Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.
Rakušan uvedl, že téma migrace se pokouší využít Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko pro své zájmy. Podle něj chtějí vytvořit tlak na EU a vyvolat nervozitu v prostoru.
„Z tohoto pohledu samozřejmě ta bezpečnostní situace dobrá není. Na druhou stranu já bych chtěl uklidnit občany České republiky. Podle zpráv, které máme, žádné bezprostřední nebezpečí České republice nehrozí. Je logické, že se připravují preventivní kroky zvýšené kontroly vytipovaných míst a zvýšený dohled nad místy, kde se shromažďuje velký počet lidí,“ dodal s tím, že ale nejsou žádné indicie o tom, že by Česku hrozilo nebezpečí.
Doplnil, že se zvýšená bezpečnostní opatření týkají například i židovských památek. „Nic nepodceňujeme,“ uvedl.
Pokorná Jermanová podotkla, že je potřeba rozlišovat jednotlivé proudy migrace. „Máme tady uprchlíky před válkou z Ukrajiny, co jsou s námi hodnotově a kulturně blíž, ale my čelíme migraci z jiných států s úplně odlišnou kulturu a tam je obrovské nebezpečí,“ uvedla s tím, že za bezpečí v Česku vděčíme i minulým vládám.
„Velmi tvrdě se postavily proti tlakům EU na přijetí uprchlíků,“ dodala s tím, že problémy má Francie, Německo i Itálie a ostatní jižní státy, přes které migranti proudí. „Myslím, že EU zaspala a má před sebou obrovský úkol, který musí splnit, protože to už není minuta před dvanáctou, ale minuta po dvanácté,“ podotkla.
Pokorná Jermanová: Je potřeba zaměřit prostředky na ochranu vnějších hranic
S tím souhlasil i Rakušan, který dodal, že české vlády už od roku 2015 poukazovaly na to, že problém migračního toku je potřeba řešit na hranicích EU. „EU skutečně zaspala a teď se to dohání na poslední chvíli, ale myslím, že všechna čísla, která máme, nám evidentně ukazují jedno – Evropa potřebuje společné řešení migrační politiky, společný migrační rámec, ale ten potřebujeme velmi akutně,“ uvedl Rakušan. Podle něj je nutný kompromis, ke kterému státy nebyly schopné dojít celou dobu a současné jednání tak bude velmi náročné. Dodal, že pro Česko jsou pomyslnou červenou linií povinné kvóty. „To je něco, na co nepřistoupíme,“ uvedl.
Pokorná Jermanová zmínila, že migrační pakt, který nyní běží a iniciovala jej Česká republika, není správnou cestou. „Jsou to kvóty, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. (...) To se úplně nepovedlo,“ dodala. Podle ní je smysluplnější zaměřit zdroje a peníze na problematiku ochrany vnějších hranic.
„Máme drony, máme různou techniku. A také se musíme bavit o tom, že jsou neziskové organizace, které jsou součástí toho, že se díky jejich aktivitám dostávají migranti na naše území, a to si myslím, že je potřeba si přiznat a začít s tím pracovat,“ uvedla s tím, že bezpečnost České republiky není jen o zbrojení a podpoře Ukrajiny a vylepšování armády, ale také směřování finančních prostředků na tuto problematiku.
Hesová: Nestačí pouze postavit plot
Hesová zmínila, že migrace je fakt a nelze ji nijak zastavit. „Čím komplexnější, propracovanější a širší ta migrační politika bude, tím větší bude mít šanci na to, abychom zachovali nějakou míru humánnosti na našich hranicích,“ zmínila. Lidé se podle ní nepouští do masových přesunů jen tak a vše má svou logiku.
Podotkla, že EU a zejména jižní část má velké mezery v tom, co vše se dá v případě migrace dělat, jak na hranicích, tak v integraci v zemích EU.
Hesová dodala, že nestačí pouze postavit plot, ale je nutné i systematicky pracovat na omezování vlivu klimatických změn, humanitárních krizí a zklidnění politických krizí na našich hranicích. „Ostatně, největší migrační vlna v posledních letech byla ukrajinská, a to nám ukázalo, že s ní umíme pracovat velmi dobře, za určitých okolností,“ podotkla.
Dodala, že migrace jako taková není problém, ale problémem jsou určité jevy s ní spojené. Státy EU se podle ní nyní ale teprve učí, jak s ní zacházet.
