První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.
„Policie uvedla, že zde bylo devadesát až sto tisíc návštěvníků. Je samozřejmě složité to přesně stanovit. Oni vycházejí z toho, že lidé tady i rotují, že tady nejsou od rána až do konce programu ti stejní. Samozřejmě nás to těší, ale mnohem důležitější je, že do této chvíle neevidujeme žádnou mimořádnou událost, že tedy proběhlo všechno tak, jak mělo. Bylo tady jen několik ošetření z horka,“ popsal Pavlačík.
Policie před 15:00 informovala, že ve spolupráci se zdravotníky prozatím řešila více než deset případů takových kolapsů návštěvníků.
Do Mošnova přijeli lidé z celé republiky a množství návštěvníků i z ciziny, zejména z blízkého Polska. Pavlačík už ráno řekl, že velký zájem návštěvníků ze sousední země očekával, protože tam před zhruba dvěma týdny byla na poslední chvíli zrušena podobná velká akce.
Kolony se v sobotu na silnicích v okolí letiště tvořily ráno ze všech stran. Měřily několik kilometrů a lidé v nich popojížděli i více než hodinu. V areálu pak lidé v dlouhých frontách čekali na prohlídky letadel, podle ČTK v nich stáli i přes dvě hodiny.
Pavlačík již ráno přopomněl, že individuální doprava není jediným způsobem, jak se na místo konání akce dostat. „Jezdí k nám speciální vlaky, míří sem autobusy, je možné se sem dopravit i na kole,“ vyjmenoval. Připravené kolárny jsou zdarma a mají kapacitu pro několik tisíc bicyklů.
Největší bezpečnostní přehlídka v Evropě
Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ukázky na nich předvádějí armádní, bezpečnostní i záchranářské jednotky, letos z šestnácti zemí. Vstup na akci je zdarma a návštěvníci každoročně přijíždějí z celé republiky i ze zahraničí. „Co jsem si procházel několikrát areál, tak mezi návštěvníky byla taková velice pozitivní atmosféra, kterou jsme registrovali, takže nás těší, že po těch dvou letech to opět takhle probíhá,“ pochvaluje si Pavlačík.
Loni byla akce zrušena kvůli povodním, které zasáhly i Moravskoslezský kraj. Při slavnostním zahájení to připomněl moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO), který za pomoc při povodních poděkoval všem záchranným složkám i tuzemské armádě.
V některých letech v minulosti Dny NATO podle odhadů za dva dny navštívilo i více než dvě stě tisíc lidí. „Vždycky říkám, že nám nejde o trhání návštěvnických rekordů. Opravdu ne. Je to nejnavštěvovanější dvoudenní akce v celé republice, což nás velice těší, ale opravdu naší ambicí nikdy nebylo a nebude trhat návštěvnické rekordy,“ vysvětlil Pavlačík.
Na každý den je připraveno kolem osmi hodin dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi. Mezi nejatraktivnější patří vystoupení leteckých akrobatických skupin, které se letos v Mošnově předvedly tři – britští Red Arrows, turečtí Turkish Stars a chorvatské Krila Oluje. Lidé ale mohli také vidět třeba poslední veřejné vystoupení českých vrtulníků W-3A Sokol před jejich plánovaným vyřazením.
Pavlačík dodal, že kromě akrobatických skupin, z nichž největší ohlas měli asi Red Arrows, příchozí hodně zaujala například ukázka italského letounu Harrier ve vzduchu. Velký zájem diváků sklidil také průlet amerického strategického bombardéru B-52H Stratofortress.
Pavel i Fiala zdůraznili důležitost členství v NATO
Při slavnostním zahájení akce promluvil prezident Pavel. „Když se podíváme na to, co se dnes děje kolem nás, tak připomínka významu členství v Severoatlantické alianci je možná důležitější než kdy jindy. Připomíná nám to, kdo jsou naši skuteční přátelé a spojenci a kam chceme patřit,“ sdělil.
Připomněl narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými stíhačkami, které se odehrálo tento týden, a nedávný vpád dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru Polska. „To, co se událo v posledních dnech v Polsku, Estonsku, to, co se už čtvrtý rok děje na Ukrajině, je věcí nás všech, protože nebudeme-li stát při sobě, tak se to dříve či později stane i nám,“ varoval prezident s tím, že ze strany Moskvy jde o výrazné zvyšování napětí.
V případě ruského porušení pravidel se musí NATO podle prezidenta zachovat adekvátně. „A to včetně vojenské reakce. Rusko si totiž velice rychle uvědomí, že udělalo chybu a překročilo přijatelné hranice. Bohužel je to balancování na hraně konfliktu, ale ustupovat zlu prostě není možné,“ prohlásil Pavel, který podotkl, že vojenskou reakcí může být v tomto případě i sestřelení ruského stroje.
„Je potřeba si uvědomit, že bezpečnost a obrana jsou věcí nás všech. Že to není jen věc lidí v uniformě. Ať už v uniformě policie, armády, či jiných bezpečnostních složek. My všichni musíme mít na paměti, že bezpečí našich dětí, vnuků a způsob života, který vedeme, si vyžadují ochranu. Protože když ho bránit nebudeme, tak o něj velice rychle můžeme přijít,“ zdůraznil Pavel.
Podle hlavy státu je třeba podporovat úsilí ke zvýšení obranyschopnosti, vnitřní bezpečnosti i ke zvýšení odolnosti každého z nás. „Protože na tom, jak bude odolný každý jednotlivec, každá obec, bude záviset, jestli si dokážeme poradit s různými krizemi včetně té nejhorší, a to je možná válka,“ nastínil.
Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že NATO je nejúspěšnější obranná aliance. „Nenahraditelnost Severoatlantické aliance se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí, Moskva odmítá jednat, obsazuje cizí území, posílá drony k našim sousedům, bojová letadla nad pobaltské státy a prostě zkouší, co jí ještě projde,“ uvedl. Nejde podle něj o teoretické a vzdálené hrozby, ale o problémy, které má Česko doslova „za humny“.
Fiala také oznámil, že vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Ve skupině podle něj budou odborníci mimo jiné z ministerstev obrany, vnitra, dopravy, z armády či policie. „Jejich úkolem bude sledovat vývoj technologií, navrhovat různá opatření, včetně legislativních, a koordinovat jednotlivé úřady v této oblasti,“ přiblížil. Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO) ovšem jde o „PR záležitost“. „Za mě si myslím, že to nemá smysl,“ míní opoziční politik.
Podle Řehky se Česko nevyhne modelu vojenské služby
Ke stavu české armády se vyjádřil náčelník generálního štábu Karel Řehka, podle něhož je bezpečí o řadě aspektů, k nimž nelze řadit jen techniku a výbavu. Zmínil ovšem příklady konkrétní armádní techniky, kterou je dle něj třeba nahradit. „Viděli jsme třeba CV90, což je nové bojové vozidlo pěchoty, které nám obmění bojová vozidla pěchoty BVP-2, která pořád ještě máme,“ sdělil s tím, že tito obrněnci už „mají být v muzeu“. „Stejně tak tanky T-72, byť v modernizované verzi M4CZ, už nemají být v inventáři,“ dodal s tím, že stará technika se bude postupně nahrazovat.
Náčelník generálního štábu hovořil i o personální situaci v armádě. „Máme někde kolem 28 tisíc vojáků z povolání, ale Armáda ČR jako taková, v mé podřízenosti, má dnes nějakých zhruba 24 a půl tisíce (lidí),“ vysvětlil s tím, že potřeba bude někde mezi 37 a 40 tisíci vojáky z povolání, takže oproti současnému stavu jich bude nutné mít zhruba o třináct tisíc více.
Odlišný počet vojáků z povolání a těch, kteří jsou v podřízenosti náčelníka generálního štábu, je dán tím, že do celkového počtu vojáků z povolání se započítávají například i příslušníci vojenské policie.
