Británie definitivně ukončila manželství s EU, začala platit provizorní dohoda

8 minut
Události: Velká Británie definitivně opustila EU
Zdroj: ČT24

Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den.

Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta. Účast dosáhla 72 procent. Po dlouhých politických sporech opustila Británie EU na konci loňského ledna. Členem bloku a jeho předchůdců byla od roku 1973.

Jedenáct měsíců po brexitu se Británie ještě nacházela v takzvaném přechodném období. Byla součástí celní unie a jednotného trhu a dodržovat tak musela všechna jejich pravidla, na jejichž podobu ale již neměla vliv. Loni v březnu začala jednání o budoucích vztazích. Spory se vedly především kolem rybolovu a pravidel hospodářské soutěže. Dohody nakonec hlavní vyjednavači EU a Británie Michel Barnier a David Frost dosáhli na Štědrý den.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila dosaženou dohodu za dobrou, spravedlivou a vyváženou. Podle premiéra Borise Johnsona díky ní Británie získává zpět kontrolu nad svým osudem. Dohodu označil za základ šťastného, úspěšného a stabilního partnerství s EU.

„Svou svobodu máme ve svých rukou a je jen na nás, abychom ji co nejlépe využili. A myslím si, že to bude drtivý instinkt lidí v této zemi, aby se spojili jako jedno Spojené království – Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, které společně vyjadřují naše hodnoty po celém světě,“ řekl Johnson.

Zákon, kterým se dohoda stává součástí britského právního řádu, schválily Dolní Sněmovna i Sněmovna lordů po středeční debatě. Evropský parlament ale již dohodu do konce přechodného období schválit nestihl. Debatovat o ní chce až na některé z nadcházejících schůzí, pravděpodobně v únoru či březnu. Členské státy EU nicméně souhlasily s tím, aby dohoda začala platit od Nového roku provizorně bez schválení europoslanci.

Kromě zásadní dohody o volném obchodu, díky které nebude obchodní výměna mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou zatížena cly a kvótami, obsahuje dokument také ujednání o rybolovu, energetice, dopravě či justiční a policejní spolupráci.

Britové se mají prokázat negativním testem

Na hranicích mezi EU a Británií nyní obě strany čeká mimo jiné mnohem více byrokracie. Pro běžné občany už nebude tak snadné přesídlit z Británie do EU a naopak. Nově se na ně bude po určité době vztahovat i vízová povinnost.

„Ode dneška (od pátku - pozn. red.) je Británie pro EU třetí zemí, a tak kvůli pandemii koronaviru Evropská komise vyzvala členské státy, aby dočasně zavedly omezení pro všechny, kteří by ze Spojeného království chtěli přijet do EU a bylo by to bez neodkladných nutných důvodů,“ upozornil zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal. Britové se tak budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, ukázat, že mají dost peněz pro cestování po EU nebo že mají zpáteční lístek.

Dovoz zboží sice nezatíží žádná cla, firmy se ale budou muset připravit na důkladnější kontroly na hranicích nebo na vyplňování celních protokolů. Právě kvůli těmto novým překážkám se u důležitých přístavů očekávají kolony. „Například podle britských vládních dokumentů britské rybáře, kteří chtějí vyvážet své produkty na unijní trh, tak čeká 26 nových úkonů včetně certfikátů a různých povolení,“ nastínil Vostal.

„Kulturně a ekonomicky je to, co se děje, velmi smutné a mnoho britských zákazníků, kteří navštíví Evropu a Francii, nám říká, že nehlasovali pro brexit, že toho litují, ale teď je to fakt. Takže budeme muset znovu vybudovat nový vztah s našimi britskými sousedy,“ řekl obchodník s vínem Jerome Pont z francouzského Calais. To od Británie dělí pouhých 30 kilometrů. „Ani po 1. lednu nebudou dál. Zůstanou našimi sousedy nebo dokonce skoro jako naši bratranci,“ dodal.

Provoz mezi Británií a EU je ve svátek bez problémů

První den v nových podmínkách je, co se týče provozu, bezproblémový. V noci na pátek začali řidiči kamionů před vjezdem do vlakové soupravy v Eurotunelu předkládat na francouzské straně celní dokumenty. Do Británie kamiony dorazily včas. „Všechno šlo dobře, všechno funguje jako před půlnocí,“ řekl po prvních kontrolách mluvčí Eurotunelu John Keefe.

První trajekt z Holyheadu ve Walesu přistál v dublinském přístavu před sedmou hodinou ranní středoevropského času poté, co přes moře převezl něco přes deset kamionů. I přes celní kontrolu dorazil bez zpoždění. Nicméně úřady v přístavu Holyhead odmítly pustit asi šest kamionů na trajekt do Irska, protože neměly v pořádku všechny dokumenty.

Jak bude vypadat pobrexitová realita, ukážou až další dny, kdy se Evropa po vánočních a novoročních svátcích vrátí k běžnému chodu. Yann Leriche, šéf společnosti Getlink, která provozuje Eurotunel, agentuře Reuters řekl, že celní postupy bude zřejmě nutné vypilovat, nicméně je přesvědčen, že v následujících týdnech chaos nehrozí.

Španělé mohou volně cestovat do Gibraltaru

Cestování mezi částí Británie a Španělskem usnadní dohoda o statusu Gibraltaru. Na jejím základě se stane toto britské území na Pyrenejském poloostrově součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody má být vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Španělé tak mohou i v roce 2021 volně cestovat do Gibraltaru. A obyvatelům tohoto území, kterých je 32 tisíc, zůstane možnost bez omezení cestovat po Španělsku a všech zemích schengenského prostoru. Ostatní obyvatelé Británie se už neobejdou bez pasu.

Do Gibraltaru přitom dojíždějí za prací někteří Španělé. Například z města La Línea. „Pracovní příležitosti v La Línea nejsou dobré a díky bohu, Gibraltar je tu, aby nám nabídl příležitosti najít si práci, kterou ve Španělsku nemáme,“ řekl pracovník ze Španělska Oscar Aguilera.

„Přibližně 60 procent HDP regionu La Línea závisí na ekonomice Gibraltaru. S tvrdými hranicemi, takže bez plynulosti pohybu zboží a lidí, si myslím, že La Línea v krátkodobém až střednědobém horizontu může utrpět,“ uvedl Lorenzo Perez-Perianez ze Sdružení malých a středních podniků La Línea.

Skotsko se do Unie vrátí

Skotsko bude brzy zpět, vzkázala na Twitteru Evropě skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

„Žádná dohoda nevyrovná to, co nám brexit vzal. Je čas na referendum o naší vlastní nezávislosti, jako evropského národa,“ reagovala na dohodu mezi Británií a EU původně Sturgeonová na Twitteru. „Je třeba si uvědomit, že brexit se odehrál proti vůli Skotska,“ připomněla výsledky referenda o vystoupení Británie z EU z roku 2016. Voliči ve Skotsku v něm byli výrazně proti a 62 procent z nich podpořilo setrvání Spojeného království v Unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 59 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...