Plánovaný Nejvyšší stavební úřad ani jemu podřízená soustava krajských úřadů nevzniknou. Jejich zrušení schválila v novele sněmovna. Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Úprava nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Poslanci rovněž schválili, že firmy odsouzené za pojistný podvod zřejmě nebudou smět k veřejným zakázkám.
Pro novelu zákona hlasovalo 161 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran, proti nebyl nikdo. Novela stavebního zákona by měla vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, by měla platit od 1. ledna 2024.
Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Na některých pozměňovacích návrzích se koalice dohodla s opozicí, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Hnutí ANO je připraveno návrh podpořit. Naše místopředsedkyně za hnutí ANO Klára Dostálová na tom odpracovala velký kus práce a pracovalo se na tom napříč politickým spektrem,“ řekla na úvod schůze předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Cílem novely je zajistit jednoduché, transparentní a rychlé stavební řízení, uvedl Bartoš. Předpis zajistí, že se bude rozhodovat blízko občanům a zároveň zajistí ochranu veřejných zájmů při výstavbě. Nadále chce pracovat na digitalizaci stavebního řízení. „Dnešek je unikátní v tom, že se nám podařilo získat podporu celé sněmovny, předpis má ambici vydržet celé volební období,“ řekl.
Ministerstvo podle něho bude prosazovat také změny legislativy, která se týká územního plánování. Na řadě pozměňovacích návrhů spolupracovala koalice s opozicí. „Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení,“ řekla za klub opozičního hnutí SPD Marie Pošarová.
Poslanec Jiří Havránek (ODS) označil schvalování za výsledek dvouleté práce, která začala komplexním pozměňovacím návrhem k předpisu Babišovy vlády. „Jsem rád, že postupujeme konsensuálně nejen v koalici, ale i s ANO a SPD. Pro výstavbu je nejdůležitější, abychom měli přehledný a stabilní stavební zákon, který nebude procházet dalšími a dalšími změnami,“ uvedl.
Legalizace některých černých staveb
Sněmovna při schvalování mimo jiné rozhodla, že Plzeň ani Liberec nedostanou možnost vydávat své vlastní stavební předpisy. Tato možnost zůstane zachována pouze Praze, Brnu a Ostravě. Proti návrhu se vyslovil i ministr Bartoš. Argumentoval například snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány. Poslanci navíc rozhodli, že stavební předpisy v těchto městech nesmějí upravovat stavby technické infrastruktury.
Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Návrh v tomto směru prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně STAN Eliška Olšáková. Podle poslankyně půjde hlavně o různé zahradní kůlny či pergoly, u nichž lze očekávat splnění podmínek.
Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další, popsala. Bude také nutný souhlas například u sousedů.
Rychlejší povolování staveb
Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES), který rovněž poslanci v pátek schválili. Jde o zcela nový zákon a jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2024. Spolu s novelou stavebního zákona má celkově zajistit, aby žadatel obdržel stavební povolení snáze a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko by za něj mohl zjišťovat stavební úřad.
Proces má urychlit hlavně digitalizace a povinnost stavebních úřadů, aby samy obeslaly potřebné instituce a získaly jejich stanoviska. „Na konci je jedno rozhodnutí toho stavebního řízení, jedno razítko,“ vysvětlil ministr Bartoš. Podle žebříčku Doing Business nyní trvá v Česku vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní, podle tuzemských expertů ale bývá realita ještě horší.
Stanovisko má podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martin Kupky (ODS) zahrnout také stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.
Nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek před poslanci řekl, že zákon o JES považuje za poměrně velký průlom spolu se stavebním zákonem v integraci, digitalizaci a zjednodušení stavebního řízení. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že ještě před několika týdny by předlohu nepodpořil, protože podle něho vytvářela další razítko. Po úpravách půjde o posun pro stavebníky, uvedl. Zákon označil za cestu dobrým směrem.
Jednotu všech politických stran během schvalování zákona ocenil také europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Obecně se směřuje k tomu, že se omezí systém odvolávání a bude to možné vyřídit v rámci jednoho stavebního úřadu do třiceti dnů. Vše se také bude digitalizovat, měla by se posílit pravomoc místních samospráv,“ ocenil v pořadu Události, komentáře.
Výhrady ke znění zákona ale i po schválení však opakovaně vyjádřil opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO), který své hlasování pro novelu označil za nutný kompromis, ke kterému ale zůstává skeptický. Míní, že zavržení návrhu o centralizovaném stavebním úřadu nepomůže lépe dodržovat závazné lhůty.
„V této verzi bohužel proti naší předchozí přibývá velké množství razítek a těch závazných stanovisek. To ohromné riziko je skryto v jediné větičce, kde se říká, že každé z těchto závazných stanovisek může být až do devíti měsíců od vydání stavebního povolení napadeno,“ řekl Kolovratník s tím, že kvůli tomu se doba vydávání povolení nemusí příliš snížit.
S jehou kritikou souhlasí také předseda České komory architektů Jan Kasl, přestože zmínil, že je vděčný za zahrnutí pozměňovacích návrhů do finálního znění zákona. „To, co bylo dodáno do sněmovny v prosinci jako vládní novela, to byla katastrofální změna, která by zhoršila fungování proti lepšímu stavu.“
„Beru to tak, že je to zlepšení, dá se s tím žít, ale má to daleko do potenciálu, kterého nebylo tak těžké dosáhnout,“ dodal Kasl s tím, že podporuje centralizovaný systém, který by podle něj zajistil lepší vymahatelnost lhůt například pro stavební povolení. Vyzdvihl však, že jsou v novém znění zákona stanoveny závazné lhůty a že se podařilo „integrovat některé orgány systému dohromady.“
Novela o zadávání veřejných zakázek
Poslanci rovněž schválili novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, která má kromě jiného ulevit zadavatelům i firmám od administrativy. Znemožnit má účast firem odsouzených za pojistný podvod a také zpřísnit přístup k zakázkám pro firmy odsouzené například za korupci.
Kabinet to zdůvodnil tím, že skutková podstata pojistného podvodu je srovnatelná s úvěrovým či dotačním podvodem a je ve veřejném zájmu zabránit dodavatelům odsouzeným za tento trestný čin v účasti v zadávacím řízení.
Zákon nebude obsahovat spornou úpravu Pirátů, kteří do normy chtěli převést pravidla o střetu zájmů ve vztahu k firmám vlastněným veřejnými funkcionáři. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek vzal návrh zpět v zájmu hladkého schválení novely o zakázkách, bez jejíhož přijetí hrozí Česku sankce od Evropské komise. Spory o úpravu byly důvodem, proč sněmovna před dvěma týdny schvalování odložila.
Šéfkou sněmovního zdravotnického výboru pak členové v pátek zvolili dosavadní místopředsedkyni Zdenku Němečkovou Crkvenjaš. V čele výboru vystřídá Bohuslava Svobodu (ODS), jenž na předsednickou pozici rezignoval v souvislosti se svým dřívějším zvolením do funkce pražského primátora.
Spory o podobu stavebního zákona trvaly roky. V roce 2017 představila jeho základní parametry Sobotkova vláda. O čtyři roky později poslanci hlasovali o návrhu Babišova kabinetu hned dvakrát, když museli přehlasovat senátní veto. Pokud bude s novelou souhlasit Senát i prezident Petr Pavel, vejde v účinnost od 1. července 2024. Pro dálnice nebo elektrárny bude platit ještě o šest měsíců dřív.