„Osobně si myslím, že Česko se do budoucna nevyhne nějakému modelu vojenské služby. Tím nemyslím plošný návrat povinné vojny,“ pokračoval Řehka, podle něhož bude dosažení požadovaných čísel se současným modelem problém. „Protože model Armády ČR byl vytvořen na jinou bezpečnostní situaci. Je to malý a kvalitní expediční sbor s hrstkou dobrovolných záloh,“ dodal s tím, že dle něj v budoucnu dojdeme k modelu, kde bude role a zastoupení záloh daleko větší.
Investice do protivzdušné obrany jsou zásadní, míní velitel vzdušných sil
Velitel vzdušných sil Armády ČR Petr Čepelka označil investice do protivzdušné obrany za zásadní. „Musíme pokračovat v dynamické modernizaci, která byla započatá, a musíme se snažit vysvětlit celé veřejnosti, že investice do armády jsou důležité a že jestli chceme mít blahobyt, tak do armády investovat musíme,“ zdůraznil.
Za zásadní krok k posílení obranyschopnosti a odstrašení potenciálního nepřítele označil nákup stíhaček F-35, o němž rozhodla vláda v září 2023. F-35 v armádě nahradí švédské letouny JAS-39 Gripen. První stíhačky F-35 pro Česko mají být hotové v roce 2029, první dva roky ale budou sloužit k výcviku v USA. Dodávky strojů do tuzemska začnou v roce 2031, skončí do roku 2035.
„Je potřeba zmínit, že my s gripeny počítáme do roku 2035 a že budou hrát zásadní roli v obraně našeho vzdušného prostoru i nadále,“ podotkl Čepelka. Pronájem gripenů do roku 2035 už podepsala vláda, od roku 2027 jich nicméně bude místo čtrnácti dvanáct. „Já bych řekl, že kalkulace, která hovoří o dvanácti strojích, vyplynula z našich velkých diskusí, a jsem pevně přesvědčen, že i s dvanácti kusy budeme schopni naplňovat naše závazky,“ ujistil velitel vzdušných sil.
Uzavřené kontrakty
Během Dnů NATO také zástupci firmy Aero Vodochody a státního podniku LOM Praha oznámili uplatnění opce, na jejímž základě Aero státnímu podniku dodá další čtyři letouny L-39 Skyfox. Ty budou sloužit pro výcvik tuzemských vojenských pilotů včetně budoucích pilotů letounů F-35, ale bude na nich možný i výcvik zahraničních letců. Cena čtyř letadel je skoro 1,5 miliardy korun, přiblížili ředitel LOM Praha Jiří Protiva a prezident Aera Viktor Sotona.
LOM Praha si už pořídil čtyři letouny L-39 Skyfox, poslední dva mu Aero předalo v srpnu. Další dva stroje by Aero mělo dodat ještě do konce letošního roku a poslední dva do konce roku 2026. Na výrobě letounu L-39 Skyfox se nyní podílí přibližně šest set subdodavatelů, z nichž dvě třetiny pochází z Česka.
Dceřiná společnost LOM Praha VR Group v sobotu na Dnech NATO uzavřela smlouvu o spolupráci na pořízení letounů F-35 s americkým výrobcem Lockheed Martin, oznámilo ministerstvo obrany. Projekt se podle něj zaměřuje na virtuální výcvik a plánování multidoménových operací.
Česká firma Ray Service pak uzavřela kontrakt o průmyslové spolupráci na dalším velkém nákupu tuzemské armády, pořízení německých tanků Leopard 2 A8. Dohoda s německým výrobcem KNDS se podle resortu týká výroby pojezdových kol a pásů na tyto tanky. Obrana smlouvu na nákup 44 tanků Leopard 2 A8 za 34,25 miliardy korun včetně DPH podepsala před týdnem, součástí je i i zapojení minimálně jedenácti firem z tuzemského obranného průmyslu. Ray Service nebude zajišťovat dodávky jen pro české tanky, ale i pro stroje dalších odběratelů, informoval zároveň resort.
