Hranice USA s Mexikem se částečně otevřela. Politici ve Washingtonu se hádají, jak k migraci přistoupit

Nahrávám video
Události: Migrace do USA
Zdroj: ČT24

Spojené státy znovu otevřely čtyři hraniční přechody s Mexikem. Provoz omezily v prosinci, kdy počet žadatelů o azyl vystoupal až na jedenáct tisíc denně. V současnosti je to asi o polovinu méně. Mexiko totiž začalo část běženců deportovat do střední Ameriky. Ve Washingtonu se demokraté a republikáni dál přou o změny imigračního systému.

Imigranti bez dokladů mířící z Mexika se do USA dostávají i přebroděním toku Rio Grande. Právě k americkým břehům této řeky ve středu přijela politická delegace republikánských zákonodárců, kteří z Washingtonu přijeli na inspekci jižní hranice.

Situace je podle politiků ze strany, která na hrozbě migrace staví část kampaně, děsivá a je způsobená špatnými rozhodnutími demokratické administrativy. „Sedm milionů lidí přišlo do země od chvíle, kdy prezident Biden vstoupil do Oválné pracovny. Jde přitom o ten nejnižší odhad. Někteří jsou přesvědčeni, že jich bylo dvakrát tolik,“ upozornil republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Jen během prosince zadržela pohraniční stráž přes 225 tisíc lidí při nelegálním přechodu jižní hranice. Tolik migrantů jako v posledních měsících nepřicházelo do Spojených států od roku 2000.

Počet zaznamenaných ilegálních přechodů jižní hranice USA v roce 2023
Zdroj: ČT24

„Náš imigrační systém je nefunkční. To je prostý fakt, na kterém se shodnou všichni,“ řekl ministr vnitřní bezpečnosti za demokratickou stranu Alejandro Mayorkas. Republikánští a demokratičtí politici se však už neshodnou na tom, jak situaci řešit. Pravice žádá návrat k praxi z Trumpovy éry, kdy žadatelé o azyl museli na rozhodnutí čekat v Mexiku. Nyní se většina ilegálních imigrantů po překročení hranice nechá zatknout. v tom případě totiž mohou zůstat v USA, než o jejich případu rozhodne soud. Část migrantů toho zneužije a úřadům zmizí. Republikánský senátor Texasu Ted Cruz si ale nemyslí, že by Bílý dům hodlal svoji dosavadní politiku změnit, což označil za frustrující.

Na hranici Spojených států nepřicházejí jen lidé z latinské Ameriky. Často jde o obyvatele zemí Afriky a Asie, kteří do Mexika dorazili v letadlech nebo na lodích. Štáb ČT mluvil například s imigrantem z Libérie.

Hraniční státy tvrdí, že nápor běženců nezvládají a platí jim cestu do demokraty ovládaných velkých měst na severu, kde ale migranti často skončí jako bezdomovci. Tamní politici zase žádají soudy, aby to zastavily a podávají žaloby na své kolegy z jihu i dopravce, kteří imigranty převážejí. Starosta města New York za Demokratickou stranu Eric Adams prohlásil, že guvernér Texasu Greg Abbott využívá imigranty jako politické pěšáky. „Je to chaotické a nehumánní. Navíc to dokazuje, že upřednostňuje politiku před lidmi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...