Děti z romských rodin, které se musely vystěhovat ze Vsetína, dostanou vyšší odškodnění

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Vystěhovaní Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.

Následné spory měly složitý vývoj, postupně padla řada rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 tisíc korun, jednotlivé děti měly získat několik tisíc, případně částky kolem deseti tisíc korun. Dvě rodiny se ještě obrátily na Nejvyšší soud – a nyní částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.

Nejvyšší soud významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, které se musely vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.

„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou. Šest členů rodiny tak nově získá odškodnění od 87 tisíc do 95 tisíc korun pro každého.

Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, taktéž do starého a neudržovaného domku. Předtím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jí uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešila, což NS vytknul tehdy dospělým členům rodiny. Zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo charitativní organizace.

Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší. Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající. „Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců tak, aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.

Pod nátlakem

NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Bude se jimi znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.

Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly. Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni pod nátlakem. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Údajně neměli ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují.

Čunek: Je to nespravedlivé

Čunek v reakci upozornil na to, že všechny rodiny byly vystěhovány rozhodnutím soudu bez náhrady. Město podle něj mohlo lidi vystěhovat na ulici a nechat je tam. „Situace těchto rodin byla taková, že zdevastovali dům, neplatili a rozhodnutím soudu měli být vystěhováni na ulici. Rozhodnutím města něco dostali, a za to má být město potrestáno. To si myslím, že je skutečně nespravedlivé,“ uvedl Čunek.

Odmítl, že by vystěhovaní začali pít nebo nepracovat, když byli přestěhovaní. Uznal, že šlo také o rodinné vazby. „Ano, bylo to pro ně nepříjemné, ale neplatili a soud rozhodl,“ dodal Čunek. Vystěhovaní podle něj měli také možnost přestěhování odmítnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
před 27 mminutami

Statek komunisté zbořili. Byla tam proluka, pak parkoviště, vypráví pamětnice

Marie Šustrová, rozená Kůsová, vyrůstala na statku ve Starém Plzenci, kde její rodina hospodařila po generace. Pamatuje si německou okupaci, skrývání obilí před povinným odevzdáním i příjezd amerických vojáků na konci druhé světové války. Později zažila také tlak komunistického režimu, kvůli kterému její rodina přišla o dům a hospodářství.
před 7 hhodinami

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
před 11 hhodinami

Národní parky chtějí „rozbít“ davy turistů. Pomoci mají technologie i osvěta

Tuzemské národní parky hledají způsoby, jak ochránit nejcennější části svého území před rostoucím náporem návštěvníků. V rámci projektu Zodpovědně do přírody chtějí lépe rozložit turistický ruch, využívat data o návštěvnosti a více vzdělávat veřejnost v oblasti ochrany přírody.
před 13 hhodinami

VideoBarevný přechod v Hodoníně má zvýšit bezpečnost chodců i oživit město

V Hodoníně mají nový pestrobarevný přechod. Namaloval ho streetartový umělec Jakub Karlík. Vedení města si od něj slibuje oživení veřejného prostoru i větší bezpečnost chodců. Podobné přechody jsou zatím v Česku spíše výjimkou a jejich vznik musí schválit dopravní inspektorát. Zatímco v Hodoníně projekt dostal zelenou, v Říčanech ho policie odmítla s tím, že nejde o dopravní značení, a na vozovce proto být nesmí.
včera v 19:23

Zákaz sdílených elektrokoloběžek pomohl v Praze snížit počet pokut na pětinu

Jízda po chodníku, v protisměru, nerespektování dopravního značení nebo nebezpečný způsob jízdy v hustém provozu. Nejčastěji za tyto přestupky Městská policie hlavního města Prahy rozdala na jaře v dubnu a květnu cyklistům a jezdcům na koloběžkách 437 pokut. Oproti stejnému období loni jde o osmdesátiprocentní pokles, sdělil ČT policejní mluvčí Zdeněk Modálek. Propad podle něj zapříčinil celoměstský zákaz sdílených elektrokoloběžek, který platí od začátku roku.
včera v 18:41

Oprava silnice I/20 u Toužimi komplikuje dopravu. Řidiči stojí v kolonách

Cestu mezi Plzní a Karlovými Vary komplikují stavební práce na silnici I/20. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tam opravuje téměř čtyřkilometrový úsek vozovky. Provoz je kvůli částečné uzavírce řízen semafory a u Toužimi se tvoří dlouhé kolony. Omezení potrvají podle ŘSD přibližně do září.
včera v 17:37

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánovčera v 16:27
Načítání...