ČSA přestanou dočasně létat do Košic a Amsterdamu. Některé chystané linky navíc neobnoví

České aerolinie (ČSA) přeruší kvůli současné epidemické situaci letecké linky do Košic a Amsterdamu, zatím dočasně. V říjnu dopravce neobnoví ani lety do Bruselu či Varšavy a sníží počet spojů do Kodaně. Kvůli restrikcím společnost znovu eviduje velký propad poptávky cestujících. Informovala o tom mluvčí dopravce Vladimíra Dufková. Už dříve ČSA přerušily další čtyři linky.

Tisková mluvčí ČSA uvedla, že obnovení linek musí být u řady destinací ze dne na den posouváno, stejně tak již obnovená letecká spojení znovu přerušena.

Linky do Amsterdamu a Košic přestanou létat zatím od 28. září do 14. října. Jejich další osud bude přitom záviset na epidemiologickém vývoji a cestovních omezeních.

Překažené plány

Další zásahy do provozu se týkají linek, které dopravce plánoval v nejbližších dnech po dřívějším omezení znovu obnovit, například do Bruselu nebo Varšavy. Podle nejnovějších opatření tak nebudou fungovat ani v říjnu.

Sníží se také provoz do Kodaně, z denního spojení na čtyři lety týdně. Už dříve navíc ČSA přerušily provoz do Budapešti, Frankfurtu nad Mohanem, Helsinek a Londýna.

Zájem o leteckou dopravu v současnosti znovu klesá. „Propad poptávky je bezprecedentní, postihuje nás to drastickým způsobem, protože se eliminuje možnost efektivního provozu leteckého spojení do velkého množství států. Zhoršující se epidemiologická situace v ČR brzdí poptávku i ze zemí, které restrikce vůči ČR nezavedly,“ podotkla Dufková.

Na jaře pokles letových výkonů činil 95 procent, v létě pak 80 procent. Nyní se podle dopravce situace i kvůli nepředvídatelnému přijímaní dalších restrikcí znovu zhoršuje.

ČSA a sesterské Smartwings v této souvislosti proto umožní cestujícím s rezervacemi do konce března příštího roku zdarma změnu termínu letů na termíny do 30. září 2021.

Kam dopravce nyní létá

ČSA v současnosti létají do šesti destinací, konkrétně do Paříže, Milána, Říma, Kodaně, Stockholmu a Kyjeva. Smartwings nyní provozují linky na řecké ostrovy, do Tuniska, Tenerife a Madeiru, kterou prodlouží až do zimní sezony.

Letecká skupina Smartwings, do níž oba dopravci patří, se kvůli krizi potýká s finančními problémy. Dopravci proto v závěru srpna podali k soudu návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, tedy odložení splatnosti dluhů, kvůli koronaviru. Požádat o dočasný odklad jim nově umožnil zákon označovaný jako Lex covid ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...