Politici vidí východisko z covidové krize v přísném režimu ve firmách a očkování

Počet nově nakažených koronavirem v Evropě podle Světové zdravotnické organizace klesá pátý týden v řadě. V Česku je ale trend opačný. Záměr vrátit od března další děti do škol zatím i přes špatnou epidemickou situaci platí, naopak obchody zůstanou zavřené. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) je navrhoval otevřít v pondělí, ale vláda byla proti. Politici stran ANO, Piráti, KSČM a ČSSD se v Událostech, komentářích shodli na důležitosti očkování nebo testování ve firmách.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Politici a jejich řešení kritické covidové situace

Podle místopředsedy ČSSD Michala Šmardy nakonec rozhodl názor odborníků na epidemii. Myslí si také, že by pomohlo, kdyby zejména vicepremiér Havlíček dopředu neavizoval něco, co posléze nesplní. „Ta opatření se dají vydržet, ale musí být předvídatelná a nesmí se měnit ze dne na den,“ hodnotí Šmarda. Upozorňuje také, že o nástupu na směnu by měl správně zaměstnavatel podřízenému říct 14 dní dopředu.

„Ta situace není jednoduchá, dlouhodobě se řeší a místo aby se zlepšovala, tak se pomalu, ale jistě zhoršuje,“ popisuje člen zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Rostislav Vyzula (ANO). Řešení podle něj existuje, nechal by rozhodovat úzkou skupinu odborníků.

„Pořád je šance nedosáhnout zahlcení jipových lůžek,“ míní místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Řešení by podle ní bylo zvýšení náhrady mzdy, aby se lidé nebáli chodit do karantény. Automaticky by mělo také fungovat povinné testování ve firmách nebo povinné respirátory na pracovišti. Stejně jako Vyzula by chtěla úzkou skupinu expertů, kteří budou rozhodovat.

„Jsem přesvědčen o tom, že je to problém akceptace. To znamená, že se pořád snažíme něco udělat postaru, jako když se řešila španělská chřipka, pořád se něco přitvrzuje a lidé to obcházejí,“ myslí si předseda KSČM Vojtěch Filip. Byl by pro otevření obchodů za jasných podmínek, chce se také primárně věnovat rizikovým skupinám.

„Pokud se pro něco rozhodneme, tak se to má naplňovat a nemáme hledat důvod, který to jakoby znemožní,“ rozvádí Filip. Apeluje tak na dodržování opatření lidmi a vymáhal by je.

Šmarda pak vyzývá vládu, aby mluvila jedním hlasem a vydávala jednoznačná stanoviska. Jen tak si získá důvěru lidí.

Tvrdý lockdown

Na například čtrnáctidenní uzavření celé země podle Šmardy čas nyní není. „Lze zpřísnit podmínky ve firmách, aniž by se zároveň zavíraly. Jsem rád, že se přistoupilo k zapojení praktických lékařů do očkování, měli bychom mít ambici zřídit víc očkovacích center,“ předpokládá Šmarda. Takové centrum by podle něj mělo být v každém městě s deseti tisíci obyvatel.

Vyzula si myslí, že lockdown by při dodržení zafungoval, musí se ale podle něj hledat i další varianty, jak vytvořit důvěru. „Bylo by dobré, kdybychom měli takovou autoritu jako například Kochův ústav v Německu. Mohli bychom vytvořit skupinu lidí, kteří by přesvědčovali,“ napadá Vyzulu. Už ani pandemická data podle něj lidi nepřesvědčují.

„Nejdůležitější je nyní nezahltit intenzivní lůžka, k tomu musí směřovat ta opatření, musíme zpřísnit opatření ve firmách, aby tam nevzrůstal počet nakažených,“ míní Richterová. Po malých obchodech a školách by tak vláda měla přenést náklady i na segment, který dosud moc zasažen nebyl. Apeluje také na rotaci zaměstnanců nebo práci na home office.

Maloobchod podle ní nemá takový vliv, důležité je také, aby se poslední ročníky ve školách připravily na zkoušky. Vysvětlovat by víc chtěla i důležitost očkování pro seniory.

„Já se nedivím svazům průmyslu, dopravy a obchodu, že říkají, proč ti velcí mají otevřeno a ti malí ne,“ myslí si Filip. Menší proočkování dává za vinu nedostatku vakcíny a ne nutně špatné komunikaci vlády.

Začne se blýskat na lepší časy

„Hejtmani žádali o nový nouzový stav, přijímal se pandemický zákon během jednoho týdne, tohle jsou všechno věci, co lidi znejišťují, musíme mít jasný plán,“ apeluje Šmarda. Kritizuje například opoždění očkování, protože chybí vysoutěžený distributor vakcín. Nelíbí se mu ani papalášství nejvyšších představitelů.

„V Izraeli mají proočkovanou polovinu populace a situace se zlepšuje, u nás je dobrý příklad u zdravotníků, kteří jsou naočkovaní a jejich denní přírůstky jsou výrazně nižší,“ uvádí Vyzula. Dokud nebudeme mít naočkovanou polovinu populace, tak situace lepší nebude, myslí si. Pomohlo by podle něj ale i to, kdyby lidé více dodržovali současná opatření a táhli za jeden provaz.