Poslanci se v úterý sešli na první poprázdninové schůzi. Hlavním bodem programu byla digitalizace stavebního řízení. Tu kritizovali opoziční poslanci, místopředseda ANO Karel Havlíček ji označil za jedno z největších selhání. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ji hájil s tím, že systémy digitalizovaného stavebního řízení v současnosti vykazují některé nedostatky také proto, že byly dodány v minimalistické podobě. Vyžadoval to tak podle něj nový stavební zákon, ale také podmínky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sněmovna debatovala až do půlnoci.
Opozice ve sněmovně podle očekávání neprosadila výzvu, aby Bartoš kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení rezignoval. Podle opozičních hnutí ANO a SPD by měl umožnit užívat původní funkční systémy stavebního řízení do doby, než se nový systém povede doladit. Bartoš k výzvám k odstoupení uvedl, že za svou politickou odpovědnost bere to, že projekt dotáhne do zdárného konce.
Koalice po půlnoci z úterý na středu podpořila pouze návrh ANO, aby Bartošovo ministerstvo předložilo do konce září sněmovnímu výboru pro veřejnou správu detailní plán nápravy všech nedostatků. Bartoš má navíc výbor pravidelně informovat o postupu, dokud nebudou systémy plně funkční.
Digitalizace jde podle Bartoše správným směrem
Normy nového stavebního zákona a podmínky ÚOHS jsou podle Bartoše důvodem, proč některé funkce „haprují“. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si nyní podle Bartoše dává za cíl rozvíjet funkcionality v reálném čase a dodat je tak, aby ulevily zátěži na úřadech. Zároveň se pracuje také na tom, aby byly systémy přehlednější.
Data extrahovaná ze systému ale podle něj vykazují pozitivní trend. K pondělku bylo podáno téměř dvacet tisíc žádostí. Úředníci pak začali pracovat s více žádostmi, a to s 23 tisíci. Důvodem je, že pracovníci úřadů zpracovávají také žádosti podané původním způsobem, tedy papírovou formou, nebo žádosti podané přes datové schránky. V Informačním systému stavebního řízení (ISSŘ) je v současnosti 72 tisíc dokumentů.
Zahájeno bylo zhruba 14 700 řízení a 2900 z nich bylo dokončeno. Zapojeno v systému digitalizace stavebního řízení je dnes 665 stavebních úřadů, což podle Bartoše představuje přes 99 procent v Česku. Zbylé půl procento nebo 0,7 procenta jsou pak úřady, které v tuto chvíli nemají žádného zaměstnance.
„Máme jasný plán pro nasazení dalších funkcionalit,“ sdělil také Bartoš a dodal, že se systém podařilo pořídit o miliardu levněji, než předpokládaly původní plány z doby vlády hnutí ANO, což se podle něj zřejmě neodpouští. Uvedl také, že do zřízení digitalizace chyběla data, která by umožnila rozluštit, kde se zadrhl povolovací proces.
„Děláme věci, které nejsou snadné, ale které jsou potřebné,“ dodal. Zároveň se podle něj jedná o největší projekt digitalizace od revoluce, a nikdo neměl dříve odvahu se do něj pustit. Podle ministra pro místní rozvoj ho všichni „lidově řečeno vysrabili“.
Některé nedostatky nevykazují pouze ISSŘ využívaný úředníky a portál stavebníka, přes který podávají žádosti stavebníci a projektanti, ale také Národní geoportál územního plánování (NGÚP). Jde o systém, který byl také spuštěný k 1. červenci. Jeho úkolem je poskytovat pořizovatelům územně plánovací dokumentace, úložiště dat a procesní podporu. Některé funkce ale dodavatel nedoplnil podle Bartoše v požadovaném rozsahu a dodání funkcí má v současnosti měsíční skluz.
Problém byl podle ministra s jedním ze subdodavatelů systému, který pro hlavního dodavatele pracuje. MMR ale jako zadavatel do těchto vztahů nesmí vstupovat, a systém tak byl akceptován s výhradami. V září a říjnu by se do systému měly doplnit některé evidence, které jsou v současnosti řešené jako seznamy ve veřejné části NGÚP a na stránkách krajů. Dále se ale budou dodávat také další nástroje pro územní rozvoj.
Havlíček: Jedno z největších selhání
Stavební řízení ve sněmovně kritizovali opoziční poslanci. Místopředseda sněmovny Havlíček prohlásil, že digitalizace stavebního řízení je jedno z největších selhání od roku 1989 ve smyslu zavádění státního informačního systému. Obvinil Bartoše, že nemá odvahu přiznat neúspěch a vinu pouze přehazuje na někoho jiného a hlavně na hnutí ANO, které k digitalizaci nepřistoupilo. „Neměli jste kolem sebe lidi, kteří by vám řekli, že je to nepřipravené,“ uvedl na adresu koalice Havlíček. Podotkl, že původní systém nebyl ideální, ale byl funkční.
Havlíček na závěr svého projevu prohlásil, že ANO je ochotné podpořit návrat stavebního řízení ke stavu do 30. června, tedy v režimu podle nového stavebního zákona, ale bez povinné digitalizace. Ministerstvo by tak podle něj mohlo mezitím vyzkoušet plné digitální řízení, ale spustilo by se až v okamžiku, kdy bude vyzkoušené. Prohlásil, že ANO by podpořilo takovou změnu třeba ve stavu legislativní nouze nebo ve zrychleném režimu, kdy sněmovna může schválit změnu zákona již v prvním čtení.
Lídr SPD Tomio Okamura označil digitalizaci za totální fiasko. Dodal, že kvůli „zfušovanému a nefunkčnímu“ systému hrozí miliardové škody, které zaplatí občané, ačkoli je způsobil Bartoš svou „děsivou maxineschopností“. Absolutně amatérsky zpackal digitalizaci vlastního resortu, zaplatí to daňoví poplatníci i důchodci, míní Okamura.
Bartoš v reakci na opoziční kritiku odmítl obvinění například z arogance. Odmítl také, že by Piráti „rozbořili“ nový stavební zákon, a zdůraznil, že nynější koalice nechtěla čistě státní stavební správu. Ohradil se také proti údajům z rozpravy, že potíže s digitalizací znamenají ztrátu kolem 770 milionů korun denně.
Ministra naopak ve sněmovní debatě hájili jeho straničtí kolegové. Kritika je poměrně nefér, v některých případech je daleko přestřelená, uvedl například předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.
Jak se vyvíjela situace kolem digitalizace
O digitalizaci stavebního řízení se pokoušela již minulá vláda Andreje Babiše (ANO). Ta v roce 2021 prosadila přes odpor tehdejší opozice, tedy současných vládních stran, nový stavební zákon, jehož hlavním cílem prý bylo zrychlit výstavbu. Předešlá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) slibovala, že od července 2023 se v rámci zákona zavede možnost podávat žádost o stavební povolení elektronicky. Stejně tak měl od roku 2023 fungovat Portál stavebníka využívající elektronickou identifikaci. Dostálová slibovala, že „stavební povolení půjde vyřídit z gauče“.
Současná vládní koalice ovšem měla ke stavebnímu zákonu prosazenému hnutím ANO výhrady, kabinetu se nezamlouval například záměr zřídit Nejvyšší stavební úřad či zásadní změny ve fungování systému „obyčejných“ stavebních úřadů. Proto vláda přišla s vlastní novelou, kterou nakonec loni v březnu ve sněmovně podpořilo i hnutí ANO. Tehdy ministr Bartoš mluvil o „jednoduchém, transparentním a rychlém stavebním řízení“ a avizoval, že chce nadále pracovat na digitalizaci celého procesu.
Novelizovaný stavební zákon nakonec vstoupil v platnost letos 1. července, zároveň se rozběhlo digitalizované stavební řízení. Úřady i stavebníci přitom už v předstihu měli z nového elektronického systému obavy, mluvili mimo jiné o jeho nepřipravenosti a řada z nich se tak snažila vše stihnout ještě podle starých pravidel.
