měli dohodnout na posílení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), přičemž shodu na zvýšení hranice výdajů na obranu šéf Aliance potvrdil. Uvedl, že zvýšení výdajů nejen posílí bezpečnost, ale může zároveň vést k vytvoření nových pracovních míst díky novým státním investicím. Nový plán investic označil generální tajemník NATO za „historický a velmi ambiciózní cíl,“ který je „zásadní pro zajišťování schopností odrazení a obrany“.
Konkrétní plány, do čeho budou spojenci investovat, jsou podle Rutteho tajné, několik příkladů ale zmínil. „Pětinásobné zvýšení kapacit protivzdušné obrany, protože každý den vidíme ruský teror z nebe nad Ukrajinou a musíme být schopni se před takovými útoky bránit,“ dodal s tím, že dále půjde o obrovské navýšení počtu tanků a obrněných vozidel a rovněž i miliony kusů munice.
V neděli Španělsko oznámilo, že zatím nebude muset dodržet pětiprocentní závazek, což podle Madridu zohlední i dokumenty, které budou schválené na summitu. Podle tisku to španělské vládě zaručuje i dopis od Rutteho. „NATO nemá výjimky,“ uvedl k tomu v pondělí Rutte. Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli na tiskové konferenci řekl, že španělské výdaje na obranu dosáhnou maximálně 2,1 procenta HDP, což je podle něj dostatečné množství financí pro zaručení aliančních požadavků.
„Všichni chceme mír pro ukrajinský lid,“ prohlásil Rutte
Rutte ve svém vystoupení označil Rusko za největší současnou hrozbu pro NATO a řekl, že NATO se i nadále bude zaměřovat na podporu bránící se Ukrajiny. Očekává se, že některých jednání summitu se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojenci letos podle nizozemského politika poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur. NATO musí zajistit, aby Ukrajina měla pro svou obranu vše potřebné, dodal Rutte, podle kterého je cesta Ukrajiny do Aliance nezvratná.
V souvislosti se summitem se čeká i mnoho protestů – a to jak proti zvyšování výdajů na zbrojení, tak proti případné válce s Íránem. Spojené státy totiž v noci na neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránského konfliktu, který Jeruzalém zahájil v pátek 13. června. Svůj krok Spojené státy zdůvodnily stejně jako Izrael tím, že chtějí zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Konflikt se v Haagu nejspíš stane předmětem mnohých debat, přičemž Rutte zdůraznil, že v rámci NATO panuje shoda na nepřípustnosti existence jaderných zbraní v rukou Teheránu.
Ministři obrany zemí NATO navíc již začátkem června v přípravě na summit podpořili nové alianční závazky, kterými chtějí přispět k lepší obranyschopnosti Aliance. K dosažení těchto cílů je podle Rutteho potřeba více peněz. Rutte proto navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotnických zařízení. Pětiprocentní výdaje na obranu žádá dlouhodobě také Trump.
Dvoudenní summit začíná v úterý slavnostní večeří, kterou bude hostit nizozemský královský pár Willem-Alexander a Máxima.
