Projednávání písemných interpelací na členy vlády ve čtvrtek poznamenaly absence ministrů i některých poslanců. Ze sedmnácti předložených tak sněmovna věcně projednala jedinou, která se týkala elektronických dokladů. Nesouhlas s odpovědí vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) v této věci ale opozice o jediný hlas při přítomnosti 85 poslanců prosadit nedokázala. Kromě interpelací stihla sněmovna schválit daňovou smlouvu s Černou Horou a rámcovou obchodní dohodu Evropské unie s Chile. Zelenou dala také nové policejní spolupráci s Ukrajinou.
Mnoho interpelací propadlo, sněmovna schválila dohody s Chile a Černou Horou
Předmětem zmíněné interpelace byla mobilní aplikace eDoklady, do které si lze ukládat elektronickou variantu občanského průkazu. Původní aplikace odesílala víc informací o uživatelích, než bylo třeba. Bez upozornění pro uživatele hlásila provedené transakce na soukromé servery, které si stát pronajímá od společnosti Microsoft. Podle Bartoše se jednalo o chybu dodavatele, údaje byly ukládány v anonymizované podobě a letní aktualizace aplikace po provedeném auditu nesprávné odesílání dat vyřešila.
Kvůli nepřítomnosti poslankyně ANO Věry Adámkové, které podle předsedkyně frakce Aleny Schillerové zhatil přítomnost na jednání nepojízdný automobil, sněmovna bez věcného projednání ukončila posuzování odpovědi přítomného ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Ten poznamenal, že kvůli pobytu ve sněmovně musel přesunout jednání s Agrární komorou. Zástupci ANO naopak poukazovali na to, že kvůli chybějícím ministrům se projednávání některých z jejich odpovědí táhne už od loňského podzimu.
Z dopoledního jednání sněmovny, kdy při běžných čtvrtečních schůzích na programu pravidelně bývá projednávání odpovědí členů vlády na písemné interpelace poslanců, se omluvilo šest ministrů i premiér Petr Fiala (ODS).
Fiala chce odložit emisní povolenky
Předseda vlády později dorazil, během interpelací mimo jiné zdůraznil, že považuje za nutné odložit zavedení evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami na skleníkové plyny. Ten má zahrnout i paliva v dopravě nebo pro vytápění budov.
Česká vláda je podle Fialy pro revizi systému. Požaduje také změnu některých přijatých závazků v boji proti změně klimatu, úpravu zákazu spalovacích motorů i některých nařízení v zemědělství.
Premiér také uvedl, že Česko získá do roku 2030 více než 1,2 bilionu korun na úsporná opatření a investice. Teplárny dostanou část povolenek zdarma a nebudou muset zdražovat, dodal Fiala v odpověď na interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka.
Podpora policejní spolupráce s Ukrajinou
Kromě interpelací stihli poslanci také v úvodním kole podpořit novou smlouvu o policejní spolupráci s ukrajinskou vládou. Smlouvu před závěrečným schvalováním sněmovny prostuduje sněmovní zahraniční výbor.
Dohoda upravuje mimo jiné působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) poslancům řekl, že nová úmluva je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.
Podle opozičních politiků je smlouva potřebná. Stínová ministryně vnitra z ANO Jana Mračková Vildumetzová si již dříve postěžovala, že vláda o podpisu smlouvy předem neinformovala. Podle Radka Kotena (SPD) vzájemný přístup obou zemí do databází je kvůli ukrajinské verzi pravidel ochrany osobních údajů problematický. Může narážet na neochotu sdílet informace i místní ukrajinskou korupci.
Vzájemnou spolupráci mezi Kyjevem a Prahou v tomto směru dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá.
Schválení dohody s Chile může prospět vývozu
Poslanci dále schválili rámcovou dohodu mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Chile. Dokument by kromě jiného mohl zvýšit objem vývozu z EU do této jihoamerické země v přepočtu až o více než 111 miliard korun. Autoři si tak od něj slibují, že by mohl pomoci podnikům ze zemí EU zvýšit jejich vývozy do této jihoamerické země.
Dohoda má po svém vstupu v platnost nahradit dosavadní asociační dohodu mezi Chile a EU podepsanou v roce 2002. Podle důvodové zprávy dohoda kromě jiného posílí ekonomickou odolnost obou stran. Senát svůj souhlas s dohodou vyslovil, na rozdíl od sněmovny, už na konci července.
Chile je první zemí Latinské Ameriky a Karibiku, která takovou dohodu s EU podepsala. Unie je pro Chile třetím největším obchodním partnerem po Číně a USA. Česko konkrétně si letos připomíná 100 let od navázání diplomatických vztahů.
Dohoda s Černou Horou má zamezit dvojímu zdanění
Z dalších plánovaných bodů programu schůze stihla sněmovna schválit také smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a daňovým únikům s Černou Horou. Důvodem pro sjednání nové smlouvy bylo omezení byrokracie, přesněji řečeno to, že kvůli každé změně v daních nebo výměně informací na černohorské straně bylo nutné uzavřít doplňující protokol.
Vláda uvádí, že uzavření ani provádění smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Celkový přínos se bude v praxi projevovat na budoucím rozvoji hospodářské spolupráce.
Příjmy firem i jednotlivců se budou stejně jako v případě smluv s jinými státy zdaňovat v těch zemích, kde jsou daňovými rezidenty. Úřady obou zemí ale budou mít právo zvýšit základ daně v případě skrytého převodu zisku z jedné země do druhé mezi propojenými podniky.