Záchranka

Silničáři na Vysočině a v Plzeňském kraji používají od letošní zimní sezony nové informační systémy. Snadněji se díky nim dozví, kde hrozí náledí, a je proto potřeba poslat sypače. V Plzeňském kraji aplikace zpracovává údaje z meteostanic a předpovědi počasí. Model AI pak zobrazí pravděpodobnost nutnosti zimní údržby na konkrétním úseku silnice. Také kraj Vysočina využívá podobný systém. Jeho program sbírá data o počasí přímo ze sypačů, takže silničáři můžou lépe plánovat výjezdy a rychleji reagovat na změnu počasí. Pomáhají také data z meteostanic, které mají zabudovaná čidla ve vozovkách. Ta měří teplotu a vlhkost povrchu a dispečeři tak už nemusí vysílat sypače jen na kontrolní jízdu. Informace v tomto kraji navíc pomáhají také záchranářům, ale i běžným řidičům. Ti se dozvědí, kde se zrovna sypače pohybují.

Kraje se potýkají s nedostatkem zdravotnických záchranářů – chybí především lékaři a operátoři. Mohou za to vyšší požadavky na kvalifikaci, ale také odchody do penze. Většina doktorů u záchranky je totiž v důchodovém věku. A absolventi dávají po povinné praxi obvykle přednost práci v nemocnicích. Výjezdů přitom neustále přibývá, část neakutních případů se dá řešit například radou po telefonu. Problémem jsou ale takzvané zlomyslné telefonáty, kdy dotyčný pomoc ve skutečnosti nepotřebuje.

Tragická událost ukončila v neděli fotbalové utkání mezi Třeboní a Roudným u Českých Budějovic. Krátce po začátku zápasu na tribuně zkolaboval jeden z fanoušků. I přes rychlou pomoc a snahu záchranářů se ho nepodařilo zachránit. Fotbalové svazy by chtěly zlepšit zdravotnické vybavení i v nejnižších soutěžích, ne všude však mají kluby na potřebné pomůcky finanční prostředky.

Psychosociální modul otevřelo za půl roku fungování 3 222 pražských uživatelů aplikace Záchranka. Na možnost 'potřebuji pomoc' kliklo několik stovek z nich. Osm lidí se nechalo přes modul spojit přímo se zdravotnickou záchrannou službou, uvedla pro ČT mluvčí Záchranky Marie Brindzáková. Lidé podle ní nejčastěji využili psychosociální pomoc kvůli vážným duševním obtížím, problémům ve vztazích, extrémnímu strachu nebo sebevražedným myšlenkám. Nyní chce aplikace Záchranka rozšířit službu i do regionů.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

Hledače vzácných kovů, který v noci na neděli s minohledačkou procházel les u Ctiboře na Tachovsku, postřelil myslivec. Zraněný čtyřiačtyřicetiletý muž skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Případem se zabývá i policie, myslivce podezírají z ublížení na zdraví z nedbalosti.

Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.

Mobilní aplikace Záchranka do letošní poloviny června hlásí přes 14 tisíc tísňových volání. To je o téměř dva tisíce více než ve stejném období loni. České televizi to potvrdila mluvčí Maria Brindzáková. Aplikaci v Česku aktuálně využívá přes 3,4 milionu lidí. Klíčové je tlačítko pro přivolání první pomoci, lokátor nebo spolupráce s horskou službou.

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

Aplikace Záchranka nabídne nově pomoc i v případě akutních duševních obtíží. A to zatím lidem, kteří se pohybují na území Prahy. Telefonátů na záchranku kvůli psychickým potížím totiž v hlavním městě každý rok přibývá. Vývoj nového modulu v aplikaci vyšel podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženije (ODS) na asi 400 tisíc, magistrát bude na jeho provoz dál přispívat. Zájem o novou funkci už projevil i Jihomoravský kraj.

Téměř dva tisíce lidí z Prušánek na Hodonínsku si musí do konce června vyměnit své občanské průkazy. Zastupitelstvo obce totiž rozhodlo, že v ní zřídí názvy ulic. Výhodou zavedení přesných adres je prý lepší orientace v obci, jak pro doručovací služby, tak pro záchranáře. Nevýhodou ale je, že lidé musí dojet do města na úřad kvůli výměně dokladů. Hodonín kvůli tomu zařídil mimořádnou autobusovou linku.

