Ministerstvo financí navrhlo na příští rok schodek 230 miliard korun

Nahrávám video
Parametry rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Návrh státního rozpočtu předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun.

Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.

Ministerstvo financí muselo vládě návrh státního rozpočtu předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat sněmovně do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun.

„Ministerstvo financí opravdu našponovalo zveřejnění na poslední možnou chvíli, protože ještě v nula nula něco na internetových stránkách ministerstva financí nic nebylo,“ konstatoval redaktor ČT Petr Vašek. „Ministerstvo využilo zákonnou lhůtu, kterou má na to, aby poslalo návrh státního rozpočtu na příští rok, na úplné maximum.“

Nahrávám video
Redaktor ČT Petr Vašek k návrhu státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Vašek dále zdůraznil, že například ministerstvo školství podle návrhu dostane zhruba o 15,5 miliardy korun navíc, což by mohlo potěšit ministra školství Mikuláše Beka (STAN). „V prvním návrhu státního rozpočtu byl (u školství) několikamiliardový pokles,“ připomněl. 

Stanjura označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně na investice. „Přináší rekordní investice, a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ prohlásil Stanjura.

Ministr financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok vidí prostor na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Kvůli minimální rezervě ve výši jedné miliardy proti zákonnému rozpočtovému rámci se ale přidání jednomu resortu projeví úbytkem jinde, řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. 

Výdaje a investice

Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované na 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, kdy kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.

„Důležité je, že už v této prvotní verzi rozpočtu se dostáváme na podobnou rekordní výši finančních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v rámci celé kapitoly doprava,“ řekl v sobotu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O dalších penězích na dopravu se podle něj bude dále jednat.

Plánované příjmy

Hlavním zdrojem příjmů podle ministerstva financí bude pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně se očekává 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně o 18,8 procenta víc.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy korun.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy korun. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Pro Piráty není návrh rozpočtu přijatelný

Návrh rozpočtu na příští rok kritizují koaliční Piráti. „Je mi to moc líto, ale předložený návrh rozpočtu v tuto chvíli pro nás není přijatelný. Je to pozice, kterou jsem opakovaně komunikoval předsedovi vlády Petrovi Fialovi (ODS) i ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi, jak na jednání vlády k rozpočtu, tak i v soukromé komunikaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Piráti podle něj podporují vládní úsilí o konsolidaci rozpočtu. Nesmí se tak ale dít za cenu absolutní rezignace na program výstavby bydlení, tak jak jej vláda slíbila v programovém prohlášení, míní. Bartoš požaduje přidání sedmi miliard na zmíněný program bydlení, jinak s podporou jeho strany nelze počítat. „Budu iniciovat další jednání,“ dodal Bartoš.

Nahrávám video
Události: Návrh rozpočtu na příští rok
Zdroj: ČT24

Kohajda: Superhrubá mzda by přidala 150 miliard

Místopředseda KDU-ČSL Kohajda míní, že výše schodku je způsobena strukturálním nedostatkem státního hospodaření. „Zejména je to proto, že byl zrušen institut superhrubé mzdy, který by v dnešních číslech mohl přidat 150 miliard v příjmech,“ poznamenal.

Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) vidí schodek rozpočtu jako stále příliš vysoký. „Vzhledem k tomu, že rozpočet nepočítá s žádnou neobvyklou situací, jakou byl před pár lety například covid-19, je schodek astronomický,“ kritizuje Hrnčíř. Podle něj je třeba osekat nadbytné výdaje ve správě, chtěl by také méně peněz na obranu. 

Podle bývalé šéfky resortu financí a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové vláda snižuje schodek pomalu a jen na úkor střední třídy, rodin s dětmi, živnostníků a majitelů nemovitostí. „Vítězí banky, vybraní energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce,“ podotkla na síti X.

Vláda schodek postupně snižuje

Vláda od roku 2021 rozpočtový schodek postupně snižuje. Před třemi lety se stát i kvůli covidu dostal do minusu 420 miliard. V příštím roce už kabinet plánuje zmíněný deficit 230 miliard.

Obecně mají výdaje oproti letošku růst zhruba o pět a půl procenta, příjmy o sedm a půl. Nejvíc plánuje stát vybrat z pojistného na sociální zabezpečení: 809 miliard korun. DPH má vynést 414 miliard: o sedm procent víc než letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 9 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 11 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 15 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
včera v 20:03

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...