Kabinet Andreje Babiše (ANO) požádá poslance o nouzový stav do konce března. Podle premiéra je epidemická situace extrémně vážná, proto je nutné zpřísnit opatření. O jejich změně ale kabinet ve středu nerozhodl, v jednání bude pokračovat. Rozhodnutí by navíc mohlo padnout právě až po vyjasnění budoucnosti nouzového stavu. Na stole je nyní omezení pohybu na kraje, úplné uzavření mateřských a základních škol či zúžení otevřených obchodů, vyplývá z informací ČT. Vláda zatím podpořila kompenzování testů na covid ve firmách. Dočasně také zakázala vstup Čechů do několika afrických a jihoamerických zemí.
Vláda má podle Hamáčka shodu na rozsahu opatření, rozhodnutí ale může záviset na osudu nouzového stavu
Vláda ve středu nerozhodla o případném zpřísnění opatření proti šíření koronavirové epidemie. Večerní zasedání po dvou hodinách ukončila. V jednání bude pokračovat ve čtvrtek, řekl mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) se kabinet se shodl na rozsahu opatření, ve čtvrtek příslušné resorty zpracují definitivní texty, které ministři představí opozici.
Podobu opatření mají připravit resorty zdravotnictví či vnitra. Kabinet by o zpřísnění mohl rozhodovat ale až poté, co bude vědět, zda bude pokračovat nouzový stav, upřesnil mluvčí vlády. Na stav nouze jsou některá opatření navázána, a to třeba omezení pohybu.
„Jsme přesvědčeni, že je potřeba opatření zpřísnit a změnit. Pokud to neuděláme, tak skutečně příští dva týdny nás čekají obrovské problémy v našem zdravotnictví, které funguje na pokraji sil,“ varoval už dopoledne Babiš.
Situace, jako je nyní, v Česku dosud nebyla, podle premiéra je nutné odvrátit totální katastrofu. Za dramatický označil nárůst hospitalizovaných v nemocnicích na jednotkách intezivní péče.
Lidé se podle Babiše musejí znovu omezit, minimalizovat vzájemné kontakty a vydržet, než bude naočkovaný dostatek občanů. „Než budeme moci znovu začít uvažovat o rozvolnění, není jiné řešení,“ konstatoval.
Další uzavírání škol i omezení pohybu?
Podle informací České televize má vláda jednat například o přísnějším omezení pohybu. O zavedení povoleného perimetru už ministři mluvili několikrát. Nyní to vypadá, že by každý mohl zůstat pouze v kraji, kde bydlí. Na stole je také uzavření prvních a druhých tříd základních škol a všech mateřských. Podle informací z jednání členů vlády s opozicí, odboráři a zaměstnavateli by dál by fungovala jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému.
Mohl by se také zmenšit seznam otevřených obchodů, zůstaly by provozy prodávající potraviny, léky, drogerii, pohonné hmoty a několik dalších nezbytných položek, vyplývá z informací ČT. Také povinnost nosit respirátory by mohla jít ještě nad rámec už ohlášených změn, které mají platit od půlnoci.
Opatření navázaná na chystaný pandemický zákon by nebyla v současnosti dostatečná, míní Babiš. Vláda tak požádá sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nynější nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností pandemického zákona a nejpozději v sobotu 27. února. Kabinet současně požádá poslance, aby nouzový stav kvůli epidemii covidu-19 platil do konce března.
Premiér řekl, že se bude snažit opozici přesvědčit, aby souhlasila s dalším pokračováním nouzového stavu. Ten musel po nesouhlasu sněmovny skončit v polovině února, kabinet však na základě žádosti hejtmanů vyhlásil další.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) vysvětlil, že nouzový stav je potřebný kvůli omezení pohybu osob. „Epidemie na nynější opatření nereaguje, pohyb je proto nutné víc omezit,“ řekl.
Podle premiéra se Česko víceméně vrátí k opatřením z období takzvané první vlny epidemie. „Čekají nás pekelné dny z hlediska zdravotnictví a my proto musíme reagovat,“ podotkl Babiš.
