Soud v Břeclavi zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna na stát. Šlechtický rod žádal vydání původního majetku rodu, například zámek ve Valticích či Lednici, a náhradu škody. Okresní soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalující strana má protistranám uhradit náklady řízení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat. Nadace odvolání avizovala.
Soud zamítl žalobu Lichtenštejnů na stát ohledně vlastnictví majetků na jižní Moravě
7 minut
Soud zamítl žalobu Lichtenštejnů na stát
Podle soudkyně Hany Dobišarové se k Benešovým dekretům mnohokrát vyjádřil Ústavní soud i Nejvyšší soud, ve věci byla podle ní vydána už řada rozhodnutí. Uvedla, že místní soud se nemohl zabývat konfiskačním procesem, ke kterému směřovaly některé důkazy nadace, a některé důkazy z toho důvodu ani neprovedl. Uvedla, že místnímu soudu nepřísluší zkoumat závěry Ústavního soudu.
Nadace podala žaloby k šestadvaceti českým okresním soudům na konci roku 2018, břeclavský soud je jedním z nich. Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu.
Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.
U soudu v Břeclavi šlo také o 10 tisíc hektarů lesů a půdy. Mezi 14 státními institucemi, které žalobě čelily, byly Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Podle jejich právních zástupců jsou nároky nadace nedůvodné, nároky nadace neuznávají. Vesměs poukazovali na nedostatek aktivní legitimace a odkazovali na průběh konfiskačního řízení.
Nadace se chce odvolat
Právník nadace Aleš Linhart takové rozhodnutí soudu očekával. „Z našeho pohledu rozsudek překvapivý není, on už tomu nasvědčoval i průběh řízení, které tady bylo ve středu, kde bylo evidentní, že soud se nechce zabývat našimi důkazy. Kdyby je provedl, směřoval by k jinému výsledku. My samozřejmě víme, že na této úrovni řízení neskončí, samozřejmě půjdeme dál, půjdeme do odvolacího soudu. A případně půjdeme i na další stupně soudní soustavy,“ uvedl Linhart. Zopakoval, že dekret dopadal jen na Němce a že František Josef II. německou národnost nikdy neměl.
Právník Národního památkového ústavu Jakub Vaněk je s rozhodnutím soudu spokojen. „Vítáme výrok zdejšího soudu v Břeclavi a ztotožňujeme se s ním. Výrok považujeme v souladu s konstantní judikaturou soudů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu,“ uvedl Vaněk.
Nadace v minulosti neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Následně ohledně sporu podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, a to zejména na Moravě. Vlastnili rozsáhlé majetky včetně dnešního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.
Diplomatické styky s Lichtenštejnskem
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů je příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Proto také Česká republika a Lichtenštejnsko navázaly diplomatické styky, které desítky let neexistovaly, až v roce 2009. Rod Lichtenštejnů se však tímto aktem nevzdal nároků na majetek zabavený v Československu po druhé světové válce.
Hlavou jednoho z nejmenších států Evropy je lichtenštejnský kníže a vévoda opavský a krnovský Hans Adam II. Soukromý majetek knížete v hodnotě více než čtyři miliardy eur podle časopisu Forbes z něj činí nejbohatšího monarchu Evropy a jednu z nejbohatších hlav států vůbec. V roce 2004 předal Hans-Adam II. pravomoci svému synovi Aloisovi. Formálně však zůstává panovníkem knížectví, i když syn výkon moci převzal „v plném rozsahu a na neomezenou dobu“.
