Lichtenštejnové

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Lichtenštejnové vládli na Opavsku a Krnovsku celá čtyři století. Území pozvedli kulturně i hospodářsky. Teď se knížecí rod do regionu alespoň na chvíli vrátil, a to do Slezského zemského muzea, které zve na výstavní projekt roku, mapující jejich vládu.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Soud v Břeclavi zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna na stát. Šlechtický rod žádal vydání původního majetku rodu, například zámek ve Valticích či Lednici, a náhradu škody. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Nadace odvolání avizovala.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Knížecí rodina Lichtenštejnů požaduje od českého státu vrácení pěti moravských hradů a zámků včetně Lednice a Valtic. Rod podal v prosinci žaloby u 26 okresních soudů kvůli nemovitostem a pozemkům, které stát získal na základě Benešových dekretů. Kromě Lednicko-valtického areálu jde i o hrad Šternberk a zámky v Bučovicích a Velkých Losinách.

Nadace knížete z Lichtenštejna podala k 26 českým okresním soudům žaloby, ve nichž žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Žaloby navazují na předžalobní výzvy, které nadace podala začátkem prosince. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových předchozí výzvy k vydání majetku ale považoval za nedůvodné.

Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle čtvrtečního prohlášení už prý Nadace vyčerpala všechny „možnosti dobré vůle“. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace na český stát žaloby, uvedly Hospodářské noviny (HN). Nadaci se totiž také krátí čas, občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.