Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.
Předloha o půjčkách reaguje na evropskou směrnici z roku 2023 o poskytování spotřebitelského úvěru. Podle vlády má zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr. Senátní volební předloha má omezit účelový rozpad místních zastupitelstev v nejmenších obcích. Přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb umožní smlouva, s níž dolní komora ve čtvrtek odpoledne rovněž souhlasila. Senát schválil ratifikaci této dohody loni v prosinci, zbývá podpis prezidenta.
Poskytovatel úvěru bude mít zakázáno při posuzování úvěruschopnosti klienta využívat třeba údaje získané ze sociálních sítí. Stejně tak bude zakázáno využívat informace třeba o rasovém nebo etnickém původu, členství v odborech nebo třeba o politických názorech.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že navrhované zastropování ceny úvěru vychází z ustálené judikatury tuzemských soudů. Pro úvěry na dobu kratší než rok a na částku do 20 tisíc korun stanovuje novela maximální výši nákladů spojených s úvěry. Tento strop započítává paušální částku 2000 korun jako náklady spojené s poskytnutím půjčky. K nim se přičte částka, která zohledňuje výši úvěru, dobu, na kterou se čerpá, a maximální možná výše úročení. Tato výše úročení se odvozuje od základní úrokové sazby ČNB.
V situaci, kdy je základní úroková sazba ČNB nižší než čtyři procenta, se pro účely výpočtu RPSN využije hodnota čtyř procent. V současnosti, kdy je základní úroková sazba 3,5 procenta, by tak maximální RPSN byla 48 procent.
Richterová mluvila o zásadním riziku
Předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová poukazovala na novinku, kterou novela přináší. Dosud platí, že úvěrová smlouva je neplatná, pokud poskytovatel dostatečně neposoudil schopnost klienta splácet půjčku. Nově má platit, že pokud by při řádném posouzení klient půjčku dostal, smlouva bude platná. Podle Richterové jde o zásadní věc a riziko. „Protože prostě nechceme zahltit soudy tím, aby musely několik let zpětně odhalovat, zda by mohl být ten dlužník tehdy úvěruschopný,“ prohlásila.
Ministryně ale oponovala, že podle Nejvyššího soudu nestačí pro neplatnost smlouvy samotné neprověření úvěruschopnosti klienta. Není podle ní třeba chránit klienta, který na splácení úvěru má.
Novelu již dříve zkritizovala Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. Podle ní část zejména nízkopříjmových zájemců o úvěr přijde o možnost žádat o něj legální cestou a přesune se na černý trh. Naopak Konsorcium dluhových poraden ČR přijetí zákona vítá jako posílení ochrany spotřebitelů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) při projednávání písemné interpelace Pirátky Michaely Moricové prohlásil, že by odmítl jakýkoli návrh nařízení EU o skenování komunikace lidí na internetových platformách kvůli dětské pornografii, pokud by příliš narušoval soukromí uživatelů. Moricová míní, že by takové monitorování porušovalo základní práva a svobody i s ohledem na zásahy do soukromí bez jakéhokoli podezření.
„Jsem připraven odmítnout jakoukoli podobu předmětného návrhu nařízení, která by přinesla nepřiměřené narušování soukromí uživatelů internetu a systematické narušování principů kybernetické bezpečnosti včetně narušování bezpečnosti šifrované komunikace,“ upřesnil Metnar.
Ministr ale zároveň upozornil, že většina pachatelů sexuálního zneužívání dětí v on-line prostředí se podle policejních údajů později uchýlí k páchání tohoto činu fyzicky často ve svém okolí. Proto se podle něj musí najít řešení, v němž bude ochrana dětí a právo uživatelů on-line služeb na soukromí v rovnováze.
„Nelze podporovat plošné bezhlavé skenování obsahu,“ zdůraznila Moricová. Je podle ní nutné posílit prevenci například v podobě rodičovské kontroly, vzdělávání a mechanismů nahlašování závadného obsahu.
Rovněž poslanec STAN Jan Berki zdůraznil vzdělávání dětí, které podle něj zprvu nemusí vědět, že se jim děje něco, co se jim dít nemá. Michal Zuna z TOP 09 zdůraznil, že i u sledování komunikace již podezřelých lidí bude důležitá jeho konkrétní podoba, protože vyhodnocení takové komunikace bude na lidech. „Evropská unie může vytvářet pracovní místa, která mohou lákat příjemce závadového obsahu,“ varoval.
Spolupráce v příhraničí
Smlouva mezi Českem a Slovenskem o spolupráci záchranářů se týká příhraničních krajů. Na tuzemské straně jsou to Jihomoravský, Zlínský a Moravskoslezský kraj, na slovenské pak Bratislavský, Trnavský, Trenčínský a Žilinský kraj. Dohoda má podle zdůvodnění přispět k zajištění co nejlepší dostupnosti zdravotnické záchranné služby v těchto oblastech. Podobné dohody už má Česko s Německem a Rakouskem.
Dohoda se vztahuje na pozemní i leteckou záchrannou službu. Princip spočívá v tom, že na místo přijíždí ta, která je nejblíže, a pacient bude transportován do nejbližšího zdravotnického zařízení bez ohledu na stranu hranice. Týká se akutních kritických stavů, jako je infarkt a cévní mozková příhoda, úrazů i hromadných postižení.
Tuzemští záchranáři mohou podle zákona působit jen na českém území. Pokud převážejí pacienta do nemocnice kratší cestou přes druhý stát, nemohou tam použít sirénu. Nově to bude možné, převoz tak bude snadnější a rychlejší. Leteckou a pozemní záchrannou službu budou koordinovat dispečinky v obou zemích. Senát vyzval v prosincovém doprovodném usnesení vládu k tomu, aby usilovala o dokončení jednání o stejné smlouvě s Polskem.
Odpolední ústní interpelace jsou bez premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerský předseda odlétá na neformální summit Evropské unie na Kypru.
Babiš nicméně bude muset sněmovně písemně vysvětlit, na základě jakých kritérií vláda rozhoduje o poskytnutí letounů pro mise ústavních činitelů. Požádala ho o to při zmíněných ústních interpelacích poslankyně ODS Jana Bačíková. Důvodem bylo odmítnutí uvolnit letoun pro cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se zástupci podnikatelů, vědy a kultury na Tchaj-wan. Ministerský předseda musí písemnou odpověď poskytnout do měsíce.
Šéf ANO má mimo jiné sdělit, jaká jsou konkrétní a objektivní kritéria pro poskytování vládních letounů a zda lze vyloučit, že při rozhodování hraje roli politická příslušnost či názory představitelů parlamentu. „Žádám o uvedení konkrétních parametrů, nikoliv o obecné fráze o úsporných opatřeních či vytíženosti letky,“ podotkla opoziční poslankyně, která vládní odmítnutí označila za svévolné.
Souhlas s balíčkem pomoci státům EU
Sněmovna ve čtvrtek také udělila vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům EU. Bez tohoto souhlasu by vláda nemohla nařízení v Bruselu podpořit. Senát svůj souhlas vyslovil již v lednu.
Evropská komise návrh předložila jako součást takzvaného fiskálního simplifikačního balíčku, který má modernizovat unijní rozpočtové a finanční nástroje a zajistit financování z více zdrojů. Jde o pomoc členským státům, které se dostaly do potíží se svojí platební bilancí a hrozí jim odliv peněz.
Dosavadní model financování takové pomoci je podle zdůvodnění nepružný a administrativně náročný. Založený je na modelu back-to-back, kdy každý úvěr poskytnutý členskému státu musí Evropská komise financovat samostatnou půjčkou na finančních trzích. Úprava je podle ministerstva financí technická a má modernizovat způsob financování. Předběžný souhlas upravují jednací řády sněmovny i Senátu. Vyžaduje souhlas obou parlamentních komor, aby s ním mohla vláda vyslovit souhlas na evropské rovni.
Sněmovní evropský výbor loni v prosinci své doporučení nevydal. Jeho předseda Petr Sokol (ODS) ve čtvrtek poslancům řekl, že Česko je jediná členská země EU, která ještě souhlas nevydala. Kyperské předsednictví podle něj přitom na české stanovisko čeká, aby mohlo materiál posunout dál. Pro udělení takzvaného předchozího souhlasu hlasovalo 111 z přítomných 121 poslanců. Proti nehlasoval nikdo, zdrželi se hlavně poslanci klubu SPD, zatímco předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura hlasoval pro.










