Chorvatsko v lednu přijme euro, jeho zavedení schválil summit EU

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Evropská komise začátkem června konstatovala, že Záhřeb splnil všechna čtyři kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny posuzuje. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu.

„Euro je měnovým vyjádřením našeho společného osudu a je součástí našeho evropského snu. Nyní se tento sen stal skutečností pro Chorvatsko,“ uvedl po jednání předseda Evropské rady Charles Michel.

Balkánská země se již od září chystá začít uvádět ceny jak v dosavadních kunách, tak v eurech. Oběma měnami by mělo jít platit ještě celý příští rok, než zůstane jen ta evropská.

Fiala: Pro Česko nyní euro není téma

Mimo eurozónu tak od příštího roku zůstane už jen sedm členských zemí. Vedle Dánska, které má vyjednanou trvalou výjimku z povinnosti jej přijmout, je to Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česká republika. Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie.

„Pro Českou republiku to momentálně není téma, které by leželo na stole, ani pro to nemáme v České republice dosaženy všechny podmínky, ale my to ani nemáme jako cíl pro funkční období naší vlády,“ řekl v pátek premiér Petr Fiala (ODS). 

Po zavedení společné měny dlouhodobě volá řada ekonomů či exportéři, kteří se obávají kurzového rizika. Vláda podle Fialy pro firmy chystá alespoň možnost, aby vedly účetnictví v eurech.

Euro používá devatenáct členských států

V Unii nyní platí společnou měnou devatenáct zemí. Zakládajícími členy eurozóny jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (obě leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). 

Kromě těchto unijních zemí používají euro i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 59 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...