Piráti odmítají podpořit rozpočet na příští rok, Fiala ho ale měnit nechce

Nahrávám video

Vládní Piráti dál hrozí tím, že nepodpoří státní rozpočet na příští rok. Šéf strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš říká, že návrh, se kterým přišel o víkendu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je pro Piráty nepřijatelný. Bartoš chce minimálně sedm miliard navíc na výstavbu bydlení. S podporou zákona váhá i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Premiér Petr Fiala (ODS) ale vzkázal, že už návrh příliš měnit nechce a s Bartošovým požadavkem nesouhlasí. Většina členů vlády hodlá i přes některé výhrady klíčový zákon podpořit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v sobotu v noci zveřejnil návrh, podle kterého by měl stát hospodařit se schodkem 230 miliard korun.

Nejvíc seškrtaný rozpočet má zatím ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Vicepremiér tak požaduje minimálně sedm miliard korun navíc na podporu a výstavbu bydlení. „Naší ambicí je pět tisíc bytů nových či zrekonstruovaných,“ prohlásil.

Zároveň připomněl, že se jedná o prioritu z programového prohlášení vlády, přesto finance v návrhu rozpočtu zohledněny nejsou. „Když se na něčem domluvíme a vláda odsouhlasila jednotlivé programy, tak moje otázka zní – proč tam v tuto chvíli ty prostředky nejsou?“ uvedl. „Zda se to tam nedopatřením nedostalo, nebo je to jiný záměr, že se tam ty peníze například objeví nějakým jiným způsobem, to já teď nedovedu říci,“ dodal ministr.

Každopádně ale trvá na tom, že jeho strana nemůže návrh odsouhlasit a má podporu i svého dalšího ministra – Jana Lipavského. I ten tvrdí, že je návrh rozpočtu pro Piráty nepřijatelný. „Čelíme zhoršení mezinárodní situace a krátit rozpočet jedné ze součástí bezpečnostního aparátu považuji za krátkozraké,“ uvedl šéf diplomacie.

Fiala Bartošův požadavek odmítl a vyzval ke zrychlení stavebního řízení

Premiér Fiala Bartošovi ale vzkázal, že by se měl soustředit na vyřešení problémů, které má resort s digitalizací stavebního řízení. „Bydlení podpoříme především tím, že se začnou stavět nové byty. A nové byty se začnou stavět tehdy, když bude rychlejší stavební řízení, když se v této věci posuneme dál,“ prohlásil premiér.

Na návštěvě Jihomoravského kraje navíc členům své vlády vzkázal, že rozpočet na příští rok už příliš měnit nechce. „Musím jasně říct, že příjmy jsou dané, výdaje jsou dané. To znamená, pokud někam chceme přidat, tak musíme najít kapitoly, ze kterých ty peníze přesuneme,“ prohlásil premiér. Bartoš chce proto svolat koaliční jednání. ČT řekl, že by se ministři mohli vrátit k diskuzi ještě tento týden.

Další vládní strany souhlasí

Většina členů vlády hodlá i přes některé výhrady klíčový zákon podpořit, vyplynulo z ankety ČT mezi ministry. Vedle Pirátů zatím s podporou váhá i ministr školství Mikuláš Bek. Ten sice zatím získal o patnáct a půl miliardy vyšší částku než loni, chtěl by ale ještě další miliardy – třeba na nepedagogy nebo na dotace vysokým školám. „S tou aktuální výší bych se nesmířil, tam pořád nemáme vlastně dořešené některé zásadní požadavky ministerstva školství,“ tvrdí Bek.

Ministři z dalších koaličních stran naopak návrh rozpočtu podporují. Většina z nich dostala peníze navíc. „V tomto duchu jsem spokojený, samozřejmě vždycky to může být lepší,“ řekl například ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). I ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) uvedl, že návrh naplňuje priority jeho resortu. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je návrh rozpočtu „maximem možného“ a avizoval svoji podporu.

Názor opozice

Naopak sněmovní opozice pro vládní návrh rozpočtu hlasovat nechce. Vytýká mu mimo jiné výši schodku. „Ještě nedávno řekl pan premiér Fiala, že budou konsolidovat tempem jedno procento HDP ročně, to je 70 miliard. K smíchu,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda za jejich tříleté vládnutí rekordně zadlužila Českou republiku a rozpočet se zvýšil o třetinu z toho celkového zadlužení naší země,“ míní předseda SPD Tomio Okamura.

Fialův kabinet bude schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok ve středu 25. září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu. Definitivně schvalovat by ho mohli na přelomu listopadu a prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...