Rostislav Vyzula

Pandemie akcelerovala debatu o potlačení byrokracie ve zdravotnictví a zvýšila tlak na jeho digitalizaci. Historicky první takový zákon už schválila sněmovna. Podle poslanců Lukáše Černohorského (Piráti) a Rostislava Vyzuly (za ANO) je nutné, aby stát dokázal, že data občanů jsou v bezpečí. Zároveň je třeba, aby byl systém lidem podán jednoduše a přehledně, zaznělo v Událostech, komentářích.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES), důvodem je podle resortu zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Dle vedoucího epidemiologa skupiny Petra Smejkala se stali odborníci nepohodlnými a za rozhodnutím vidí nejspíš předvolební tah. Poslanec Rostislav Vyzula (za ANO) z výboru pro zdravotnictví ukončení spolupráce nechápe, dle něj vede pouze k různým domněnkám a hypotézám. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Nově jmenovaný ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) již stihl kontaktovat v souvislosti s vakcínou Sputnik V i dalšími očkovacími látkami Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Vyžádal si od něj podklady, které k daným vakcínám ústav má. V rozhovoru pro Události, komentáře nový člen kabinetu Andreje Babiše (ANO) také uvedl, že by chtěl odlehčit zdravotnickým zařízením, aby se dostalo na odkládané zákroky. Resort se podle něj musí rovněž připravit na další vlny očkování proti koronaviru.

Počet nově nakažených koronavirem v Evropě podle Světové zdravotnické organizace klesá pátý týden v řadě. V Česku je ale trend opačný. Záměr vrátit od března další děti do škol zatím i přes špatnou epidemickou situaci platí, naopak obchody zůstanou zavřené. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) je navrhoval otevřít v pondělí, ale vláda byla proti. Politici stran ANO, Piráti, KSČM a ČSSD se v Událostech, komentářích shodli na důležitosti očkování nebo testování ve firmách.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) si předvolá ředitele Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavla Březovského. Důvodem jsou informace portálu Seznam Zprávy, že si vedení ústavu rozdělilo tisícovku vakcín proti nemoci covid-19 od společností Pfizer a BioNTech mezi své zaměstnance i jejich příbuzné. Pracovníci Státního zdravotního ústavu jsou sice vedeni podle zákona jako zdravotnický personál, ale většina z nich podle serveru nepatří do ohrožených skupin. Mluvčí SZÚ Klára Doláková tvrzení serveru, že vakcíny mohli využít i příbuzní zaměstnanců, popřela.

Pokud se nová ohniska nákazy koronaviru dostatečně a včas nepodchytí, bude to problém. Uvedl to ve čtvrtek v pořadu ČT Události, komentáře hlavní epidemiolog společnosti IKEM Petr Smejkal. Podle něho jsou zároveň pro přenos nemoci covid-19 nejrizikovější sportovní akce. Společně s ním se debaty zúčastnili také člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO) a jihočeský krajský zastupitel Martin Kuba (ODS).

Kvůli korupční kauze uvnitř brněnské organizace hnutí ANO rozjela strana rozsáhlé čistky. Nepostihly však ty, které postihnout měly. V hnutí už skončil bývalý místostarosta části Brno-střed Jiří Švachula, nadále v něm ale zůstávají členové, které má policie za možné podezřelé. V rámci kauzy s krycím názvem Stoka se podařilo zajistit i důkazy v podobě předávání obálek v kanceláři jednoho z důležitých představitelů hnutí ANO v Brně. Případu se pro pořad Reportéři ČT věnovali Dalibor Bártek a Adéla Paclíková.

Průzkum pro ČT ukázal, že by lidem nevadilo připlácet si v nemocnici za nadstandardní péči. V případě dalších zdravotnických poplatků už je ale podpora výrazně nižší. Zatímco pro nadstandardy se vyjádřilo 70 % respondentů, tak za pobyt v nemocnici je ochotná platit jen třetina z nich. Vůbec nejnižší podporu pak má poplatek za výdej léků na recept. Podle Bohuslava Svobody (ODS) už jsou zdravotnické poplatky pasé a nepovede se je znovu zavést. Jiné strany jsou pak ochotné diskutovat o poplatcích za pobyt či stravu v nemocnici.

Protikuřácký zákon přišel znovu na přetřes mezi hosty páteční předvolební debaty ČT na téma Zdravotnictví. Lídr kandidátky KDU-ČSL na Vysočině Vít Kaňkovský ctí zákaz kouření jako ochranu nekuřáků, kteří tvoří většinu populace. Kuřáci nám ale ze světa nevymizeli, říká Kaňkovský, a to vidí jako dostatečný důvod přidat do zákona povolení kuřáren v restauracích a dalších institucích. První muž kandidátky TOP 09 na Královéhradecku Leoš Heger se naproti tomu s lídrem kandidátky ČSSD na Vysočině a hejtmanem Jiřím Běhounkem shodli, že zákon je potřeba nechat nějaký čas beze změn, aby se vůbec mohla ukázat jeho funkčnost.

Praktičtí lékaři, specialisté i zubaři ohlásili na příští týden protest. Nelíbí se jim jednak to, že stát přidává hlavně lékařům v nemocnicích, a vadí jim i nadměrná byrokracie. Kritizují přitom hlavně elektronické recepty, které mají být od příštího roku povinné. Ve středu 18. října tak zůstane odhadem třetina ordinací zavřená. V předvolební debatě ČT24 se většina hostů shodla, že je zatím projekt e-receptu nedotažený, výhody ovšem přinese v budoucnosti. Rozdíly v názorech ovšem panovaly v tom, zda má být povinný pro všechny lékaře.