Lednicko-valtický areál na jižní Moravě byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1996 jako šestá památka v Česku. Od té doby se v areálu proinvestovala zhruba miliarda korun a zámek v Lednici se stal jedním z nejnavštěvovanějších v Česku. Valtický zámek se zase letos stal skokanem roku.
Lednicko-valtický areál však nejsou jen dva zmiňované zámky. Oblast o rozloze téměř 300 kilometrů čtverečních představuje největší lidskou rukou přeměněné území v Evropě a tvoří ho i řada menších staveb: exotický skleník, Apollónův chrám s dórským sloupořadím, Janův hrad, empírový zámeček Pohansko, římský aquadukt, maurská vodárna, benátská kašna, ale také kamenná brána Nebe a umělá jeskyně Peklo.
Celý areál vybudovali zejména v 18. a 19. století Lichtenštejnové, kteří oblast získali koncem 13. století. Zahrnuje také uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky, a rovněž lužní les při řece Dyji kolem Břeclavi.
Podle kastelánky lednického zámku Ivany Holáskové byl zápis do seznamu UNESCO významným krokem pro památkovou obnovu zámku i celého areálu. Náklady na opravy během uplynulých 20 let dosáhly více než 600 milionů.
„Nám se za tu dobu povedlo změnit nejen interiéry a rozšířit všechny prohlídkové trasy – původně jsme provázeli jenom v osmi místnostech, teď už máme čtyři prohlídkové okruhy. Ale opravili jsme i fasády a střechy a generální rekonstrukcí prošel také skleník. Asi největší radost mám z opravy venkovního pláště, který byl v havarijním stavu,“ uvedla ve Studiu 6 Ivana Holásková.
Narostl rovněž počet návštěvníků na zámku: zatímco v roce 1996 se pohyboval kolem 200 tisíc, letos se vyšplhal na 430 tisíc.
Také valtický kastelán Richard Svoboda si začlenění zámku do seznamu UNESCO pochvaluje. Celkové investice do valtické části areálu podle něj za posledních 20 let přesahují 400 milionů korun. „Číslo je to na první pohled ohromující, ale musíme si uvědomit, že se jedná o jeden z největších zámeckých komplexů v naší zemi, který byl 50 let bezohledně účelově vybydlován a devastován,“ uvedl Svoboda.
Počet návštěvníků vzrostl jen za posledních deset let více než trojnásobně a letos byl valtický zámek mezi památkami v Česku skokanem roku. Zatímco loni ho navštívilo 48 tisíc lidí, tak letos přijelo přes 125 tisíc. Lákala je i opravená replika barokního divadla nebo jízdárna.
„Naše úsilí teď směřuje k tomu, aby se zmenšoval na první pohled patrný rozdíl mezi stavem lednického a valtického zámku, který vznikl tím, že ten valtický byl půlstoletí v přímém kontaktu s přísně střeženou železnou oponou a nebyl zájem o jeho větší návštěvnost a propagaci,“ dodává kastelán s tím, že rezidenčním srdcem lichtenštejnského areálu byl právě valtický zámek. Z něho vycházely nejvýznamnější komunikační osy, které tvoří páteř valticko-lednické kulturní krajiny.
Turistický ruch si pochvaluje i starosta Valtic Jan Trojan – město je podle něj centrem nejen vína, ale i kultury a zvláště hudby. „Jsme jednou ze 12 památek v Česku zapsaných v seznamu kulturního dědictví UNESCO, ale jedinou, která je v seznamu přírodního dědictví, a jako jedinečný přírodní park nás jezdí navštěvovat turisté z celého světa,“ uvedl Trojan. Zápis na seznam světových unikátů podle něj přináší prestiž, i když s sebou nese i negativa.
Nad parkem se do výšky 62 metrů tyčí minaret
Celému areálu vévodí zámek Lednice, který patří mezi nejfotogeničtější stavby v Česku. Současnou podobu dostal v letech 1846 až 1858 díky přestavbě ve stylu anglické tudorovské gotiky a romantický novogotický vzhled získaly také jeho interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou: hlavně proslulé vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva či reliéf stromu života ze slonové kosti.
Nedaleko zámku ční v přilehlém parku do výše 62 metrů exotický minaret, jedinečná stavba v Evropě. Minaret patří k nejvyšším stavbám svého druhu v neislámských zemích. Postaven byl podle plánů architekta, vynálezce a zakladatele tužkařské firmy Koh-i-noor Josefa Hardtmutha v roce 1802, zároveň tak jde o nejstarší zpřístupněnou vyhlídkovou stavbou v Česku. Z horního ochozu, kam vede 302 schodů, mohou návštěvníci při dobrém počasí zahlédnout i vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
K příjemné procházce pak láká rozlehlý anglický zámecký park. K jednotlivým dechberoucím stavbičkám se dá vyjet koňským povozem nebo po hladině Dyje lodí. Ale hlavně na kole, protože Lednicko-valtický areál je protkaný pavučinou cyklostezek. Samotné Lichtenštejnské stezky, které zavedou výletníky skoro ke všem zajímavostem, měří víc než 90 kilometrů.
