Občané EU v Británii mají poslední den na žádost o status usedlíka, labouristé chtějí lhůtu prodloužit

Občané Evropské unie, kteří se přistěhovali do Británie před 31. prosincem 2020, mají během středy poslední možnost podat žádost o takzvaný status usedlíka a zachovat si tak svá stávající práva legálně žít a pracovat v Británii. Třicátým červnem končí přechodné období od odchodu Británie z Evropské unie, během kterého si cizinci v ostrovním státě měli příslušná povolení vyřídit. Opoziční labouristé tvrdí, že mnoha lidem z ohrožených skupin hrozí ztráta přístupu k veřejným službám a lhůta by měla být prodloužena.

Britská vláda ujistila, že pokud lidé podají žádost včas, do jejího vyřízení budou jejich stávající práva zachována.  Podle BBC žádost o status usedlíka podalo dosud 5,6 milionu lidí. Zhruba 400 tisíc žádostí čeká na vyřízení. Opozice varovala, že poradenské linky jsou ke konci přechodného období přetížené, lidé na spojení hovoru měli čekat i osm hodin. 

Po přidělení statusu usedlíka mohou cizinci stejně jako místní nadále využívat služeb britského zdravotnického systému, studovat, pronajímat si bydlení, využívat výhod a sociálních podpor poskytovaných státem a volně cestovat z Británie a zpět, uvedl server BBC News.

Brexitem skončil volný pohyb osob mezi Británií a EU, ale také mezi Británií a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Na obyvatele těchto zemí se v Británii vztahují stejná pravidla a také si musí požádat o status usedlíka.

BBC: Změny se mohou týkat desítek až stovek tisíc lidí

Řada odborníků se podle BBC shoduje, že v noci na čtvrtek se v Británii z desítek, ne-li stovek tisíc unijních obyvatel stanou nelegální přistěhovalci. Velkou částí z nich mohou být děti, jejichž rodiče si neuvědomili, že potomci nemají britské občanství. Další ohroženou skupinou jsou děti, které žijí v sociální péči, uvedla AP.

Mnoho starších lidí, kteří žijí v Británii po desetiletí, o nové povinnosti možná ani neví. Podle oficiálních statistik pouze dvě procenta žadatelů o status usedlíka byla starší 65 let.

O status usedlíka bylo možné žádat od března 2019. Nejvíce žádostí poslali přistěhovalci z Polska a z Rumunska. Velký zájem projevili také lidé původem z Itálie a Portugalska. O status si požádalo i zhruba 50 tisíc Čechů. Z celkem 5,6 milionu podaných žádostí jich britské úřady zamítly 94 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
před 30 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Evropský pohled