Start digitalizovaného stavebního řízení opravdu provázely problémy – úředníci si například stěžovali na to, že si mohou navzájem sahat pod ruce, hlášeny byly i větší výpadky. Bartoš na konci července uznal, že systém stavebních řízení má potíže, zároveň v této souvislosti čelil i opozičním výzvám k odstoupení.
Znovu se ozvali i nespokojení úředníci s tím, že ani opakované aktualizace systému posun k lepšímu nepřinesly a že toho „ještě stále dost chybí“. Kritikou nešetřila kromě opozice v srpnu ani města s obcemi, před třemi týdny se ozvala i koaliční TOP 09, která chtěla od šéfa Pirátů slyšet, jak problémy s digitalizovaným stavebním řízením vyřeší.
Na konci srpna Bartošovi kolegové z vlády nabídli, že mu s problémovým systémem pomohou, vicepremiér naopak oznámil, že se se zástupci Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, Svazu měst a obcí a Platformy pro zdravý stavební zákon domluvil, že jeho resort poskytne stavebníkům technickou dokumentaci a zároveň pro ně připraví sérii workshopů.
Obsáhlá kritika vlády
Sněmovna v úvodu úterní schůze rozhodla, že jednání mohlo probíhat až do noci. Návrh předložila vládní koalice, opozice s ním souhlasila. Pro hlasovalo celkem 142 ze 148 přítomných poslanců. Možnost sněmovního jednání i po deváté večer souvisí i s tím, že se do debaty o programu schůze tradičně přihlásili opoziční předáci, aby využili možnost navrhovat doplnění programu k obsáhlé kritice vlády a její koalice v rámci kampaně před blížícími se krajskými a senátními volbami. Program tak poslanci nakonec schválili po více než čtyřech hodinách od začátku jednání.
Jako první vystoupil Okamura, který v rámci svého přednostního řečnického práva označil současný kabinet Petra Fialy (ODS) za nejhorší vládu v české historii a vyzval ji k odstoupení. Podle Okamury by to byl první pozitivní krok vlády „ne pětikoalice, ale zlokoalice“. Dle jeho tvrzení se české ekonomice nedaří, inflace meziročně stoupá, míra nezaměstnanosti atakuje čtyři procenta a schodek státního rozpočtu má být v příštím roce 230 miliard korun.
Předseda ANO Andrej Babiš se v následném hodinovém předvolebním vystoupení ohradil proti negativní kampani ODS, podle níž Babiš zadlužil občany v rámci republiky a slibuje to udělat i v krajích. „Je to už vlastně třetí taková kampaň proti nám,“ postěžoval si šéf ANO.
„Já už to nemůžu poslouchat, ty kecy,“ uvedl k obvinění Babiš. Podle něj za stav ekonomiky může současná vláda, obhajoval kroky svého bývalého kabinetu. Šéf ANO odmítl tvrzení, že v případě vítězství jeho hnutí bude líp jen jemu. „Andrejovi bude líp, jen když nebude v politice a nebude sem chodit,“ podotkl Babiš.
Obdobně zaměřené protivládní vystoupení měla také předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová, podle níž současná vláda zadlužuje Českou republiku třikrát rychleji než ministři ANO.
S emotivním vystoupením vystoupila poslankyně ANO Věra Adámková, která podle svých slov popatnácté navrhovala přednostní projednání novely transplantačního zákona. Neubránila se slzám, když popisovala, že její studentka nepřišla na zkoušku, protože podlehla po třech dnech akutní leukemii. Novela, která se týká vyhledávání dárců, jí podle poslankyně mohla pomoci.
Margita Balaštíková (ANO) usilovala o projednávání stavu zemědělství. Karla Maříková (SPD) chtěla řešit kritickou situaci ve zdravotnictví. Ani jejich návrh nebyly koaliční většinou ve sněmovně akceptovány.
