Odškodnění strana 4 z 5

Krajský soud v Brně zamítl odvolání osmi filmových společností, které se domáhaly náhrady části z více než 150milionové škody vzniklé nelegálním šířením filmů na serveru Hellshare. V případě jednoho ze dvou odsouzených mužů požadovaly náhradu škody ve výši 80 milionů korun. České televizi informaci potvrdila mluvčí brněnského soudu Klára Belkovová. Osm filmových společností, které zastupuje Česká protipirátská unie, se teď pokusí domoci náhrady škody v civilním řízení. Odsouzený Ondřej Kučera dostal letos v březnu od Okresního soudu ve Znojmě za porušení autorských práv podmínku a soud mu nařídil propadnutí věci.

Ústavní soud (ÚS) dal naději na odškodnění pacientovi s melanomem, jenž si původně od kožního lékaře vyslechl mylnou diagnózu nezhoubného útvaru. Léčbu podstoupil později, o to pak byla náročnější a invazivnější. Od lékaře žádal odškodnění 563 105 korun, u soudů ale neuspěl. A to zejména kvůli tomu, že ordinace vedla jen strohou dokumentaci. Ve zprávě byla v podstatě jediná věta.

Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o odškodnění lidí z okolí Vrbětic na Zlínsku, kde v roce 2014 explodovaly muniční sklady. Nárok na odškodnění nově získají lidé, kteří v obcích sice prokazatelně žili, ale neměli tam trvalý pobyt. Soud zároveň otevřel cestu k odškodnění lidí, kteří měli pobyt zapsaný na ohlašovně obecních úřadů. Úspěšný návrh na zrušení výjimek v zákoně podávala skupina 19 senátorů z klubu STAN.

Ministerstvo obrany řeší nečekaný problém. Společnost Česká zbrojovka žádá resort o proplacení údajné škody ve výši desítek milionů korun. Jak zjistili Reportéři ČT, věc se týká nákupu neprůstřelných vest, který ministerstvo zrušilo v roce 2016, když ho řídil Martin Stropnický (ANO).

Rodina chlapce, který po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu, má právo na odškodné od pardubické nemocnice. Rozhodl o tom Okresní soud v Pardubicích, který ponechal prostor pro mimosoudní dohodu rodiny s nemocnicí. Soud už v dubnu potrestal lékařku a zdravotní sestru podmínkami. Nemocnice bude dál jednat o výši narovnání, řekla mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Česko po Rusku dál požaduje odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi potvrdil, že by stát mohl nároky vymáhat razantněji. Je to přesně rok od chvíle, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že exploze zavinili ruští agenti.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

V kauze údajného vynášení informací, kde figuruje bývalý zpravodajec a policista Jan Petržílek, byly průtahy, konstatoval Ústavní soud (ÚS). Po deseti letech stále nepadl pravomocný rozsudek, upozornil při stručném odůvodnění nálezu soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Petržílek bude podle právního zástupce po pravomocném ukončení řízení žádat odškodnění.

Robert Tempel ve čtvrtek podal žádost o odškodnění kvůli trestnímu stíhání a času strávenému za mřížemi. Celkem bude po státu chtít 97 milionů korun. Na dotaz České televize to uvedl Tempelův advokát Jakub Kříž. Tempel byl viněn z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku a ve vězení měl strávit zbytek života. Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ho ale loni Vrchní soud v Praze pravomocně osvobodil.

Obce, které se nachází kolem bývalých skladů munice ve Vrběticích, nebudou za dosavadní služby advokátní kanceláře europoslance Stanislava Polčáka (STAN) platit nic. Polčák už minulý týden oznámil, že se své části zveřejněné odměny ve výši téměř osmi milionů vzdává a že bude uhrazena jenom práce jeho kolegů. Teď ale ČT sdělil, že obce po zrušení smluv nebudou platit nic, musí si ale najít náhradu na administraci veřejných zakázek. To platí i pro občany obcí, kteří se případně budou odškodnění domáhat.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur (34,6 miliardy korun). Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory. Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Někteří podnikatelé, které negativně ovlivnily výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, stále nedostali odškodnění. Například majiteli 117 hektarů lesa, který měl několik let zákaz vstupu do oblasti, zlínské hejtmanství žádost o odškodnění zamítlo. Odůvodnilo to tím, že škoda na ušlém zisku nevznikla v souvislosti s pracemi složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

