Aerolinky Eurowings otevřou v Praze základnu, rozšíří tak nabídku spojení do evropských měst

Německá letecká společnost Lufthansa oznámila, že její nízkonákladová divize Eurowings otevře v Praze na konci října svou další, v Evropě desátou základnu. Agentura Reuters krok označuje ze znak posilující důvěry v oživení odvětví po koronavirové krizi.

Od 31. října nasadí Eurowings na Letiště Václava Havla Praha dva stroje Airbus A320 a své zaměstnance. Od léta 2022 pak na pražskou základnu přibude třetí letadlo. Celkem zde vznikne přes sto pracovních míst, uvedla letecká společnost.

„Letiště Praha se stane domovskou bází dalšího evropského dopravce. Velmi si ceníme toho, že i po koronavirové krizi, která nás bezpochyby velice zasáhla, je o Prahu zájem,“ říká člen představenstva pražského letiště Jakub Puchalský.

Doplnil, že dopravce rozšíří od konce října nabídku přímých leteckých spojení z Prahy do několika evropských měst, včetně Barcelony, Milána, Atén, Stockholmu, Kodaně, Tel Avivu či Birminghamu a nabídne i spojení do oblíbených dovolenkových destinací. Například na Kanárské nebo Baleárské ostrovy.

Letecký provoz už více než rok výrazně omezuje koronavirová krize. Pražské letiště kvůli ní loni po letech rekordních čísel odbavených cestujících přišlo ve srovnání s rokem 2019 o 79 procent pasažérů. Celkem jich odbavilo 3,66 milionu, což je nejméně za posledních 25 let. V posledních týdnech ovšem provoz postupně roste. V dubnu letiště odbavilo téměř 102 tisíc cestujících, což je meziměsíčně o patnáct procent více.

Na počátku měsíce pražské letiště informovalo, že během června budou odtud letecké spoje létat do více než sedmi desítek destinací. Velké oživení dopravy plánují například Ryanair nebo Smartwings, lety z Prahy obnoví i Iberia, již zmíněné aerolinky Eurowings a Wizz Air. Nabídka destinací se proti začátku května zvýší až dvojnásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 34 mminutami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 11 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...