Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta. Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění, shodli se analytici.
Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta
5 minut
Události: Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta
„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností o jedno procento a na spotřebu vládních institucí o 4,3 procenta. U domácností se meziročně zvýšily zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Tvorba hrubého fixního kapitálu pak vzrostla meziročně o 0,7 procenta. Zvýšily se investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 143 miliard korun, což bylo o 45,4 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl meziročně o 0,4 procenta, hlavně díky vývozu služeb, kdežto dovoz meziročně klesl o 1,5 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, ve druhém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnily zejména obchod, doprava, ubytování a pohostinství s růstem o 2,3 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Negativní vliv měl průmysl, který oslabil o 2,5 procenta, a rovněž stavebnictví s poklesem o 2,4 procenta.
Zatímco v roce 2022 se ještě meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou už nejvýše v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 zaznamenali statistici pokles ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním loňském čtvrtletí ekonomika meziročně stagnovala.
Oživení je slabé, míní analytici
„Zpřesnění údajů za druhé čtvrtletí mírně zlepšilo obraz české ekonomiky, meziroční růst HDP je však stále nízký a ukazuje, že oživení po sérii negativních šoků v předchozích letech je prozatím slabé,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Zatímco domácí poptávka se po odeznění inflace vzpamatovala, brzdou je slabá poptávka ze zahraničí. Na tu doplácí zejména průmysl, a otěže růstu tak převzala odvětví služeb, dodal.
Ekonomiku táhne vpřed především domácí poptávka, doplnil analytik Patria Finance Jan Bureš. Trochu překvapivé je však podle něj zpomalování dynamiky spotřebitelské poptávky. Hospodářství podle něj v tuto chvíli brzdí slabá poptávka ze zahraničí, daná slabým oživením globální poptávky po průmyslovém zboží, a pokračující pokles zásob.
Meziroční číslo je lepší než předběžný odhad, protože se zlepšily výsledky z úvodu roku, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. K růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí jen mírně přispěla spotřeba domácností s meziročním růstem jednoho procenta. Je to podle něj pouze symbolický příspěvek na to, že ekonomiku už netrápí vysoká inflace a reálně rostou i mzdy. „Lidé se do velkého nakupování nehrnou. Utrácejí sice více za krátkodobé zboží a služby, avšak pořízení auta a nábytku odkládají na jistější časy,“ poznamenal.
Tuzemská ekonomika tak třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhled do budoucna začal v posledních měsících slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí a také pomalejšího zotavování tuzemské spotřeby domácností, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Výkon české ekonomiky se podle analytika Cyrrusu Víta Hradila momentálně nachází jedno procento nad úrovní z předpandemického čtvrtého kvartálu roku 2019, což ji v EU řadí na čtvrtou příčku od konce. Hůře se zotavuje Finsko, Německo a Estonsko. Největší brzdou zůstává slabá spotřeba domácností, které k předpandemickým hodnotám chybí výrazných 5,2 procenta, zatímco průměrná evropská země vykazuje růst o více než sedm procent, podotkl.
Zpřesněný odhad růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku potvrdil, že tuzemské hospodářství se velmi nesměle odráží ode dna, doplnil analytik Raiffeisebank Martin Kron. Za celý letošní rok se růst české ekonomiky bude podle jeho odhadu pohybovat okolo jednoho procenta.
