IZS

Integrovaný záchranný systém (IZS) pravidelně nacvičuje různé krizové situace, včetně leteckých katastrof. A protože se v Praze nachází i vojenské letiště ve Kbelích, musí být IZS připraven na těsnou spolupráci s Armádou České republiky. A právě havárie letounu CASA byl scénář cvičení Letecká nehoda 2024, které se odehrálo začátkem listopadu. Zúčastnilo se ho přes sto vojáků, hasičů, policistů a záchranářů.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Díky moderní lokalizační technologii je pomoc lidem v nouzi snadnější. Zatímco dřív se záchranáři museli spolehnout na orientační schopnosti volajících, teď je s pomocí technologie dokážou najít během několika vteřin. Před pár dny například pomohla ženám, které se při houbaření ztratily v lese.

Složky integrovaného záchranného systému (IZS) nacvičovaly záchranu třiceti zraněných turistů po náhlé bouřce v Prachovských skalách. Záchranáři a hasiči primárně prováděli třídění raněných a jejich transport na bezpečné místo. Pomocí vrtulníku a lanové techniky cvičně vyprostili i uvázlého horolezce na skalní stěně. Záchranné akce se prováděly na těžko přístupných místech. To podle složek IZS potvrdilo jejich připravenost a spolupráci.

Na Jesenicku jsou podle krizového štábu už všechny obce dostupné – alespoň po objízdných trasách. Přesto je rozvoz humanitární pomoci komplikovaný a improvizovat musejí i hasiči. Do obce Horní Lipová, která je od zásobování odříznutá, ve středu vyrazili po železnici. Pomohl k tomu speciální vůz z Liberce, který na první pohled vypadá jako každý jiný hasičský vůz. Na kolejích se však mění ve vlak. Podobné stroje jsou v Česku jen dva – další mají v Ostravě.

Policejní prezident Martin Vondrášek v Událostech, komentářích sdělil, že policie je na povodňovou situaci dobře připravená. Během víkendu je na všech základních útvarech posílen výkon služby. Pohotovost má navíc osm set policistů pořádkových jednotek, kteří jsou připraveni vyjet, kam bude potřeba. Pomáhat mohou například s evakuacemi občanů nebo ochranou majetku.

Policisté, hasiči a záchranáři prověřili svou připravenost a vzájemnou spolupráci při pouličních nepokojích. Mezinárodní akce „Street Violence 2024“ v pardubických Kasárnách T. G. Masaryka se zúčastnili i němečtí policisté. Podle ředitele pardubické policie Jana Ptáčka byly podmínky náročné, i když se jednalo pouze o simulaci. Na cvičení se podílelo přes 400 lidí.

Železniční přejezdy v Česku mají být bezpečnější. Řidičům, kteří na kolejích mezi závorami uváznou, mají pomoci nové reflexní štítky, na kterých je uvedena tísňová linka i číslo daného přejezdu. Momentálně štítky instaluje Správa železnic. Jen loni zemřelo na přejezdech 35 lidí, letos jich ke konci května bylo už jedenáct.

Cvičení složek integrovaného záchranného systému ve vojenském areálu u Náměště nad Oslavou simulovalo pád vojenského vrtulníku. Zapojilo se více než 160 lidí, mezi nimi záchranáři, hasiči a policisté. Právě pád vrtulníku mezi domy patří kvůli možným následkům a škodám k nejnáročnějším situacím. Vrtulník obsahuje totiž tisíc litrů paliva a při jeho pádu hrozí výbuch, který může vážně ohrozit bezprostřední okolí.

Před brněnským hlavním nádražím vznikne pěší zóna. Přestavba jinak rušné silnice v klidnější prostor začala ve středu ráno. Město uzavřelo část ulice Nádražní, pro automobilovou dopravu však zůstane uzavřená i po dokončení prací. Některé řidiče ale uzavření části prostoru před nádražím překvapilo, v místě se otáčejí a míří na objízdnou trasu, někteří dokonce najíždějí na tramvajové koleje.

Hlavní město získalo pravomocné stavební povolení pro Dvorecký most přes Vltavu mezi Prahou 4 a 5. Stavět by se mělo začít ještě letos, řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě). Most by měl vyjít téměř na miliardu korun, jeho budování potrvá dva až tři roky. Most bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům, pěším a přejezd bude povolen také záchranářům.

Následkem čtvrtečních silných bouřek a vzniklého tornáda, které poničilo některé obce na jižní Moravě, zemřelo dle policie pět lidí. Probíhají záchranné práce, po kterých bude následovat rekonstrukce. Úřady naléhají na lidi, aby do postižených oblastí nejezdili, komplikují tím záchranné práce. Ministerstvo pro místní rozvoj uvolní na pomoc obcím s obnovou majetku 420 milionů korun, prostředky pošlou i další kraje.

Jihem Moravy se prohnalo tornádo. Podle záchranářů si bouře vyžádaly oběti na životech, není ale jasné, kolik lidí zemřelo. V důsledku extrémního počasí je mnoho zraněných. Hasiči evidují stovky událostí a jsou přetížení, vyhlásili mimořádnou událost třetího stupně na Břeclavsku a Hodonínsku. Obce hlásí poškozené stovky domů.

Hasiči zasahují u výbuchu v prostorách elektrárny společnosti Veolia Energie v Kolíně. Podle dostupných informací výbuch vznikl na zauhlovací cestě a poškodil budovu. Hasiči mají požár pod kontrolou, nadále ale hoří uhlí v šachtě. Nejsou hlášeni žádní zranění. Zásah trvá do noci. Na místě bylo osmnáct jednotek a vyhlášený byl třetí stupeň poplachu. Vrtulník s vakem na vodu nemohl zasáhnout kvůli okolní husté zástavbě. Požár způsobil škodu za desítky milionů korun.

Dobrovolní záchranáři na zavolání, takzvaní first respondeři, během prvního měsíce fungování v Moravskoslezském kraji pomohli u patnácti případů. Jsou podle mluvčího Moravskoslezských záchranářů Lukáše Humpla průměrně o pět minut rychlejší než profesionálové ve službě. Podobný systém funguje už od září 2016 v Královéhradeckém kraji. Tam už pomohli záchranáři na zavolání v 277 případech. Systém plánuje zavést dalších pět krajů.