Armáda chce zavést administrativní odvody

Nahrávám video

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.

Poslední vojáci základní služby svlékli uniformu před jednadvaceti lety a počty lidí v záloze, kteří měli v ruce zbraň, podle armády klesají. V Armádě ČR bylo k začátku letošního roku zhruba čtyřiadvacet tisíc profesionálních vojáků a 4521 lidí v aktivních zálohách.

Chybí navíc informace, kdo by mohl profesionály doplnit. Velení vojska proto navrhuje změny, s povinnou službou jako dříve se ovšem nepočítá a návrhy musí posoudit ještě politici.

Armáda navrhuje, „aby se běžně i v době míru dělal administrativní odvod, pravděpodobně v nějaké jednoduché digitální formě, a aby občané naznačili, jestli mají zájem se aktivně podílet jako vojáci na obraně země v případě potřeby,“ uvedl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.

„Potom samozřejmě budeme navrhovat nějakou formu výcviku, která bude principiálně minimalistická, třeba něco obdobného, jako děláme ty výcviky pro středoškoláky, a založená samozřejmě na dobrovolnosti,“ specifikuje Řehka.

Ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS) a náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, 25. 11. 2025
Zdroj: ČTK/Vít Šimánek

Detaily, jak by dotazník vypadal a kdo by ho vyplňoval, například zda muži i ženy, armáda ještě neupřesnila, přičemž dotazník by mohl být občanům distribuován při dosažení plnoletosti. Podle náčelníka generálního štábu je ale ze všech cvičení a plánů jasné, že pouze profesionální armáda a aktivní záloha v případě krize nemůžou stačit.

„Důležitá schopnost armády je dostatečně rychle se přetransformovat z mírové armády do válečné armády, je to opravdu ta minimální nezbytná míra zapojení občanů do systému obrany,“ dodává Řehka. Návrh teď armáda představí vedení resortu a bude čekat na připomínky.

Černochová s dobrovolností souhlasí, soustředit se chce na atraktivitu služby

O vytváření a obnovování záloh se mluvilo i na posledním velitelském shromáždění na ministerstvu obrany. Podle šéfky resortu v demisi by armáda měla dál být založena na dobrovolnosti a také na atraktivitě armády samotné. Zároveň by ráda upravila krizové zákony. Legislativa podle ní vznikala v jiné bezpečnostní situaci a musí odpovídat té aktuální.

Současná legislativa „odpovídala mezinárodnímu prostředí, které tady tehdy bylo, a nikoho nenapadlo, že tam budou některé mezery,“ uvedla ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Kandidát na ministra obrany Jaromír Zůna na žádost o komentář nereagoval. SPD, která ho nominuje, očekává, že návrh odvodů projde ještě diskuzí. „Musí projít poměrně obsáhlou diskuzí v koaliční vládě, já nejsem přítelem přílišné militarizace,“ vyjádřil se k návrhu předseda poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala.

Prezident zavedení administrativních odvodů podporuje

Prezident Petr Pavel se naproti tomu vyjádřil se slovy podpory pro potenciální změny: „Není to nic, co by mělo občany jakkoli zatížit novým závazkem, je to pouze naplnění litery zákona o branné povinnosti.“

Podle prezidenta by armádě změna pomohla získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace.

„Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh, úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.

Prezident Petr Pavel na návštěvě 4. brigády rychlého nasazení v Žatci, 15. 10. 2025
Zdroj: ČTK/Ondřej Hájek

Připomněl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země. A my dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, tak nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme. A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat,“ řekl Pavel.

„Znamená to jenom, řekl bych, další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách by se dalo počítat, kdyby nastala nějaká krizová situace a bylo nutné dělat třeba opatření ve smyslu výběrové mobilizace,“ dodal.

Vyztužit své armády se snaží i další evropské země

Masivní armády s povinnými odvody byly realitou Evropy za studené války. Od rozpadu Sovětského svazu se jejich velikost zmenšovala. Změnilo to Rusko svou celoplošnou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Evropští členové NATO teď povětšinou posilují armády i obranné rozpočty. Přivést více dobrovolníků ke stávajícím profesionálním vojákům plánuje od příštího roku Rumunsko, Francie, Belgie a Německo.

