Výsledky vyhledávání na webu se zhoršují, varují experti. Pokroku navzdory

Nahrávám video
Události: Jak (ne)fungují internetové vyhledávače
Zdroj: ČT24

Internet, tak jak ho známe, by bez nich nefungoval. Internetové vyhledávače denně milionům lidí pomáhají najít to, co hledají. Důležité jsou tak i pro firmy – především internetové e-shopy. Odborníci ale upozorňují, že i přes technologické pokroky se výsledky vyhledávání stále zhoršují.

V roce 1994 byl internet jen technologickou novinkou. Jeho popularita ale rychle stoupala a stejně s tím i počet webových stránek. V roce 1994 jich bylo přes 2700. O čtyři roky později už téměř dva a půl milionu. A číslo dál rostlo.

„Bylo nemožné se v nich orientovat manuálně. I když samozřejmě ty první pokusy takové byly,“ připomíná Tomáš Skopal z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Právě proto vznikly i vyhledávače. Mezi nimi v roce 1997 i ten český – Seznam. Ve své době konkuroval i dnes největšímu světovému vyhledávači Googlu. Dodnes přes něj v Česku vyhledává každý desátý uživatel.

Jako v knihovně

Vyhledávače se orientují pomocí klíčových slov. Je to podobné, jako když člověk v knihovně hledá jeden typ titulů – například o populární hudbě. Výsledků najde spoustu a sám si ten konkrétní může zvolit.

S počtem webových stránek ale rostlo i množství různých podvodů, které vyhledávání zneužívaly. „Stránka v sobě obsahovala skrytý text, který zahrnoval úplně všechna slova ze slovníku, takže byl relevantní na jakýkoliv dotaz. Ale pak prezentovala to, co potřebovala,“ nastínil Skopal.

Vyhledávače proto přišly s hodnocením toho, jak jsou webové stránky relevantní a věrohodné. To dnes využívají i firmy, aby právě ony byly ve výsledcích vidět jako první. „Pro většinu firem je to stále jeden z nejdůležitějších zdrojů návštěvnosti a objednávek,“ upozorňuje SEO specialista Jiří Franěk.

Jenže stejné nástroje můžou používat i podvodníci. Výzkum německých vědců z loňského roku ukázal, že průměrně téměř třicet procent výsledků těch největších vyhledávačů vede k nesmyslným nebo nekvalitním výsledkům. S nástupem umělé inteligence to navíc bude zřejmě ještě horší, protože vyrobit podobné stránky je jednodušší než dřív.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...