Čechy a spolu s nimi ještě obyvatele skandinávských států zdobí jedna ctnost. Mohou se pochlubit nejvyšší ochotou a taky schopností poskytnout první pomoc. Například resuscitaci ještě před příjezdem záchranky nebo policie provede osm z deseti svědků neštěstí. Napomáhá tomu osvěta a také kurzy a školení, které v tuzemsku probíhají už i na školách.

Díky moderní lokalizační technologii je pomoc lidem v nouzi snadnější. Zatímco dřív se záchranáři museli spolehnout na orientační schopnosti volajících, teď je s pomocí technologie dokážou najít během několika vteřin. Před pár dny například pomohla ženám, které se při houbaření ztratily v lese.

U Krupé na Rakovnicku ráno po pádu dodávky z rozestavěného mostu zemřeli dva lidé, další dva utrpěli vážná zranění, záchranáři je transportovali do pražských nemocnic. Dodávka se stavebními dělníky dostala smyk a zřítila se z patnácti metrů. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to usmrcení z nedbalosti a těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, uvedla krajská policejní mluvčí Michaela Richterová.

Hasiči ve středu vyjeli k požáru ubytovny v Kralupech nad Vltavou v Bořivojově ulici. Záchranáři ošetřili podle dostupných informací celkem sedm lidí, většinu na místě. Všichni zranění byli při vědomí. Dvě pacientky přepravily posádky do barokomory, jednu ženu letecky. Všichni jsou z budovy evakuováni, sdělila kolem půl druhé odpoledne mluvčí záchranné služby Monika Nováková. Hasiči před 15. hodinou oznámili, že se požár podařilo zlikvidovat, jeho příčinu a výši škody zjišťuje vyšetřovatel.

Nové stanoviště zdravotnické záchranné služby začalo fungovat v Mikulově na Břeclavsku. To původní už záchranářům nevyhovovalo polohou, ani technologiemi. Výjezdy by teď měly být navíc rychlejší. Výstavba vyšla na víc než 84 milionů korun, další peníze byly třeba na pořízení vybavení. Jihomoravský kraj postupně dokončuje modernizaci všech základen záchranky.

Rekreanti u vodních nádrží v Česku často komplikují práci vodních záchranářů. Jde sice o drobnost, záchranáře ale stojí spoustu času. Lidé na ně totiž mávají, čímž je matou. Právě mávající člověk je totiž zpravidla ten, který záchranářům ukazuje místo, kde mají první pomoc poskytnout.

Denně si v aplikaci Záchranka přivolá pomoc devadesát Čechů, před dvěma lety to bylo o třetinu méně. Nejčastěji ji používají sportovci a aktivní lidé, v posledních letech ale mají o Záchranku zájem také senioři. V současnosti ji má v telefonu nainstalovanou každý pátý Čech. Záchranáři ale upozorňují, že řada lidí využívá aplikaci nesprávně – v případě, že znají adresu, nepotřebují posílat přesnou lokalizaci.

Zhruba čtyři procenta výjezdů zdravotnické záchranné služby na jižní Moravě zajišťují soukromé společnosti. Jde o několik případů denně, zejména o ty, kdy pacienti nejsou přímo ohroženi na životě a je potřeba jen zajistit převoz do nemocnice. Na ČT se ale obrátil nespokojený pacient, který tvrdí, že sanitka nebyla na převoz připravena, a navíc požadovala peníze. Firma tvrdí, že jde o nedorozumění.

Kriminalisté vyšetřují příčinu úmrtí tříměsíčního chlapce po vyšetření v Domažlické nemocnici. Podle předběžné pitevní zprávy vyloučili tzv. brachiální, tedy tělesné násilí. Šlo o úmrtí z chorobných příčin, řekla krajská policejní mluvčí Dagmar Brožová. Konkrétní informace podle ní budou až po všech laboratorních výsledcích, což může být v řádu týdnů.

Denně vyjedou záchranáři k víc než třem tisícům případů. Až u třetiny z nich by přitom podle nich stačilo ošetření v ambulanci. Šéf asociace záchranářů proto navrhuje zavedení odpoledních ordinačních hodin u praktiků. Zároveň ale vyzývá neotálet s voláním na linku 155 v případě akutních problémů.

Aplikace Záchranka nově nabízí s modulem Horská služba i elektronickou knihu túr. Umožní zadání naplánované trasy a v případě, že turista nedorazí do cíle ve stanovenou dobu, sama odešle upozornění horské službě. Ve spolupráci s Horskou službou ČR funguje aplikace Záchranka od roku 2018.