Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok schodek 230 miliard korun
Parametry rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Návrh státního rozpočtu předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun.
Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.
Ministerstvo financí muselo vládě návrh státního rozpočtu předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat sněmovně do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun.
„Ministerstvo financí opravdu našponovalo zveřejnění na poslední možnou chvíli, protože ještě v nula nula něco na internetových stránkách ministerstva financí nic nebylo,“ konstatoval redaktor ČT Petr Vašek. „Ministerstvo využilo zákonnou lhůtu, kterou má na to, aby poslalo návrh státního rozpočtu na příští rok, na úplné maximum.“
Redaktor ČT Petr Vašek k návrhu státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Vašek dále zdůraznil, že například ministerstvo školství podle návrhu dostane zhruba o 15,5 miliardy korun navíc, což by mohlo potěšit ministra školství Mikuláše Beka (STAN). „V prvním návrhu státního rozpočtu byl (u školství) několikamiliardový pokles,“ připomněl.
Stanjura označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně na investice. „Přináší rekordní investice, a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ prohlásil Stanjura.
Ministr financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok vidí prostor na přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Kvůli minimální rezervě ve výši jedné miliardy proti zákonnému rozpočtovému rámci se ale přidání jednomu resortu projeví úbytkem jinde, řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Výdaje a investice
Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované na 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, kdy kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.
„Důležité je, že už v této prvotní verzi rozpočtu se dostáváme na podobnou rekordní výši finančních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v rámci celé kapitoly doprava,“ řekl v sobotu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O dalších penězích na dopravu se podle něj bude dále jednat.
Plánované příjmy
Hlavním zdrojem příjmů podle ministerstva financí bude pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně se očekává 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně o 18,8 procenta víc.
V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy korun.
Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy korun. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.
Pro Piráty není návrh rozpočtu přijatelný
Návrh rozpočtu na příští rok kritizují koaliční Piráti. „Je mi to moc líto, ale předložený návrh rozpočtu v tuto chvíli pro nás není přijatelný. Je to pozice, kterou jsem opakovaně komunikoval předsedovi vlády Petrovi Fialovi (ODS) i ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi, jak na jednání vlády k rozpočtu, tak i v soukromé komunikaci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Piráti podle něj podporují vládní úsilí o konsolidaci rozpočtu. Nesmí se tak ale dít za cenu absolutní rezignace na program výstavby bydlení, tak jak jej vláda slíbila v programovém prohlášení, míní. Bartoš požaduje přidání sedmi miliard na zmíněný program bydlení, jinak s podporou jeho strany nelze počítat. „Budu iniciovat další jednání,“ dodal Bartoš.
Události: Návrh rozpočtu na příští rok (zdroj: ČT24)
Kohajda: Superhrubá mzda by přidala 150 miliard
Místopředseda KDU-ČSL Kohajda míní, že výše schodku je způsobena strukturálním nedostatkem státního hospodaření. „Zejména je to proto, že byl zrušen institut superhrubé mzdy, který by v dnešních číslech mohl přidat 150 miliard v příjmech,“ poznamenal.
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) vidí schodek rozpočtu jako stále příliš vysoký. „Vzhledem k tomu, že rozpočet nepočítá s žádnou neobvyklou situací, jakou byl před pár lety například covid-19, je schodek astronomický,“ kritizuje Hrnčíř. Podle něj je třeba osekat nadbytné výdaje ve správě, chtěl by také méně peněz na obranu.
Podle bývalé šéfky resortu financí a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové vláda snižuje schodek pomalu a jen na úkor střední třídy, rodin s dětmi, živnostníků a majitelů nemovitostí. „Vítězí banky, vybraní energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce,“ podotkla na síti X.
Vláda schodek postupně snižuje
Vláda od roku 2021 rozpočtový schodek postupně snižuje. Před třemi lety se stát i kvůli covidu dostal do minusu 420 miliard. V příštím roce už kabinet plánuje zmíněný deficit 230 miliard.
Obecně mají výdaje oproti letošku růst zhruba o pět a půl procenta, příjmy o sedm a půl. Nejvíc plánuje stát vybrat z pojistného na sociální zabezpečení: 809 miliard korun. DPH má vynést 414 miliard: o sedm procent víc než letos.