Vymklo se nám to, přiznal Matovič k nárůstu epidemie. Věří, že i přes ztráty se z toho Slovensko dostane

Nahrávám video

Pandemická situace se na Slovensku vymkla kontrole, přiznává předseda vlády Igor Matovič s tím, že největší politickou zodpovědnost za aktuální stav nese jako premiér právě on. Jen od začátku roku zemřelo na Slovensku kvůli covidu-19 čtyři a půl tisíce lidí, počty pacientů v těžkém stavu stále překonávají dosavadní maxima. Navzdory přísnému lockdownu se nedaří situaci zlepšit. Také proto Matovič usiluje o získání ruské vakcíny Sputnik V, která nyní nemá schválení pro použití v zemích EU. V pořadu Události, komentáře s ním hovořil Michal Kubal.

Slovensko je v posledních týdnech nejhorší z hlediska počtu obětí, v nemocnicích je nejvíc lidí za celou dobu pandemie. V čem je problém?

Vymklo se to naší kontrole. Před Vánocemi jsme si mysleli, že se pustíme do dalšího plošného testování, bohužel došlo k několika nesrovnalostem. Testy nebyly včas k dispozici, počet případů narůstal, a když jsme přes Vánoce začali brzdit lockdownem, už se nám to nepodařilo.

Bohužel dnes (v pondělí, pozn. red.) jsem zveřejňoval graf, že nám stále rostou počty pacientů v nemocnicích. Od začátku prosince dramaticky narostl podíl britské varianty. Bylo to kolem jednoho procenta, dnes až 80 procent.

Opatření jsou na Slovensku podobná jako v jiných zemích, přesto se nedaří šíření nákazy zastavit. Počet pacientů v kritickém stavu neklesá. Proč?

Svolal jsem kvůli tomu široký okruh vědců a různých skupin, které měly dosud různé názory na řešení problému. Ať si sednou spolu k jednomu stolu a zkusí hledat odpověď. Sílu lockdownu máme plus minus jako ve Velké Británii – tam to zabralo krásně, u nás to nefunguje. Vysvětlení může být i to, že když dostatečně velká část lidí opatření nedodržuje, tak nefungují.

Na tiskové konferenci jste zmínil, že je to devět a půl týdne od začátku lockdownu. Narážel jste na film pojednávající o emocionálním zhroucení. Je Slovensko ve stavu emocionálního zhroucení?

Do září jsme byli evropskou jedničkou, v celé Evropě jsme byli nejlepší z pohledu počtu případů i obětí. Tuším, že do září jsme měli 25 obětí, dnes jich máme denně stovku. Na druhé straně si myslím, že to Slovensko zvládne.

Politika musí jít stranou. Byl bych rád, kdyby si opozice uvědomila svou roli a přestala politikařit. Za jedenáct měsíců v podstatě jen bojovali proti opatřením a štvali lidi proti vládě. Jejich příznivci pak opatření nedodržovali, což se samozřejmě projeví. Myslím, že nastal čas táhnout za jeden provaz. Všichni to nakonec zvládneme se ctí, i když zranění.

Když se podívám na statistiku, jen od začátku roku zemřelo 4500 lidí. Stojíte v čele země, ponesete politickou zodpovědnost za to, co se stane…

Na tiskové konferenci se mě zeptala jedna redaktorka, kdo ponese politickou zodpovědnost. Řekl jsem jí, že každý z nás má zodpovědnost. Každý by se měl zamyslet nad tím, zda dodržoval opatření, která byla. Každý máme myslím svůj podíl. Samozřejmě já mám zodpovědnost politicky největší.

Často na vaši adresu zaznívá výtka chaotického přístupu…

Myslím, že zaznívají po celém světě, po celé Evropě. Lidí jsou frustrovaní, já sám jsem frustrovaný po 12 měsících covidové pandemie. To nikomu z nás nepomáhá. Už aby to bylo za námi.

V úterý jdete k prezidentce, která vás pozvala. Mluví o velmi vážné situaci. Co očekáváte? Bude to přelom v přístupu ke krizi?

To nečekám, myslím, že to bude normální diskuse. Dlouho jsme spolu nebyli a myslím, že to k takové situaci patří – sednout si a vyměnit si názory.

Ve slovenské vládní koalici se diskutuje o očkování. Je pro vás osobně přijatelnější neschválená vakcína, Sputnik V, než čekání na nasmlouvané vakcíny přes EU?

Jsem toho hlavním zastáncem. Raději bych šel do Sputniku V než čekat na dodávky, které nepřichází. A pokud bychom mohli mít naočkováno o 10 procentních bodů víc lidí než bez Sputniku, raději bych šel touto cestou.

Dal byste Slovákům možnost vybrat si, zda chtějí Sputnik V, nebo AstraZenecu?

Samozřejmě. Při neregistrované vakcíně by měli lidé právo ji odmítnout.

Co pro vás znamená „zvládneme to?“ Jak to bude na Slovensku vypadat za měsíc, za půl roku?

Abychom se dostali do toho stadia, po kterém toužím deset let, co jsem v politice. Co jsem z opozice bojoval proti mafii, která nám tady vládla. Chtěl bych Slovensko změnit na zemi, ve které budeme dobře a rádi žít. Věřím, že co nejdřív pandemii pokoříme. Ano, bude to trvat ještě pár měsíců, ale pak se budeme věnovat věcem, které potřebujeme na Slovensku změnit. A ano, budeme zranění, s bolestí a smutkem za našimi příbuznými, kteří bohužel covidu podlehnou. Ale nakonec to jako společnost přežijeme.

Přežijete i vy jako premiér?

Budu se snažit, samozřejmě to záleží na lidech. Voliči našeho hnutí umí počítat, umí situaci vyhodnotit nezávisle. Dostali jsme do vínku největší krizi od druhé světové války. Já jsem neudělal ani jeden krok, který by byl proti životům a ochraně zdraví lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...