Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve nichž žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předchozí výzvy k vydání majetku ale považoval za nedůvodné.
Lichtenštejnové podali žaloby na český stát. Žádají zpět nemovitosti zabavené po roce 1945
„Žaloby se dotýkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden coby vlastník stát,“ uvedli mediální zástupci nadace. Ta podle nich neusiluje o pozemky patřící krajům, obcím nebo soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.
Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, není vyčíslena. Hospodářské noviny v prosinci informovaly, že jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů.
Nadace musela podat žalobu do konce roku, pokud se chtěla domáhat majetku. Občanský zákoník totiž nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku. Právní zástupci nadace uvedli, že žalobu vnímají jako poslední prostředek poté, co selhaly snahy o smírné řešení záležitosti a český stát nereagoval na předžalobní výzvy podané zhruba před dvěma týdny.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových považuje výzvy k vydání majetku za nedůvodné. „Zastáváme konstantní právní stanovisko, že se jedná o majetek ve vlastnictví České republiky, který její právní předchůdce nabyl na základě jeho konfiskace dle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Není nám znám žádný právně relevantní důvod, který by tuto skutečnost zpochybňoval,“ uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka. O žalobách zatím úřad nemá informace.
Nadace argumentuje, že kníže František Josef II. byl občanem Lichtenštejnska a to bylo neutrální
Nadace v žalobě požaduje, aby soud nařídil České republice vyklizení nemovitostí, které jsou podle nadace nepřetržitě v jejím vlastnictví a které český stát podle ní užívá nelegálně. Zároveň upozorňují, že na záležitost nelze aplikovat dosavadní soudní judikaturu v restitučních záležitostech, protože případ majetku Lichtenštejnů je podle nich právně specifický.
Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů.
Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.
- Lichtenštejnové (německy Liechtenstein) jsou knížecí rod panující v Lichtenštejnsku a vlastnící značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě.
- Pochází původně ze štýrsko-dolnorakouského pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve střední Evropě. Okolo roku 1136 byl poprvé zmíněn Hugo z Lichtenštejna jako nositel tohoto jména.
- Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví.
- Současným knížetem a hlavou rodu je Hans Adam II.
- Nejznámější památkou, která rodu v Česku patřila, je Lednicko-valtický areál. Do jejich panství, jež se rozprostíralo od Břeclavi až po Krnov, ale patřily i zámky v Bučovicích, Plumlově, Šternberku nebo Velkých Losinách.
Dva spory o majetek u Říčan a u Plumova
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku. Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků. Ministerstvo financí počátkem prosince uvedlo, že s reakcí na předžalobní výzvy nadace je třeba počkat na výsledek jednání Ústavního soudu.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