Vláda slíbila přehled opatření, řekl Bartoš
Části opozice se nelíbí záměr vlády požádat o prodloužení nyní platného nouzového stavu. Dala by přednost tomu, aby vyhlásila nouzový stav nový. Sdělili to předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová a předseda lidovců Marian Jurečka. Záměr vlády požádat o zrušení usnesení kritizuje i lidovecký poslanec a bývalý předseda strany Marek Výborný.
Předseda ODS Petr Fiala ještě před večením jednáním vlády uvedl, že pokud kabinet představí rozumná opatření postavená na datech, je opozice připravená o nouzovém stavu dál jednat. „Vláda musí okamžitě začít řešit, co bude dál. Musíme mít plán, jak po skončení omezení otevřeme školy s funkčním modelem testování, jak navýšíme kapacity testování a trasování,“ sdělil.
Komunisté počkají s rozhodnutím o nouzovém stavu na hlasování výkonného výboru strany, řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Výbor by měl rozhodnout nejpozději do pátečního rána. Podle Filipa by vláda měla požádat o nový nouzový stav, prodlužování stávajícího označil za protiústavní. Delší trvání nouzového stavu odmítá SPD.
Kabinet slíbil zaslat stranám seznam, jaká chce opatření a z jakých důvodů, a to nejpozději ve čtvrtek ráno. Po jednání opozice s vládou to řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Opatření by měla být odůvodněná v patřičné kvalitě. Po roce boje s epidemií podle něj vláda musí být schopná jednotlivé restrikce doprovodit tím, jaké budou mít výsledky. Ohledně nouzového stavu strana premiérovi žádný slib nedala.
Předseda ODS sdělil, že vládu žádal o zdůvodnění navrhovaných opatření a data, na základě nichž k nim došla. „Pan premiér nám přislíbil, že nám je do zítřka (čtvrtka) dodá a opatření odůvodní. Jednání tak skončila bez konkrétního výsledku,“ shrnul.
Například Svaz průmyslu a dopravy čeká zpřísnění pohybu lidí, uzávěru firem ale ne. „Samozřejmě musí být lockdown lidí, a to přísný. Budu počítat s omezením pohybu ve vlastním regionu, abychom mohli na nákupy, venčení psů a děti na chvíli do přírody, ale tím to končí, žádné zbytečné vycházení,“ konstatoval šéf svazu Jaroslav Hanák.
Myšlenku plného uzavření ekonomiky nepodpoří ani člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. „Mezinárodní zkušenost nenaznačuje, že by ekonomický, zdravotní a vlastně celospolečenský přínos takovéhoto plného lockdownu převyšoval jeho zejména ekonomické náklady,“ dodal.
Vláda zakázala cestování Čechů do Brazílie či JAR
Kvůli novým variantám koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí, a to od pátku 26. února do 11. dubna. Ochranné opatření ve středu večer projednala vláda, uvedl v tiskové zprávě Úřad vlády.
Opatření podle něj reaguje na hrozbu zavlečení brazilské a jihoafrické varianty koronaviru na české území.
Češi tak nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, Zambie a Zimbabwe.
Studenti se do škol od začátku března nevrátí
Vláda měla ve středu řešit také částečný návrat dětí do škol na počátku března. Premiér to ale vzhledem k situaci vyloučil. „Byl předpoklad, že 1. března se vrátí maturanti nebo poslední ročníky do škol, ale vzhledem k této situaci, když antigenní testy dorazí, to zkrátka není možné,“ řekl Babiš.
Uvedl, že žádné další datum možného návratu dětí do škol říkat nebude. Mohlo by se totiž stát, že se opět nedodrží.
Do lavic se měly postupně vracet závěrečné ročníky středních škol, které na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky. Později se měla ve středních školách obnovit praktická výuka, která se na dálku často nedá vůbec nahradit. Počítalo se i s návratem žáků devátých tříd, které v dubnu čekají přijímací zkoušky na střední školy. Podmínkou byla distribuce antigenních testů a platnost pandemického zákona.
