Podezření na nežádoucí účinky hlásilo po očkování proti covidu 322 lidí. Zdravotníci podali přes 310 tisíc dávek

Z 310 tisíc podaných vakcín zaznamenali lékaři 322 podezření na nežádoucí účinky, oznámil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Za poslední týden vzrostl počet hlášených podezření o 124. Především lidé trpěli horečkami, únavou nebo bolestí v místě vpichu, v pěti desítkách případů šlo o nevolnost či zvracení.

Státní ústav pro kontrolu léčiv zdůraznil, že 322 případů, na které upozornil, nejsou zatím prokázané nežádoucí účinky vakcíny proti koronaviru, nýbrž jde o podezření. Projevy, které lidé po podání vakcíny měli, tedy nemusí s očkováním souviset.

Příznaky však odpovídaly tomu, co výrobci jako nežádoucí následek očkování popsali. Nejčastěji to byly takzvané celkové příznaky, jako je horečka, třesavka, únava a slabost.

Ve čtvrtině případů zaznamenaných podezření si lidé stěžovali na bolest hlavy, závrať, třes, pocit na omdlení, mdlobu nebo mravenčení. Několik desítek případů se týkalo bolesti kloubů, svalů, zad či svalové slabosti nebo reakcí majících vliv na trávicí soustavu. Někteří pacienti měli vyrážku, dušnost, alergickou reakci nebo potíže, které by mohly souviset s ovlivněním cévního a kardiovaskulárního systému.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv je celkový počet reakcí vyšší než počet podezření na nežádoucí účinky, protože někteří lidé hlásili více reakcí. Pokud by se objevil větší počet hlášení určité reakce, která pro používané vakcíny není dosud známa, mohli by odborníci zahájit podrobné hodnocení možného nežádoucího účinku.

Brzy se bude očkovat látkami už od tří výrobců

V Česku se zatím očkuje dvěma vakcínami, a to od firem Pfizer a BioNTech a od společnosti Moderna. V příštích dnech by měly do Česka dorazit také první dodávky vakcíny firmy AstraZeneca, kterou jako třetí registrovala pro použití v EU Evropská komise. Očkovat začal stát přednostně zdravotníky a seniory v pobytových zařízeních, později i další seniory ve věku nad 80 let. Od začátku měla začít rezervace termínů na očkování pro všechny, to však stát odložil.

Celkem bylo podle dat ministerstva zdravotnictví ke středečnímu večeru podáno 310 340 dávek, z nich 65 916 byly druhé dávky – tolik lidí by tedy již mělo mít očkování zcela za sebou.

Dosavadní vrchol očkování v Česku nastal po polovině ledna. V týdnu od 18. do 24. ledna podali zdravotníci 82 120 dávek, v dalším týdnu již očkování poněkud zpomalilo. Výrobce vakcín Pfizer/BioNTech avizoval třítýdenní snížení dodávek. Dosud byl jeho přípravek prakticky jediný, který se v Česku používal, vakcíny Moderna bylo podáno pouze sedm tisíc dávek. Do konce února by mělo do Česka přijít přes půl milionu dávek.

V březnu očekává resort zdravotnictví víc vakcín, než se původně předpokládalo. Vyšší by měla být už únorová dodávka AstraZenecy – 130 tisíc dávek místo 80 tisíc. V příštích měsících by měl masivněji dodávat i Pfizer. S hejtmany se nyní ministerstvo připravuje na to, aby se od té chvíle očkovalo co nejrychleji.

„Věříme, že dále už vakcíny budou přicházet podle dohodnutých schémat. Tak aby zejména v pozdních jarních a letních měsících zde byly dávky v dodávkách milionů za měsíc a mohlo se očkování rozběhnout opravdu naplno,“ řekl ve čtvrtečních Událostech Blatný. Očkování v ordinacích praktických lékařů podle něj neodstartuje dříve než v dubnu.  

Vakcíny se do krajů rozdělují podle poměru lidí nad 65 let

Kraje dostávají dodávky vakcíny proti covidu-19 podle poměru občanů nad 65 let vůči průměru Česka. Do budoucna se systém bude upravovat podle postupu a připravenosti očkování nebo epidemické situace. Vyplývá to z materiálu pro jednání vlády k vyhodnocení dosavadního průběhu očkování, který má k dispozici ČTK. 

Systém rozdělování bude třeba na začátku února narušit, aby všichni očkovaní vakcínou Pfizer/BioNTech dostali i druhou dávku. „Dodávka v prvním únorovém týdnu tak bude zčásti přesměrována do několika krajů tak, aby tyto mohly zajistit přeočkování druhou dávkou. Na oplátku se tyto kraje vzdají části dodávek očkovací látky Moderna tak, aby bylo zachováno rozdělení vakcín mezi kraje,“ píše se v materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 12 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 13 hhodinami

Evropský pohled