Jak knížata z Lichtenštejna rozvíjela region. Na výstavě jsou k vidění díla milionové hodnoty

Nahrávám video
Události v kultuře: Výstava o Lichtenštejnech
Zdroj: ČT24

Lichtenštejnové vládli na Opavsku a Krnovsku celá čtyři století. Území pozvedli kulturně i hospodářsky. Teď se knížecí rod do regionu alespoň na chvíli vrátil, a to do Slezského zemského muzea, které zve na výstavní projekt roku, mapující jejich vládu.

Nejprve byl Karel I. z Lichtenštejna na počátku sedmnáctého století povýšen do šlechtického stavu a od císaře darem získal Opavské knížectví. Jeho syn, Karel Eusebius, o patnáct let později knížectví krnovské.

„Byly to relativně malé územní celky, ale z hlediska politiky byly pro Lichtenštejny mimořádně významné. Právě díky jejich zisku získali právo zasedat na knížecím sněmu ve Vratislavi a také knížecí titul v dědičné držbě,“ popisuje kurátor Slezského zemského muzea Ondřej Haničák.

Portréty obou knížat visí hned nad vzácnou listinou, originálem darovacího císařského dekretu. „Je to listina vydaná Matyášem Habsburským z roku 1614. Jedná se o rukopis na pergamenu, který je doplněný přivěšenou voskovou pečetí,“ uvádí Haničák.

Slib věrnosti novým pánům museli složit i místní stavy v opavském proboštském kostele. Událost z roku 1632 připomínají dva exponáty. „Máme tady jednak halapartny bodyguardů, kteří doprovázeli Karla Eusebia na cestě do Opavy a strážili ho při skládání toho holdu, a máme tady také tisk, který dokumentuje tu samotnou událost,“ dodává kurátor.

Díky Lichtenštejnům existuje i muzeum

Krnovské a opavské knížectví spravovali. Nikdy tam nesídlili. „Provozovali tady lesní hospodářství, hutnictví. Čistý zisk z těch panství byl samozřejmě nemalý,“ míní Haničák.

Vzácné předměty, sochy i obrazy jsou nejenom ze sbírek muzea, ale mnohé z nich, milionové hodnoty, i z depozitářů samotných lichtenštejnských sbírek. K vidění jsou například portréty předního zástupce barokní neapolské malby 18. století Francesca Solimeny.

Na spravovaném území také investovali do umění, třeba do sakrální architektury. Věnovali materiál na stavbu poutního kostela na Cvilíně. Díky Lichtenštejnům existuje i Slezské zemské muzeum. Byli to právě oni, kdo poskytl pozemky na stavbu výstavní budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...