Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.
Sněmovna podpořila spoření na penzi u části náročných profesí
3 minuty
Události: Sněmovna o náročných profesích
Návrh zákona o příspěvcích odolal snahám ANO o zamítnutí i o vrácení autorům k dopracování, nyní jej posoudí rozpočtový a sociální výbor. Na projednání budou mít poloviční, měsíční lhůtu.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do penze bez krácení její výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo umožnit předdůchod.
Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň jedenáct směn za měsíc, bude firma podle předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo. Pravidla pro čerpání takzvaného předdůchodu by se měla lidem s rizikovou prací zmírnit.
Nyní je nutné na předdůchod spořit aspoň deset let a našetřit částku, aby pokryla měsíční splátku aspoň třicet procent průměrné mzdy po dva roky. Podmínku délky spoření u těchto pracovníků předloha ruší.
Vládní verze penzijní reformy předpokládala pro zhruba 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být právě příspěvek na spoření.
Kritika opozice
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila předlohu za špatně maskovanou snahu o privatizaci sociálního zabezpečení. Fondy podle ní dostanou zhruba dvě miliardy korun ročně „s výhledem do nekonečna“. „To už je slušný balíček,“ poznamenala. Odpovědnost za důchody se podle ní přenáší ze státu na zaměstnavatele a na soukromý sektor.
„Návrh zákona vládních poslanců je klasický bezcharakterní a nesystémový paskvil typický pro vládní koalici,“ nešetřil kritikou také předseda SPD Tomio Okamura. Lidé si navzdory příspěvku zaměstnavatelů podle něj na předdůchod stejně nenaspoří.
Pirátka Olga Richterová soudí, že je třeba upravit podmínky činnosti penzijních fondů. „Jak jsou nastavené, není vůči lidem fér. Poplatky je připravují o miliony,“ míní.
Naopak poslanec STAN Viktor Vojtko, jenž patří mezi předkladatele normy, pokládá navržené řešení za rozumnou cestu a kompromis pro zaměstnance i zaměstnavatele. „Umožňuje jim to s nějakou vlastní zodpovědností situaci řešit,“ řekl. Peníze těmto lidem zůstanou, byť budou v rizikovém prostředí pracovat kratší dobu, doplnil.
Podle lidovce Michaela Kohajdy návrh zlepšuje postavení pracujících. „Pokud zaměstnanci v náročných profesích nebudou moci od 1. července čerpat tuto výhodu, tak je to jen a pouze kvůli vetu dvou poslaneckých klubů opozičních stran,“ prohlásil Kohajda, čímž vyvolal další slovní přestřelku.
Poštovní novela
Sněmovna v úvodním kole také podpořila návrh novely zákona o poštovních službách. Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence by mohli získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně, tedy o půl miliardy více než dosud. Čisté náklady na služby, které pošta musí poskytovat na základě poštovní licence, každoročně nynější maximum 1,5 miliardy korun převyšují. V posledních letech přesahovaly 1,8 miliardy korun.
Navrhované dvě miliardy jsou kompromisem, protože ministerstvo financí nesouhlasilo s návrhem na úplné zrušení limitu, tedy na úhradu nákladů v plné výši, ověřené Českým telekomunikačním úřadem. Zvýšený limit má platit od příštího roku.
Poslanec ANO Robert Králíček se vyjádřil, že postrádá diskusi o transformaci České pošty a konkrétních krocích. Poslanci největšího opozičního hnutí také koalici vyčítali, že se jednání neúčastní ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Poslanec STAN Petr Letocha kontroval slovy, že ministr se účastní kulatého stolu v Senátu právě na téma České pošty.
Další návrhy
Poslanci také ve čtvrtek poslali do třetího čtení návrh zákona o digitální ekonomice. Předloha má mimo jiné zvýšit pokuty za porušení pravidel ohledně nevyžádané reklamy. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) však předložil ve sněmovně dva pozměňovací návrhy, které by měly horní hranici pokuty ponechat na současných deseti milionech korun.
Sněmovna o předloze začala jednat v lednu, ale debatu tehdy nedokončila. Návrh reaguje na evropské nařízení o digitálních službách DSA a čelí kritice opozice, která má obavy o svobodu slova na internetu.
Do procesu schvalování jde i návrh zákona, který má modernizovat a zlepšit kontrolu veřejných peněz. Sněmovní rozpočtový výbor ho doporučil schválit a návrhy změn k němu nepřijal. Předloha má nahradit dosavadní legislativu o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon mimo jiné počítá s povinným zřízením oddělení vnitřního auditu u větších měst, krajů a státních institucí.
K vládní předloze o rozšíření pravomocí Vojenské policie poslanci neuplatnili v druhém čtení žádný pozměňovací návrh. Vojenští policisté by podle předlohy mohli využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím by přibylo zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Novela navíc zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje.
Do závěrečného projednávání se posunula i novela, která se týká přeshraničního předávání informací policií a dalších bezpečnostních sborů v EU kvůli prevenci a potírání trestné činnosti. Sněmovna ji pravděpodobně schválí.
Sněmovna by mohla odložit účinnost vládní novely o uvádění dřeva na trh o půl roku na 1. leden příštího roku. Předloha reaguje na evropské nařízení o odlesňování, jehož cílem je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament již loni schválil odklad použitelnosti tohoto nařízení o jeden rok na letošní 30. prosinec, navrhl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) odklad účinnosti novely. Legislativa také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů.
Poslanci nejspíš schválí prodloužení lhůty pro obnovu lesů ze dvou na pět let. Předpokládá to vládní novela lesního zákona, kterou sněmovna zřejmě schválí i přes výhrady ekologů. Poslanci ji poslali do závěrečného kola schvalování. Změna má umožnit přírodní obnovu lesů a snížit vlastníkům náklady na ni.