Dánská premiérka Mette Frederiksenová na čtvrtečním summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kodani odmítla nápad svého maďarského protějšku Viktora Orbána, aby Evropská unie uzavřela s Ukrajinou pouze strategické partnerství namísto členství v EU. Před summitem zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu na jednání řekl, že Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu.
Nedovolím jedné zemi, aby rozhodovala za celou EU, prohlásila Frederiksenová po skončení summitu. „Rozšiřování Evropské unie je součástí naší strategie, měli bychom se toho držet,“ zdůraznila dánská premiérka, která setkání pořádala.
Předseda unijních summitů António Costa hledá mezi členskými státy bloku podporu pro prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se ale snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto Viktora Orbána. „Nepřipadá v úvahu,“ reagoval však na podobné úvahy maďarský premiér.
„Nikdo nemůže blokovat naši cestu do EU, je to vůle našeho lidu, Ukrajinci chtějí, aby se naše země stala v budoucnosti členem Evropské unie,“ sdělil Zelenskyj, který se zúčastnil závěrečné tiskové konference po boku dánské premiérky. Evropa podle něj i v tomto případě musí ukázat svou jednotu. Připomněl zároveň, že Rusko začalo nynější válku právě kvůli tomu, že si Ukrajinci vybrali evropskou budoucnost.
Polský premiér Donald Tusk na summitu sdělil, že Varšava ve čtvrtek registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři. „Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.
Šlo o ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, které nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Belgický premiér Bart De Wever na summitu uvedl, že požádal ostatní šéfy vlád a států Evropské unie, aby zaručili, že se podělí o rizika v případě, že budou zmrazená ruská aktiva držená v Belgii použita k financování půjček Ukrajině. Většina ruských aktiv držených v Evropě se nachází v Belgii, protože tam sídlí depozitář cenných papírů Euroclear.
Costa podporuje návrh předsedkyně Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun) a podobně se před středečním jednáním vyjádřilo hned několik prezidentů a premiérů. Jiné země, například Francie či právě Belgie, ale mají ohledně kroku obavy.
Boj proti nelegální migraci
Sedmnáct evropských států včetně Česka plánuje společně posilovat ochranu hranic. Uvedly to ve společném prohlášení, které zveřejnily v závěru summitu.
Země chtějí přijmout co nejrozhodnější opatření proti pašerákům a k zabezpečení hranic. „Je třeba zajistit, aby příslušné úřady měly pravomoci, data a kapacity,“ stojí v dokumentu. Státy chtějí hledat nové cesty, jak efektivně působit proti pašeráckým gangům. Plánují také zaujmout jednoznačný postoj k návratové politice a využívat při tom všechny dostupné diplomatické i vízové páky. A navazovat nová a inovativní partnerství i se třetími zeměmi s cílem urychlit zpracování žádostí a zmírnit domácí migrační tlaky.
Migraci chtějí signatářské země potírat už ve zdrojových zemích a na tranzitních trasách. Na prohlášení se spolu s Českem shodli zástupci Andorry, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Dánska, Německa, Řecka, Itálie, Malty, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rumunska, Švédska a Spojeného království.
