Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušením kontrol na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být země od příštího roku.
Neváhejte, Chorvatsko patří do Schengenu, vyzval unijní země europarlament
„Chorvatsko ukázalo, že je plně připravené na ukončení kontrol na vnitřních hranicích (EU) ve stejnou chvíli, kdy vstupuje do eurozóny,“ prohlásil portugalský europoslanec Paulo Rangel. Odkazoval při tom na skutečnost, že země od začátku příštího roku začne používat euro. „Chorvatsko musí v roce 2023 vstoupit do Schengenu… Neexistuje legitimní důvod, proč toto rozhodnutí odkládat,“ dodal při středeční rozpravě Rangel.
Jeho zprávu parlament schválil poměrem 534 hlasů ku 53. Evropský parlament má nicméně ve věci pouze poradní roli. Rozhodující slovo mají vlády členských zemí Unie, přičemž rozšíření Schengenu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí. Evropská komise i české předsednictví v radě doufají, že se jej podaří do konce roku přijmout.
Komise před třemi lety přijala stanovisko, že Chorvatsko vytvořilo podmínky pro vymáhání schengenských pravidel. Loni v prosinci pak připravenost země uznali také lídři členských zemí EU, konečné rozhodnutí ale zatím nepřišlo. Unijní činitelé nyní případ Chorvatska spojují s rozhodnutím ohledně Bulharska a Rumunska, které podle Komise podmínky splňují už od roku 2011.
8 minut
Zpravodaj Obrovský o cestě Chorvatska do Schengenu
Obavy ze zacházení s migranty
V schengenském prostoru jsou aktuálně všechny členské země EU vyjma zmíněné trojice kandidátů a také Kypru a Irska. Zóna volného pohybu zahrnuje také nečlenské státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.
Debaty o vstupu Chorvatska provází obavy ohledně zacházení tamních úřadů s migranty. Nevládní organizace Amnesty International například v roce 2020 přišla s informací, že chorvatští pohraničníci mučili skupinu lidí, kteří přišli z Bosny a Hercegoviny. Loni na podzim pak chorvatská vláda připustila, že policisté násilně vytlačovali migranty zpět do Bosny.
Parlament ve snaze zajistit dodržování základních práv vyzval Chorvatsko, aby po případném vstupu do Schengenu informovalo unijní instituce o fungování nezávislého mechanismu pro dohled nad aktivitami policie. Europoslanci také žádají, aby se Komise ve svém každoročním hodnocení vymáhání schengenských pravidel zaměřovala i na otázku základních práv.
