Státy Evropské unie a europoslanci se ve středu po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech. Reforma počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů v Unii nebo s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států sedmadvacítky. Aby dohoda mohla začít platit, musí ji ještě schválit plénum Evropského parlamentu a ministři členských zemí. Maďarsko už oznámilo, že dohodu odmítá, jednomyslný souhlas ale není pro konečné schválení reformy nutný.
Zástupci EU jednali o konečné verzi migrační reformy od pondělí. Jde o soubor pěti právních norem. Evropská komise přišla s návrhem již v roce 2020. „Je to opravdu průlom, protože reforma azylové a migrační politiky je ještě reakcí na migrační krizi z let 2015 a 2016, kdy v uplatňování pravidel na půdě sedmadvacítky vypukl chaos. Tyto změny tomu mají napříště zabránit,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Cílem Paktu o migraci a azylu je dosáhnout rovnováhy mezi více zatíženou jižní částí Evropské unie, kam přicházejí migranti přes Středozemní moře, nebo balkánskou cestou, která by měla získat víc pravomocí k řešení situace, a mezi severní částí Evropské unie, kam žadatelé o azyl často míří, vysvětluje Obrovský. „Jižní státy by měly nově mít garanci, že jim zbytek Unie pomůže,“ podotkl zpravodaj.
Hrdost a úleva
„Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam,“ uvedla ve videu na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to,“ dodala.
Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí tato středa do historie. „Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu,“ uvedla na síti X. „Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala.
Spokojený je s dohodou i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, italský ministr vnitra Matteo Piantedosi mluví o nalezení rovnováhy mezi odpovědností a solidaritou.
„Normy, na kterých se dohodly španělské předsednictví a Evropský parlament, se týkají všech fází řízení o azylu a migraci od prověřování nelegálních migrantů při příchodu do EU, sbírání biometrických dat, postupů pro podávání a vyřizování žádosti o azyl až po pravidla určující, který členský stát je odpovědný za vyřízení žádosti o azyl, a spolupráci a solidaritu mezi členskými státy i to, jak řešit krizové situace,“ komentoval dosažení dohody španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska, jehož země nyní EU předsedá.
„Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy – i Německu,“ napsal německý kancléř Olaf Scholz na síti X.
„Společný evropský azylový systém je klíčem k celkové kontrole a řízení migrace, k ochraně humanitárních standardů a k omezení nelegální migrace,“ zdůraznila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová s tím, že za nalezení shody celou noc tvrdě bojovala. „Pokud chceme zachovat v Evropě otevřené vnitřní hranice, musíme chránit vnější hranice a musíme mít fungující postupy,“ řekla.
Maďarská a slovenská kritika
Novou dohodu naopak rozhodně odmítá Maďarsko, oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť se nechce podílet na povinné solidaritě všech států, které přetíženým zemím mají pomáhat buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně. „Důrazně odmítáme tento migrační pakt,“ řekl šéf maďarské diplomacie podle AFP. „Nepustíme (do Maďarska) nikoho proti naší vůli,“ dodal.
Také Slovensko je proti jakýmkoliv kvótám na migranty či proti finančním kompenzacím, prohlásil ministr zahraničí Juraj Blanár. Bratislava podle něj namísto toho nabízí „flexibilní solidaritu“, kupříkladu v podobě vyslání policejních posil na maďarsko-srbské hranice.
„Jsme zásadně proti tomu, aby nám v rámci EU byly odebrané kompetence, které jsou velmi důležité, a to je právo veta v těch oblastech, ve kterých ještě existuje. Stejně tak jsme proti tomu, aby migrace, která je v současnosti stále velkým problémem nejen pro naše země, ale i celou Unii, byla řešena způsobem, že se nám budou předepisovat nějaké kvóty na přerozdělení nelegálních migrantů, a když je nevezmeme, tak budeme muset platit nějaké poplatky. To je pro nás nepřijatelné,“ řekl šéf slovenské diplomacie.
Dohodu kritizují i nevládní organizace, které se podílí na pomoci migrantům ve Středozemním moři. Novinky podle nich neusnadní záchranu lidských životů ani nezvýší dodržování práv běženců. Dohodu kritizuje rovněž organizace Amnesty International, podle které nová pravidla nepomohou dostatečně státům na vnější hranici evropského bloku, protože nezavádí povinné přerozdělení migrantů mezi všechny země EU. Podle organizací se zřejmě zvýší počet migrantů, kteří budou zadrženi v nečlenských zemích na hranici Unie.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem považováno za formalitu vzhledem k tomu, že není třeba jednomyslného souhlasu členských zemí. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.
Podrobnější kontroly migrantů
Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích. Dále pak balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla pro solidaritu mezi členskými státy.
Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.
Několik možností solidarity
Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který ze způsobů si vybere.
„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince Rakušan.
Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.
Jak vypadá konečná verze právě „mechanismu solidarity“, je zatím nejasné, text všech dojednaných legislativních návrhů zatím nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.
Do letošního října nelegálně překročilo hranice Evropské unie podle dat Frontexu téměř 350 tisíc osob. Jedná se o sedmiprocentní nárůst oproti loňskému roku. Hlavní trasy migrace vedou přes Středozemní moře a země západního Balkánu. Nejvíce lidí do Evropy míří ze Sýrie, Afghánistánu, Pobřeží slonoviny a Tuniska.
