Jak knížata z Lichtenštejna rozvíjela region. Na výstavě jsou k vidění díla milionové hodnoty

Nahrávám video
Události v kultuře: Výstava o Lichtenštejnech
Zdroj: ČT24

Lichtenštejnové vládli na Opavsku a Krnovsku celá čtyři století. Území pozvedli kulturně i hospodářsky. Teď se knížecí rod do regionu alespoň na chvíli vrátil, a to do Slezského zemského muzea, které zve na výstavní projekt roku, mapující jejich vládu.

Nejprve byl Karel I. z Lichtenštejna na počátku sedmnáctého století povýšen do šlechtického stavu a od císaře darem získal Opavské knížectví. Jeho syn, Karel Eusebius, o patnáct let později knížectví krnovské.

„Byly to relativně malé územní celky, ale z hlediska politiky byly pro Lichtenštejny mimořádně významné. Právě díky jejich zisku získali právo zasedat na knížecím sněmu ve Vratislavi a také knížecí titul v dědičné držbě,“ popisuje kurátor Slezského zemského muzea Ondřej Haničák.

Portréty obou knížat visí hned nad vzácnou listinou, originálem darovacího císařského dekretu. „Je to listina vydaná Matyášem Habsburským z roku 1614. Jedná se o rukopis na pergamenu, který je doplněný přivěšenou voskovou pečetí,“ uvádí Haničák.

Slib věrnosti novým pánům museli složit i místní stavy v opavském proboštském kostele. Událost z roku 1632 připomínají dva exponáty. „Máme tady jednak halapartny bodyguardů, kteří doprovázeli Karla Eusebia na cestě do Opavy a strážili ho při skládání toho holdu, a máme tady také tisk, který dokumentuje tu samotnou událost,“ dodává kurátor.

Díky Lichtenštejnům existuje i muzeum

Krnovské a opavské knížectví spravovali. Nikdy tam nesídlili. „Provozovali tady lesní hospodářství, hutnictví. Čistý zisk z těch panství byl samozřejmě nemalý,“ míní Haničák.

Vzácné předměty, sochy i obrazy jsou nejenom ze sbírek muzea, ale mnohé z nich, milionové hodnoty, i z depozitářů samotných lichtenštejnských sbírek. K vidění jsou například portréty předního zástupce barokní neapolské malby 18. století Francesca Solimeny.

Na spravovaném území také investovali do umění, třeba do sakrální architektury. Věnovali materiál na stavbu poutního kostela na Cvilíně. Díky Lichtenštejnům existuje i Slezské zemské muzeum. Byli to právě oni, kdo poskytl pozemky na stavbu výstavní budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
před 4 hhodinami

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
včera v 10:04

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
10. 4. 2026

Autorka bestselleru Pomocnice odhalila svou totožnost

Spisovatelka Freida McFaddenová prorazila před čtyřmi lety díky thrilleru Pomocnice, který neunikl ani českým příznivcům knižního napětí. I když jí popularita nedovolila zůstat úplně v ústraní, na veřejnosti dosud vystupovala pod pseudonymem a s parukou. Svou totožnost odhalila až nyní listu USA Today.
10. 4. 2026

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
9. 4. 2026

V Mexiku se přou o díla Fridy Kahlo. Pocházejí ze sbírky české emigrantky

V Mexiku se vedou spory o spravování děl Fridy Kahlo, jedné z nejzajímavějších postav světového malířství. Sbírka, z níž pochází, nese i českou stopu. Kulturní veřejnost se ozvala proti plánům vystavit obrazy ve Španělsku. Postrádá totiž garanci, že se ze zahraničí vrátí.
9. 4. 2026
Načítání...