Česko odeslalo do Polska připomínky k dohodě o dolu Turów. V Interview ČT24 to řekl liberecký hejtman Martin Půta (SLK). Poslední sporné body podle něj musí dohodnout premiéři obou zemí. Od smlouvy si především slibuje, že ustanou spory o podobu monitorování dopadů těžby v bezprostřední blízkosti česko-polských hranic. Věří, že Varšava zaplatí i kompenzaci dosavadních nákladů, i když zdůraznil, že peníze nepovažuje za to nejdůležitější.

Zdravotní sestra Věra Marešová neuspěla s ústavní stížností, kterou se domáhala dalšího milionového odškodnění od televize Nova. Ústavní soud její stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Marešová se za nerespektování presumpce neviny v reportážích a článcích týkajících se jejího trestního stíhání po televizi domáhala odškodného v celkové výši 12 milionů korun. Soudy jí uznaly ale jen 1,2 milionu korun.

Pardubický soud pokračuje v řízení se třemi zdravotníky obžalovanými pro těžké ublížení na zdraví z nedbalosti a z neposkytnutí pomoci chlapci, který po operaci mandlí skončil v kómatu. Jeden ze soudních znalců označil jako příčinu zástavy srdce vdechnutí krve. Zdravotníci podle něj nepostupovali správně. K incidentu došlo v roce 2017, chlapec je v těžkém stavu dodnes. Obžalobě čelí i nemocnice jako právnická osoba.

Zákon o odškodnění za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku začal platit. Nárok na peníze bude mít až osm tisíc lidí. Někteří žádosti odeslali už v pondělí. Podmínkou pro výplatu peněz je trvalé bydliště v některé z pěti obcí v době od explozí v roce 2014 po ukončení zásahu bezpečnostních složek v roce 2020.

Obchodníci stále nedostali kompenzace za zrušené adventní trhy. Minulá vláda sice slíbila, že stát většinu ztrát trhovců uhradí, jenže kompenzační program nespustila. Nový kabinet situaci analyzuje. Jak podnikatelům pomůže, zatím neupřesnil.

Ústavní soud zrušil jediné ustanovení pandemického zákona. Jde o část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Zbytek pandemického zákona před Ústavním soudem obstál. Většina částí zákona, které ve stížnosti napadlo 22 senátorů, tak zůstává beze změn. Rozhodnutí je platné od středy. Místopředseda STAN a Senátu Jan Horník chce iniciovat změnu pandemického zákona. Má podle něj umožňovat kompenzaci části ušlého zisku, nejen skutečných škod.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost investiční společnosti Akro. Ta žádala od státu náhradu škody přibližně 1,1 miliardy korun plus příslušenství. Škoda podle žaloby vznikla v souvislosti s nesprávným postupem notáře v roce 1997. Notářský zápis umožnil změnu ve složení statutárního orgánu a vytvořil předpoklady pro převod peněz z CS Fondů do zahraničí.

Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA, získaly aktivistky Elena Gorolová a Gwendolyn Albertová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Albertová a Gorolová v Událostech, komentářích uvedly, že protiprávně sterilizované ženy zažívaly ponížení i ve svém boji o odškodnění a že jde o celosvětový problém.

Končící vláda Andreje Babiše (ANO) dala souhlasné stanovisko k návrhu poslanců opoziční SPD, aby platy ústavních činitelů byly zmrazeny do konce roku 2025, řekla po jednání kabinetu vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO). Vláda v demisi také schválila změnu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by měla umožnit očkování proti covidu v ordinacích zubních lékařů nebo lékárnách. Negativně se zato ministři postavili k senátnímu návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí.