Očkování v Česku vázne, dodávky vakcín se opožďují a přichází jich méně než vláda očekávala. Epidemiologická situace je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) špatná, opatření prý nefungují. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvažuje, že zemi předzásobí ruskou vakcínou Sputnik V, kterou ale zatím neschválila Evropská léková agentura (EMA). O tom, zda je ruská vakcína bezpečná a jaké mají už schválené vakcíny vedlejší účinky, hovořila v Interview ČT24 ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.
Irena Storová ve vysílání ČT24 řekla, že se určitě nechá naočkovat proti koronaviru, upozornila však, že pouze takovou vakcínou, která bude schválená Evropskou lékovou agenturou. Andreji Babišovi by podle svého vyjádření v pořadu řekla, že předzásobit Česko ruskou vakcínou je nejistá investice.
„Může být báječná nebo také báječná být nemusí. Je to v tuto chvíli trochu riskantní,“ upozornila. Minimálně by podle ní bylo dobré počkat na to, až sami Rusové požádají o registraci své vakcíny.
Podle Storové zatím žádost poslána nebyla. „Já vím, že se o tom píše, ale k dnešnímu dni (středa – pozn. red.) řádně a oficiálně ta žádost podána nebyla,“ uvedla ředitelka SÚKL.
Na otázku, zda by byly vakcíny v případě nepodání žádosti nebo neschválení evropským úřadem nepoužitelné, řekla, že by to tak nemuselo být. Pokud by ruský výrobce poskytl dokumentaci, mohl by podle Storové SÚKL vydat odborné stanovisko, ministerstvo by poté vakcíně mohlo udělit výjimku.
Informací je zatím málo, říká ředitelka SÚKL
Zodpovědnost za případný účinek by podle ředitelky SÚKL nesl stát, jelikož ústav by pouze vydával doporučující stanovisko. Podle Storové je zatím velmi málo informací o Sputniku V. „Za první solidní informace se dá považovat publikace v Lancetu (medicínský týdeník), která vyšla v posledních dnech. Do té doby nebylo veřejně dostupné nic,“ uvedla s tím, že zveřejněné informace vypadají zatím velmi pozitivně.
Zatím se ale údajně nedá říct, z jakých klinických studií tyto informace vycházejí. „Je třeba si říct, že ve třetích zemích, což Rusko je, pravidla pro klinická hodnocení jsou úplně jiná než jsou v rámci Evropy nebo USA,“ řekla Storová s tím, že článek v Lancetu nepopisuje samotnou výrobu vakcíny.
První případ podezření na úmrtí po vakcíně proti covidu. Senior byl ale v terminálním stadiu jiného onemocnění
Storová uvedla, že SÚKL každý týden zveřejňuje počety hlášení na nežádoucí účinky po aplikování vakcíny. „Teď máme asi 530 hlášení, zatím je to tak, že ta hlášení, která dostáváme, odpovídají tomu, co bylo zjištěno v klinických studiích,“ řekla. Podle ní jde o reakci v místě vpichu, bolesti hlavy, malátnost, únava nebo příznaky podobné chřipce.
Zmínila však, že právě ve středu SÚKL dostal informaci o tom, že došlo k úmrtí po podání vakcíny. „Jednalo se o seniora, kdy nám bylo nahlášeno, že ty nežádoucí účinky, které se projevily po první dávce vakcíny, mají souvislost s úmrtím, které nastalo teď. To je taková alarmující zpráva,“ uvedla.
Ředitelka SÚKL však upozornila, že jde o hlášení, které se musí velmi detailně prošetřit. Upozornila, že senior byl v terminálním stadiu jiného onemocnění, není tak jisté, zda úmrtí souviselo právě s podáním vakcíny. Odmítla však uvést, o jakou vakcínu se jednalo s tím, že takové informace podat nemůže.
