Před pěti lety rozhodli Britové o odchodu z EU. A jejich názory na brexit se nemění

Před pěti lety vyrazili Britové do volebních místností a v brexitovém referendu rozhodli o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pro bylo zhruba 52 procent oprávněných voličů. Ostrovní země nakonec odešla po sérii velmi komplikovaných vyjednávání, odkladů a téměř padesáti letech členství. Stalo se tak během loňského ledna. Nový průzkum nyní naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze za uplynulých pět let příliš nezměnily.

Video Studio ČT24
video

Pět let od referenda o brexitu

Při dotazování provedeném analytickou společností Redfield & Wilton Strategies uvedlo 45 procent oslovených, že rozhodnutí opustit EU bylo správné, 44 procent vyjádřilo opačný názor. Autoři průzkumu se zároveň ptali těch, kdo byli v roce 2016 dostatečně staří na účast v referendu, zda by svůj tehdejší postoj měnili. Jen 11 procent respondentů odpovědělo kladně, zatímco 82 procent řeklo ne.

„Otázka přínosu brexitu Británii stále výrazně rozděluje,“ řekl agentuře AP patrně nejuznávanější britský odborník na průzkumy veřejného mínění profesor John Curtice. I on pozoruje, že oproti roku 2016 změnilo názor relativně málo voličů.

Video Události
video

Události: Británie po brexitu

Výsledek referenda mnohé překvapil

„Vybavuji si atmosféru před pěti lety. Do poslední chvíle to vypadalo, že by tehdejší premiér David Cameron mohl Brity přesvědčit pro setrvání v EU. Fotbalista David Beckham tenkrát řekl, že pro to bude hlasovat. Byly to ale argumenty stoupenců brexitu, které přesvědčily lidi, a to někdejšího londýnského starosty a nynějšího předsedy vlády Borise Johnsona nebo nacionalistického europoslance Nigela Farage,“ řekl zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

Podle Vostala tehdejší průzkumy ukazovaly, že by Cameron mohl referendum vyhrát. S blížícím se datem hlasování se ale ukázalo, že kampaň za brexit je pro ostrovany lákavější, protože jim slibuje lepší zítřky.

„Stoupenci setrvání v EU přišli take o významnou podporu tehdejšího labouristického vůdce Jeremyho Corbyna, jenž byl přesvědčením spíše euroskeptik. Cameron take půl roku před referendem dojednával nové podmínky členství v EU a byl k sedmadvacítce kritický. Pak obrátil a začal vychvalovat výhody, což mu voliči nevěřili,“ řekl novinář.

Britský premier později odstoupil, napsal paměti a nyní se podle zpravodaje o něm mluví jako o lobbistovi, a to občas i v kontroverzních souvislostech. Johnson pro změnu zaujal jeho místo a ve volbách získal největší počet poslanců pro Konzervativní stranu od dob Margaret Thatcherové.

Při středečním pátém výročí brexitového referenda přitom vzkázal, že šlo o zásadní hlasování a jeho vláda převzala kontrolu nad vodami, hranicemi, zákony a penězi. Lidé podle něho nyní uvidí výhody brexitu, protože plánuje investovat.

Situace v Británii je nyní lepší, než černě věštili i renomovaní analytici, řekl hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň. Dodal však, že do britského i unijního vývoje zasáhla covidová pandemie, která plusy či minusy brexitu zastřela. Odhadl, že tak za pět let budou data již přehlednější.

Jako klady zmínil to, že v Británii se daří mnohem rychleji očkovat než v EU. „To je téměř jednoznačně výsledkem toho, že museli jednat za sebe. Že se nemohli spoléhat na koordinovanou, ale zpožděnou reakci EU,“ řekl Bartoň.