Francie pozve mladé muže i ženy k desetiměsíčnímu placenému vojenskému výcviku. Během deseti let tak chce mít padesát tisíc dobrovolníků. V Belgii dostanou mladí dobrovolníci, také ženy i muži, během roční služby plat v přepočtu skoro padesát tisíc korun měsíčně.

„Německo chce mít během deseti let vedle profesionálů až 200 tisíc rezervistů. Nová vojenská služba pro osmnáctileté má být zatím dobrovolná, v případě nutnosti ale zákon počítá s povinností,“ upřesňuje zpravodajka České televize v Německu Helena Truchlá.

Další země zase již dobrovolníky, kteří nastoupí plnohodnotnou, nicméně nepovinnou vojenskou službu, mají. V Bulharsku ji zavedli před pěti lety, v Nizozemsku před dvěma roky a v Polsku loni.

Ve Skandinávii, Řecku nebo Pobaltí je vojenská služba povinná

Devět evropských členů Severoatlantické aliance pak má vojenskou službu povinnou. Jedná se o skandinávské země, Pobaltí, ale také Řecko, Kypr a Turecko.

Liší se délka služby i to, koho se týká. Třeba v Turecku musí na vojnu muži na půl roku až rok. Ve Finsku je povinná pro muže od osmnácti let, ženy mohou vstoupit dobrovolně. Norsko naopak odvádí muže i ženy, rozhoduje ale jak fyzická a psychická způsobilost, tak motivace.

Povinnou vojenskou službu příští rok plánuje nově zavést i Chorvatsko, kde budou muži mezi devatenácti a devětadvaceti lety chodit na dva měsíce vojenského cvičení.

Trénink ukrajinských rekrutů pod dozorem dánských instruktorů, 14. 3. 2024
Zdroj: Ritzau Scanpix/Bo Amstrup via REUTERS

Nejvíc zemí se ale stále opírá převážně o profesionální armády s různými variantami podpory, jako například v Česku v kombinaci s civilními aktivními zálohami.

Na Slovensku funguje profesionální armáda již dvacet let. Obnovení povinné služby ale navrhl ministr sportu Rudolf Huliak (Smer) letos v září. Chtěl tříměsíční výcvik pro osoby od osmnácti let. V koalici na tom ovšem shoda není.

Z evropských států, které nejsou členy NATO, mají profesionální armádu například Irsko a Malta. Rakousko a Švýcarsko zas mají povinnou vojenskou nebo civilní službu pro muže. Povinnou vojenskou službu stanoví zákon i v Moldavsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
12:33Aktualizovánopřed 6 mminutami

O čem plánujeme informovat v pátek 20. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 8 hhodinami

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
před 9 hhodinami

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
před 18 hhodinami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministr Tejc počítá se zrušením 27 okresních soudů

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) počítá se zrušením 27 okresních soudů a jejich sloučením do větších celků. Po čtvrtečním jednání ministra s předsedy krajských soudů to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ve většině dotčených lokalit zůstanou podle něj soudní pracoviště zachována v podobě poboček. Občané tak budou mít nadále zajištěnou dostupnost základních soudních agend – například opatrovnických, v nichž se rozhoduje o svéprávnosti či svěření dětí do péče.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Letní sucho poškodilo vánoční jedle. Těch nejkvalitnějších bude méně a zdraží

Pěstitelé, které Česká televize oslovila, se shodují, že vánoční jedle zdraží. René Calta z plantáže v Příšově uvádí, že z jedlí nejvyšší jakostní třídy uschlo 30 až 50 procent. Podle Jakuba Vachty z plantáže Vachta & Janeček se rezavé větve vyskytují nejvíce na čerstvě vysazených stromcích. Ty totiž ještě nemají dost hluboké kořeny, aby se dostaly do spodní vrstvy půdy. Ztráty Vachta odhaduje na deset až dvacet procent a podle něj je to rok od roku horší.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.