Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
Poslední vojáci základní služby svlékli uniformu před jednadvaceti lety a počty lidí v záloze, kteří měli v ruce zbraň, podle armády klesají. V Armádě ČR bylo k začátku letošního roku zhruba čtyřiadvacet tisíc profesionálních vojáků a 4521 lidí v aktivních zálohách.
Chybí navíc informace, kdo by mohl profesionály doplnit. Velení vojska proto navrhuje změny, s povinnou službou jako dříve se ovšem nepočítá a návrhy musí posoudit ještě politici.
Armáda navrhuje, „aby se běžně i v době míru dělal administrativní odvod, pravděpodobně v nějaké jednoduché digitální formě, a aby občané naznačili, jestli mají zájem se aktivně podílet jako vojáci na obraně země v případě potřeby,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
„Potom samozřejmě budeme navrhovat nějakou formu výcviku, která bude principiálně minimalistická, třeba něco obdobného, jako děláme ty výcviky pro středoškoláky, a založená samozřejmě na dobrovolnosti,“ specifikuje Řehka.
Detaily, jak by dotazník vypadal a kdo by ho vyplňoval, například zda muži i ženy, armáda ještě neupřesnila, přičemž dotazník by mohl být občanům distribuován při dosažení plnoletosti. Podle náčelníka generálního štábu je ale ze všech cvičení a plánů jasné, že pouze profesionální armáda a aktivní záloha v případě krize nemůžou stačit.
„Důležitá schopnost armády je dostatečně rychle se přetransformovat z mírové armády do válečné armády, je to opravdu ta minimální nezbytná míra zapojení občanů do systému obrany,“ dodává Řehka. Návrh teď armáda představí vedení resortu a bude čekat na připomínky.
Černochová s dobrovolností souhlasí, soustředit se chce na atraktivitu služby
O vytváření a obnovování záloh se mluvilo i na posledním velitelském shromáždění na ministerstvu obrany. Podle šéfky resortu v demisi by armáda měla dál být založena na dobrovolnosti a také na atraktivitě armády samotné. Zároveň by ráda upravila krizové zákony. Legislativa podle ní vznikala v jiné bezpečnostní situaci a musí odpovídat té aktuální.
Současná legislativa „odpovídala mezinárodnímu prostředí, které tady tehdy bylo, a nikoho nenapadlo, že tam budou některé mezery,“ uvedla ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).
Kandidát na ministra obrany Jaromír Zůna na žádost o komentář nereagoval. SPD, která ho nominuje, očekává, že návrh odvodů projde ještě diskuzí. „Musí projít poměrně obsáhlou diskuzí v koaliční vládě, já nejsem přítelem přílišné militarizace,“ vyjádřil se k návrhu předseda poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala.
Prezident zavedení administrativních odvodů podporuje
Prezident Petr Pavel se naproti tomu vyjádřil se slovy podpory pro potenciální změny: „Není to nic, co by mělo občany jakkoli zatížit novým závazkem, je to pouze naplnění litery zákona o branné povinnosti.“
Podle prezidenta by armádě změna pomohla získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace.
„Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh, úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Připomněl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země. A my dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, tak nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme. A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat,“ řekl Pavel.
„Znamená to jenom, řekl bych, další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách by se dalo počítat, kdyby nastala nějaká krizová situace a bylo nutné dělat třeba opatření ve smyslu výběrové mobilizace,“ dodal.
Vyztužit své armády se snaží i další evropské země
Masivní armády s povinnými odvody byly realitou Evropy za studené války. Od rozpadu Sovětského svazu se jejich velikost zmenšovala. Změnilo to Rusko svou celoplošnou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.
Evropští členové NATO teď povětšinou posilují armády i obranné rozpočty. Přivést více dobrovolníků ke stávajícím profesionálním vojákům plánuje od příštího roku Rumunsko, Francie, Belgie a Německo.
Francie pozve mladé muže i ženy k desetiměsíčnímu placenému vojenskému výcviku. Během deseti let tak chce mít padesát tisíc dobrovolníků. V Belgii dostanou mladí dobrovolníci, také ženy i muži, během roční služby plat v přepočtu skoro padesát tisíc korun měsíčně.
„Německo chce mít během deseti let vedle profesionálů až 200 tisíc rezervistů. Nová vojenská služba pro osmnáctileté má být zatím dobrovolná, v případě nutnosti ale zákon počítá s povinností,“ upřesňuje zpravodajka České televize v Německu Helena Truchlá.
Další země zase již dobrovolníky, kteří nastoupí plnohodnotnou, nicméně nepovinnou vojenskou službu, mají. V Bulharsku ji zavedli před pěti lety, v Nizozemsku před dvěma roky a v Polsku loni.
Ve Skandinávii, Řecku nebo Pobaltí je vojenská služba povinná
Devět evropských členů Severoatlantické aliance pak má vojenskou službu povinnou. Jedná se o skandinávské země, Pobaltí, ale také Řecko, Kypr a Turecko.
Liší se délka služby i to, koho se týká. Třeba v Turecku musí na vojnu muži na půl roku až rok. Ve Finsku je povinná pro muže od osmnácti let, ženy mohou vstoupit dobrovolně. Norsko naopak odvádí muže i ženy, rozhoduje ale jak fyzická a psychická způsobilost, tak motivace.
Povinnou vojenskou službu příští rok plánuje nově zavést i Chorvatsko, kde budou muži mezi devatenácti a devětadvaceti lety chodit na dva měsíce vojenského cvičení.
Nejvíc zemí se ale stále opírá převážně o profesionální armády s různými variantami podpory, jako například v Česku v kombinaci s civilními aktivními zálohami.
Na Slovensku funguje profesionální armáda již dvacet let. Obnovení povinné služby ale navrhl ministr sportu Rudolf Huliak (Smer) letos v září. Chtěl tříměsíční výcvik pro osoby od osmnácti let. V koalici na tom ovšem shoda není.
Z evropských států, které nejsou členy NATO, mají profesionální armádu například Irsko a Malta. Rakousko a Švýcarsko zas mají povinnou vojenskou nebo civilní službu pro muže. Povinnou vojenskou službu stanoví zákon i v Moldavsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině.
