První pomoc

Tragická událost ukončila v neděli fotbalové utkání mezi Třeboní a Roudným u Českých Budějovic. Krátce po začátku zápasu na tribuně zkolaboval jeden z fanoušků. I přes rychlou pomoc a snahu záchranářů se ho nepodařilo zachránit. Fotbalové svazy by chtěly zlepšit zdravotnické vybavení i v nejnižších soutěžích, ne všude však mají kluby na potřebné pomůcky finanční prostředky.

Připravit se na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, má pomoci lidem příručka, kterou připravilo ministerstvo vnitra spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Dostupná je na webu ministerstva. Od října ji v tištěné podobě obdrží všechny domácnosti. Lidé v příručce najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí.

Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.

V Žítkové v Bílých Karpatech podstupuje třicet dětí ve věku od devíti do třinácti let výcvik jako v armádě. Děti si tábor, který má zázemí na někdejší armádní základně, pochvalují. Běžný den táborníků začíná hlasitým budíčkem a nástupem na rozcvičku. Přes den děti například cvičí na opičí dráze či v zákopech, učí se také základy první pomoci či topografie.

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.

Čechy a spolu s nimi ještě obyvatele skandinávských států zdobí jedna ctnost. Mohou se pochlubit nejvyšší ochotou a taky schopností poskytnout první pomoc. Například resuscitaci ještě před příjezdem záchranky nebo policie provede osm z deseti svědků neštěstí. Napomáhá tomu osvěta a také kurzy a školení, které v tuzemsku probíhají už i na školách.

Dětskou kliniku ostravské fakultní nemocnice opustil třináctiletý chlapec, kterého na konci července zasáhl při silné bouřce na táboře poblíž Velkého Újezdu na Olomoucku blesk. Dítě, které bylo v bezvědomí, přežilo díky laické resuscitaci i rychlé odborné pomoci bez následků. Se zásahy bleskem se lékaři setkávají výjimečně a ve většině případů mají vážné následky.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Městská nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice a Nemocnice Agel Vítkovice si od nového roku přerozdělí lékařské služby první pomoci. Pohotovost pro děti a dorost se přesune do fakultní nemocnice. Nemocnice Agel Vítkovice vypomůže personálně. Kraj bude Lékařskou službu první pomoci v Ostravě ročně dotovat zhruba dvanácti miliony korun.

V Rumburku na severu Čech se otevřela lékařská služba první pomoci pro děti a dorost. Měla by se tím zkvalitnit zdravotní péče v Šluknovském výběžku. Právě tam se dříve objevovaly problémy s nedostatkem zdravotníků a pacienti museli na ošetření dojíždět i desítky kilometrů do okolních nemocnic.

Od minulého týdne se prostřednictvím sbírek a darů na pomoc v Afghánistánu vybralo v Česku více než tři miliony osm set tisíc korun. Sbírky vyhlásila organizace Člověk v tísni nebo UNICEF. Peníze mají pomoci především ženám a dětem. Podle mluvčí UNICEF České republiky Lucie Štěpánkové zajistila už vybraná částka organizace více než pět milionů litrů pitné vody a přes stovku souprav první pomoci pro raněné a nemocné. K organizaci Podané ruce zase směřují individuální dary na pomoc jejím spolupracovníkům v zemi.

Důkazem toho, že první pomoc při vážných případech zachraňuje život, je příběh devítiletého Romana z Přerova. Toho v květnu zachytil vlak, když si hrál s kamarády poblíž železniční trati. Šanci na přežití vážně zraněného chlapce si tehdy lékaři netroufali odhadnout. Právě díky rychlé první pomoci a také péči specialistů nyní Roman opustil nemocnici po svých.

Kvůli protikoronavirovým restrikcím lidé tráví mnohem více času doma. To se negativně projevilo v počtu případů opařených dětí, jedná se především o batolata. Stačí jen chvíle nepozornosti. Jak takovým úrazům předcházet a jak správně poskytnout první pomoc, radí odborníci na webových stránkách Sedmdesát stupňů.

Muž, který neplatil alimenty, a druhý, který byl odsouzen za ohrožení pod vlivem omamné látky, jsou volní. Prezident Miloš Zeman jim udělil milost. V jednom případě své rozhodnutí zdůvodnil vážnou nemocí vězně, ve druhém tím, že poskytnutím první pomoci zachránil život další osobě.

Zdravotníci z Chomutovska si koupili starou sanitku a ve volném čase v ní jezdí učit malé děti první pomoc. I ti nejmenší se totiž občas mohou dostat do situace, kdy musejí volat tísňovou linku záchranné služby nebo někomu poskytovat první pomoc. Podobné kurzy mají děti na takové stresové situace připravit.

Na rizika aktuální vlny horkého počasí upozorňují nejen meteorologové či lékaři, ale také vodní záchranáři. Ti ročně v Česku vyjíždějí k několika desítkám tonoucích. Strážníci v Brně pak rozdávají letáčky varující před přehřátím v autě.

Dobrovolní záchranáři na zavolání, takzvaní first respondeři, během prvního měsíce fungování v Moravskoslezském kraji pomohli u patnácti případů. Jsou podle mluvčího Moravskoslezských záchranářů Lukáše Humpla průměrně o pět minut rychlejší než profesionálové ve službě. Podobný systém funguje už od září 2016 v Královéhradeckém kraji. Tam už pomohli záchranáři na zavolání v 277 případech. Systém plánuje zavést dalších pět krajů.

Autoškoly a školy neumí učit první pomoc. Shodují se na tom školící organizace i samotní lektoři. U základních a středních škol kritizují nesystematičnost výuky. U autoškol je podle nich nejčastější chybou nedostatečný nebo úplně chybějící praktický nácvik. Potvrzuje to i průzkum centra první pomoci PrPom – podle něj zanedbává praktický nácvik nadpoloviční většina autoškol. Školitelé zároveň upozorňují, že se Češi stále bojí a první pomoc u nehod a kolapsů raději neposkytují.

Od začátku nového roku začala obyvatelům Moravskoslezského kraje pomáhat služba, která má efektivněji chránit jejich zdraví i životy. Nová mobilní aplikace využívá ochoty lidí, kteří díky svému vzdělání či proškolení mohou pomoci v nečekaných krizových situacích.

Zástava srdce potkává nejen nemocné a starší lidi, ale také mladé sportovce. Na smutný fakt nedávno upozornila smrt cyklisty Jimmyho Duquennoye, který zemřel ve věku 23 let. Takzvaná náhlá srdeční smrt postihne i v Česku desítky mladých ročně. Okamžitá resuscitace ale může pomoci, připomíná Evropský den záchrany života.

V osmdesáti procentech případů, kdy je potřeba poskytnout první pomoc, ji také v Česku přítomní lidé poskytnou ještě před příjezdem sanitky. Ve světě se tak děje jen ve čtvrtině případů. Za vysokým číslem stojí především asistence dispečerů, kteří lidi většinou přes telefon při poskytování pomoci navádí. Pravidelnou osvětu šíří světový Den první pomoci, do kterého se zapojily lékárny po celém Česku.