Občané EU v Británii mají poslední den na žádost o status usedlíka, labouristé chtějí lhůtu prodloužit

Občané Evropské unie, kteří se přistěhovali do Británie před 31. prosincem 2020, mají během středy poslední možnost podat žádost o takzvaný status usedlíka a zachovat si tak svá stávající práva legálně žít a pracovat v Británii. Třicátým červnem končí přechodné období od odchodu Británie z Evropské unie, během kterého si cizinci v ostrovním státě měli příslušná povolení vyřídit. Opoziční labouristé tvrdí, že mnoha lidem z ohrožených skupin hrozí ztráta přístupu k veřejným službám a lhůta by měla být prodloužena.

Britská vláda ujistila, že pokud lidé podají žádost včas, do jejího vyřízení budou jejich stávající práva zachována.  Podle BBC žádost o status usedlíka podalo dosud 5,6 milionu lidí. Zhruba 400 tisíc žádostí čeká na vyřízení. Opozice varovala, že poradenské linky jsou ke konci přechodného období přetížené, lidé na spojení hovoru měli čekat i osm hodin. 

Po přidělení statusu usedlíka mohou cizinci stejně jako místní nadále využívat služeb britského zdravotnického systému, studovat, pronajímat si bydlení, využívat výhod a sociálních podpor poskytovaných státem a volně cestovat z Británie a zpět, uvedl server BBC News.

Brexitem skončil volný pohyb osob mezi Británií a EU, ale také mezi Británií a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Na obyvatele těchto zemí se v Británii vztahují stejná pravidla a také si musí požádat o status usedlíka.

BBC: Změny se mohou týkat desítek až stovek tisíc lidí

Řada odborníků se podle BBC shoduje, že v noci na čtvrtek se v Británii z desítek, ne-li stovek tisíc unijních obyvatel stanou nelegální přistěhovalci. Velkou částí z nich mohou být děti, jejichž rodiče si neuvědomili, že potomci nemají britské občanství. Další ohroženou skupinou jsou děti, které žijí v sociální péči, uvedla AP.

Mnoho starších lidí, kteří žijí v Británii po desetiletí, o nové povinnosti možná ani neví. Podle oficiálních statistik pouze dvě procenta žadatelů o status usedlíka byla starší 65 let.

O status usedlíka bylo možné žádat od března 2019. Nejvíce žádostí poslali přistěhovalci z Polska a z Rumunska. Velký zájem projevili také lidé původem z Itálie a Portugalska. O status si požádalo i zhruba 50 tisíc Čechů. Z celkem 5,6 milionu podaných žádostí jich britské úřady zamítly 94 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 4 mminutami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 54 mminutami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 5 hhodinami
Načítání...