Pozitivně hodnotí i to, že Británie má možnost zachovat si nezávislé rozhodování vlády. To se ovšem může kladně projevit až v delším časovém horizontu. „Ale bude-li EU i důsledkem covidu stále víc do sebe zahleděná, zhorší se její pozice globálního hráče, a to může Británii umožnit, aby byla globálnější než EU.“

Ekonom také zmínil, že Británie uzavírá různé obchodní smlouvy, naposledy s Austrálií, a tento proces pokračuje rychleji, než čekali i optimisté. Za současného rozložení mezinárodního obchodu však nejde o nějaké výrazné uvolnění výměny zboží, ale spíše o snížení „papírové zátěže“, tedy různé byrokracie, netarifních překážek. Británii také přibyly nějaké peníze do vlastního rozpočtu, protože dříve byla v rámci EU druhým největším čistým plátcem.

Tehdejší český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se s ohledem na možné dělení Velké Británie kvůli nechuti Skotska opustit EU domnívá, že ještě není brexitu konec. „Uvidíme, co to ještě pro Velkou Británi bude znamenat.“

Britský příklad pro něj byl poučný v tom, že David Cameron hrál hru s referendem, ve které se EU neustále nasazovala psí hlava, protože se to účelově hodilo a pak se to v referendu obrátilo proti němu. Zaorálek si je při tom jist, že Cameron o opravdové vystoupení z EU nestál. Byla to hra s ohněm, kdy se lhalo veřejnosti.

Zaorálek vidí nepružnost Evropské unie

Příklad Británie zároveň ukazuje, jak nesmírně komplikovaný proces je vystoupení z EU. Zaorálek v roce 2016 řekl, že EU musí daleko víc reagovat na každodenní potřeby občanů a že další integrace může probíhat jen v těch oblastech, kde ji dokážeme před občany obhájit a ukázat konkrétní výsledky. Nyní soudí, že od té doby se moc nezměnilo, protože poslední zkušenost s pandemií opět ukazuje, že „Evropská unie nereagovala úplně dobře.“

Nadnárodní instituce podle Zaorálka v těchto situacích dostatečně nereagují, nemají například systémy včasného varování. A neukazují, že by byly schopny se toho organizačně chopit. Různé krize, typu finanční, migrační, teroristické jsou pro EU problém, dodal ministr. „Vždycky se reaguje pozdě.“

Dolanský: Pobrexitové vztahy nejsou ideální

Vztaky mezi Bruselem a Londýnem nejsou úplně ideální, řekl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. Podle něho za to může pět dlouhých let komplikovaného vyjednávání i kroky současné britské administrativy.

„Nepřispěly k tomu ani vakcinační války, kdy si Velká Británie snažila zajistit si vakcíny sama na úkor EU,“ řekl Dolanský. Bruselští politici podle něj Velkou Británii respektují, ale chtějí ji mít tam, kde sama chtěla být, tedy v kategorii třetích zemí. Převládajícím názorem na brexit je lítost, dodal.

Francouzské vývozce trápí byrokracie, situace v rybolovu se zklidňuje

Francie se k brexitu staví jako před časem, není to ideální vztah, ale jeho důsledky nejsou zatím příliš patrné, uvedl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd. Jako hlavní potíže zmínil různé byrokratické potíže, například vývozců francouzských vín. 

Výjimkou z relativně poklidných obchodních vztahů jsou spory o rybolov v britských vodách, který je životně důležitý pro francouzské rybáře. Před časem došlo i k dramatické blokádě ostrova Jersey a k nasazení britských a francouzských vojenských lodí. Před 10 dny však byla podepsána nová smlouva, která by měla tento dílčí, ale velmi palčivý problém zklidnit a zmírnit. 

Jiné než obchodní vazby Británie a Francie jsou pak nyní ovlivněny dopady pandemie, což vše staví do jiného světla. „Pro širší hodnocení brexitu si ještě budeme muset počkat,“ dodal zpravodaj.

Šmíd také dodal, že delokace významných finančních institucí z Londýna do EU není tak významná, jak se například v pařížské La Défense očekávalo.

Video Studio ČT24
video

Pět let od referenda o brexitu pohledem Francie