Už na ranním jednání vlády se podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) hovořilo také o možnosti uzavření mateřských a základních škol. Podle něj tuto variantu zmínil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Plaga to podmiňuje tím, že se školy musí zavírat jako poslední opatření.
Testování ve firmách bude kompenzovat stát
Stát bude kompenzovat plošné testování ve firmách i živnostníkům. Nárok na příspěvek bude na čtyři testy na člověka měsíčně. Na Twitteru to večer uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Testování bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Podle tiskové zprávy Úřadu vlády bude o termínu spuštění projektu teprve rozhodnuto, firmy ale budou moct od 1. března začít testy nakupovat.
Havlíček už dříve řekl, že cena testu se pohybuje od 60 do 150 korun, v extrémech do 200 korun. Stát by měl podle středečního vyjádření premiéra Babiše i informací Svazu průmyslu přispívat 60 korun na test. Zaměstnavatelé budou mít povinnost všechny pozitivně testované pracovníky hlásit hygienickým stanicím.
Resort zdravotnictví už schválil výjimku pro 12 distributorů antigenních testů, které lze používat k samotestování. Blatný o tom odpoledne informoval na Twitteru.
Udělení výjimky, o kterou musel požádat přímo výrobce nebo dodavatel testů, bylo podmínkou pro to, aby se mohly testovat samy děti ve školách. Šest z 12 výjimek se vztahuje k testu Lepu, kterým by se mělo právě tam testovat. Ministerstvo vnitra objednalo 3,6 milionu testů, hodnota zakázky je 237,5 milionu korun. Čínské Lepu testy dodá firma Tardigrad International Consulting. Jeden by měl i s dopravou vyjít na 65 korun.
Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že firmy by měly u testování zaměstnanců preferovat stávající antigenní testy, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění a které může člověk absolvovat každé tři dny. Tyto testy by přímo ve firmě mohl dělat závodní lékař nebo by se firma mohla domluvit s externím poskytovatelem zdravotních služeb. Podle ministerstva je možné využít i nynější síť odběrových center a ordinací lékařů, kteří testy dělají.
Resort průmyslu předložil na vládě návrh, aby firmy mohly při testování zaměstnanců odečíst z odvodů na zdravotní pojištění 80 korun za jeden antigenní test.
V Česku je podle ministra průmyslu a obchodu v neveřejné sféře včetně osob samostatně výdělečně činných v současné době asi 1,2 milionu subjektů, ve kterých pracuje asi 4,14 milionu lidí. Jako nejvhodnější cestu, jak je motivovat k samotestování, Havlíček vidí finanční odpočet od stávajících odvodů. „Proto je navrhována novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kde se navrhuje možnost odpočtů za testování antigenními testy ve firmách a OSVČ,“ uvedl.
Hospodářská komora, která větší motivaci firem k testování vítá, upozornila, že snížení odvodů ze zdravotního pojištění by prohloubilo deficit veřejného zdravotního pojištění.
Odečet z pojistného za testy nepodporují ani samotné pojištovny. „Vzhledem k enormním nákladům stanovisko pojišťoven nemohlo být pozitivní,“ řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Podle něj by měla být hlavním pilířem současná možnost nechat se antigenním testem otestovat jednou za tři dny ve stávajících odběrových centrech nebo od praktického či závodního lékaře zapojeného do testování. „A možnost samotestování bude řešena jako doplňkový pilíř, ne jako hlavní,“ dodal Šmehlík.
Ministr odhaduje, že by se testování mohlo týkat asi 1,88 milionu lidí, měsíčně by tak mohlo být provedeno asi 7,5 milionu testů, což by vyšlo stát na odpočtech asi na 600 milionů korun. Protože je platnost novely zákona navrhována do konce letošního roku, roční náklady Havlíček vyčíslil na šest miliard.