S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.
„Zákon o státním rozpočtu bude samozřejmě nejdůležitější. Pojedeme podle našeho programového prohlášení, které máme schválit 5. ledna,“ oznámil Babiš. Půjde o první lednovou schůzi kabinetu.
Dva dny po ní se premiér na novoročním obědě setká s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým má mluvit o nominaci Motoristů na post ministra životního prostředí. Pavlovy výhrady k nominantovi Filipu Turkovi totiž přetrvávají.
V dalším týdnu pak přijde na řadu žádost o důvěru sněmovny. Stěžejní jednání má začít 13. ledna. Přestože má současná koalice většinu, může se debata protáhnout na několik dní. Navíc na té samé schůzi už vládní poslanci budou chtít hlasovat o prvních zákonech – například o změně toho stavebního nebo o normě, která rozdělí část peněz VZP mezi ostatní zdravotní pojišťovny.
Upraveným rozpočtem se bude Babišův kabinet zabývat nejspíš 19. ledna.
EET a změny důchodového systému
První zákony nový kabinet schválil už během prvních zasedání. Na tom druhém podpořil hned tři.
Některé návrhy už zástupci nové koalice předkládali jako poslanecké, třeba zastavení růstu odvodů živnostníků nebo zmíněnou novelu stavebního zákona. V příštím roce je tak už bude čekat projednávání v dolní komoře. Další úpravy už teď plánují připravovat jako ministři a předložit je v prvním roce vládnutí.
Mezi nimi je znovuzavedení elektronické evidence tržeb, i když v jiné, podle ministryně, jednodušší podobě. Platit má od roku 2027. „Ráda bych to měla v legislativním znění zpracované do konce února, a pak to odeslala do připomínkového řízení. Pokusím se i o nějaké zkrácené připomínkové řízení, a pak na vládu,“ komentovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
V roce 2026 chce také ministr práce předložit změny důchodového systému – vrátit se k vyšší valorizaci a nižšímu věku odchodu do penze. Před změnou varují zástupci předchozí vlády, která úpravy zavedla. A ve sněmovně chtějí svoji verzi hájit.
„Ono se to neprojeví během jejich čtyř let vládnutí, ale dopadne to negativním způsobem na důstojné penze těch, co půjdou do důchodu za patnáct, respektive dvacet let,“ míní o změnách předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Školský zákon i armádní koncepce
V příštím roce chtějí šéfové resortů pracovat třeba také na novém vysokoškolském zákoně. Dál též na úpravě start-upů nebo zákonu o sportu. „Aby se daleko lépe organizoval, abychom daleko lépe mohli směřovat finanční prostředky. K tomu změna legislativy určitě bude potřeba,“ vyjádřil se ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Nepůjde ale jen o zákony. Ministr obrany chce aktualizaci koncepce výstavby armády nebo z kandidátů vybrat nového náčelníka generálního štábu. „Začne legitimní proces přípravy. Je to skutečně aktuální, v první polovině roku 2026 dojde ke střídání ve funkci náčelníka generálního štábu,“ řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Při střídání ministrů kritizovali ti odcházející plán nové vlády zestátnit ČEZ. Úkoly pro své nástupce vidí v pokračování dostavby Dukovan i legislativních změnách. „Jako jsme prosadili moderní zákony v oblasti energetiky, tak to samé je potřeba v ochraně spotřebitele. Nebo rozjet debatu o novém, moderním živnostenském zákoně,“ sdělil první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Ke koaličním návrhům má opozice řadu výhrad. Politici chtějí předložit vlastní verzi nebo úpravy. Třeba u stavebního zákona. „Územní plánování se přesune z přenesené působnosti do samostatné působnosti, což je asi dobře, ale není to to, co má možnost nebo potenciál zvýšit dostupnost bydlení,“ vylíčil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Strana podle něj připravuje návrh na takzvané akcelerační zóny.
