Ministři vítají shodu na nových migračních pravidlech v EU. Evropa je nepoučitelná, míní Babiš

Čeští ministři vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš si naopak myslí, že reforma je pozvánkou pro miliony nelegálních migrantů, zodpovědnost za ni dle něj nese zejména současný kabinet.

Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.

Lipavský zdůraznil, že je za shodu rád. „Migrační pakt potřebujeme. Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů,“ konstatoval. Pravidla podle něj pomohou udržet Schengen, který je aktuálně pod obrovským tlakem. „Je to dobrá zpráva,“ míní.

Kritika migračního paktu ze strany opozice je podle Lipavského „z jiné planety“. „Oni to asi berou tak, že čím hůř, tím lépe pro ně,“ přemítá ministr zahraničí. Kabinet je ale podle něj odpovědný a podporuje dohodu, která pomůže bránit i Česko. Válek uvítal, že se shoda našla. „A že tam nejsou žádné kvóty a nic z toho, co by jakkoliv omezovalo české občany,“ řekl.

Lodě nesmí vůbec vyplout, říká Babiš

Opoziční lídr Babiš na sociální síti X naopak dohodu ztrhal. „Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii,“ napsal předseda nejsilnější opoziční strany.

Povinnou solidaritu považuje za protimluv, jediným řešením podle něj je, aby se migranti do Evropy vůbec nedostali. „Opakuji to stále, lodě nesmí vůbec vyplout,“ uvedl.

„My si chceme o tom, kdo tady (v Česku) bude žít, rozhodovat sami. Je to ztráta části národní suverenity,“ podpořila ve vysílání ČT24 Babišova slova předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Vláda podle ní měla nová migrační pravidla odmítnout.

Nahrávám video

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová pro ČT24 upozornila, že migraci není možné řešit na úrovni jednotlivých států a dohoda je tak potřebná. „Migrační pakt vnímám jako velmi správný krok, protože cílí na to, co je v této oblasti třeba dělat – ať už je to ochrana vnějších hranic, nebo efektivnější vyhošťování těch, kteří na azyl nemají nárok,“ popsala. Babišovu kritiku odmítla s tím, že pakt naopak případné migranty odradí, protože „budou dopředu vědět, že jejich šance jsou pramalé“.

Nahrávám video

Fiala: Cílem je posílit vnější hranici EU

Babišova slova odmítl i premiér Fiala, lídr ANO podle něj „opět potvrzuje, že evropské politice nerozumí“. „Naším cílem je odbourání kontrol uvnitř Evropské unie a posílení ochrany vnější hranice, zachování volného pohybu osob uvnitř EU a omezení nelegální migrace z území mimo EU. Toto jsou fakta, vše ostatní jsou jen populistická prohlášení, která nemají s pravdou vůbec nic společného,“ vypočítal předseda vlády. Doplnil, že konečné rozhodnutí o dohodě dosud nepadlo.

Předseda vlády také vyzdvihl, že se v dohodě nemluví o povinných kvótách, a naopak obsahuje opatření, která azylové a migrační politice pomohou.

Nová pravidla ostře kritizuje i předseda druhé parlamentní opoziční strany – Tomio Okamura z SPD. „Tento migrační pakt je trvalým mechanismem, který bude v podstatě každoročně dodávat do členských zemí EU nové nelegální migranty. Je to katastrofa, Fialova vláda totálně zradila zájmy a budoucnost České republiky,“ uvedl.

Nahrávám video

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.

Vildumetzová dohodu kritizuje, Žáček ji hájí

Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová řekla v pořadu Události, komentáře, že ANO souhlasí s tou částí nových dohod, která se týká návratové politiky, zrychleného azylového řízení či ohledně ochrany vnějších hranic. Za ohrožení české suverenity však považuje chystanou relokaci migrantů, kterou státy mohou odmítnout, pokud nabídnou finanční vypořádání (zhruba 500 tisíc korun za jednoho nepřijatého migranta), nebo materiálně-technické vypořádání.

„Nikdo by nám neměl diktovat, kdo bude v naší zemi žít,“ zdůraznila. Státy podle dohody budou mít možnost odmítnout přijímat migranty, pokud zaplatí. Dodala také, že dočasná výjimka z pravidel pro země včetně Česka, které přijaly velké množství uprchlíků z Ukrajiny, o které mluví ministr Rakušan, není nikde v žádném právním předpisu uvedena a obává se, že nebude vymahatelná. Zmínila, že v nových pravidlech se počítá s tím, že se bude každým rokem přerozdělovat minimálně 30 tisíc migrantů. „Tento počet se může kdykoliv změnit a může se měnit i ta částka 500 tisíc,“ dodala.

Poslanec za ODS Pavel Žáček v souvislosti s výjimkou pro Česko oponoval, že nová pravidla ještě nejsou dokončena a definitivní znění bude známo až v únoru příštího roku. Podle hlasů z ministerstva vnitra by tam měla být výjimka pro Česko, které přijalo stovky tisíc Ukrajinců, zapracována. Připomenul, že situace ve vztahu k migraci se mění i ve Švédsku a v Německu. „Uzavírají etapu, že budou otevřeni navěky, a kdo chce, může přijít.“

Očekává, že na tato pravidla budou muset navazovat další politické akty. Jako problém pak vidí to, že evropské soudy říkají, že sociální podmínky musí být stejné jak pro Evropany, tak pro migranty. To pak podle něj vede k tomu, že migranti ztrácejí motivaci pracovat.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled