Pandemie akcelerovala debatu o potlačení byrokracie ve zdravotnictví a zvýšila tlak na jeho digitalizaci. Historicky první takový zákon už schválila sněmovna. Podle poslanců Lukáše Černohorského (Piráti) a Rostislava Vyzuly (za ANO) je nutné, aby stát dokázal, že data občanů jsou v bezpečí. Zároveň je třeba, aby byl systém lidem podán jednoduše a přehledně, zaznělo v Událostech, komentářích.
Stát musí lidem dokázat, že jsou jejich data v bezpečí, tvrdí o digitalizaci zdravotnictví Černohorský a Vyzula
14 minut
UK: Digitalizace zdravotnictví
Podle předsedy sněmovního podvýboru pro elektronizaci zdravotnictví Vyzuly už změny nastaly během pandemie, která potřebu po digitalizaci výrazně akcelerovala.
„Došlo k vytvoření opravdu velmi narychlo zorganizovaného zdravotnického systému, který umožnil, že jsme data dostávali prakticky denně. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) každý den zpracovává celou řadu údajů, údajů o tom, kolik lidí bylo testováno, kolik bylo PCR, antigenních testů, kolik je hospitalizovaných a tak dále,“ nastínil.
Člen podvýboru Černohorský ocenil práci ÚZIS, ale elektronizace zdravotnictví je pro něj teprve na úplném začátku. „Většina dokumentace ve zdravotnictví je stále v papírové podobě. Samozřejmě v nějakých ojedinělých případech, jako jsou nějaké větší nemocnice, už digitalizace probíhá. Stále jsou ale nedostatky například v kybernetické bezpečnosti, což může při kolapsu ohrozit i lidské životy,“ říká.
Piráti nazvali nově schválenou legislativu základním kamenem pro digitalizaci, zákon však neřeší všechno. Podle Černohorského je nutné nejprve určit standard, na kterém se bude postupně stavět. „Není úplně ideální variantou mít maximalistické verze toho zákona. Pak se může totiž stát, že se celý ten návrh zablokuje na nějakém výrazně menším detailu,“ tvrdí.
Velmi důležité je dle něj, aby stát a resorty byly ochotny změny stanovené v novém zákoně realizovat. „Norma sice může vypadat sebelíp, ale jde o to, jak s ní stát bude nakládat. Musí mít kvalitní stálé lidi a hlavního architekta, který bude potlačovat resortismus, kdy si jedno ministerstvo stojí za svým a nějaké druhé bojuje proti němu. Pokud se to podaří eliminovat, myslím, že pak během pár let budeme schopni elektronizovat náš stát.“
Přijmout změnu
Vyzula je názoru, že zvykání si na digitální podobu zdravotnictví sice nějakou dobu potrvá, ale lidé se na ni rychle adaptují poté, co zjistí, že jim nový systém značně ulehčí život. „Můžeme se odpíchnout od elektronického receptu, na který jsme si poměrně rychle zvykli, jelikož jsme viděli jeho jasný přínos. Věřím, že ten přechod na další digitalizaci rychle pochopíme a přijmeme také – jde přece jenom o zvýšení efektivity a kvality zdravotnických služeb.“
Problém oba poslanci vidí v nedůvěře ke státu, která byla během epidemie často evidentní, například u aplikace eRouška. Dle Černohorského se musí lidem jednoznačně dokázat, že jejich data jsou v bezpečí. „Předešlé IT systémy implementované státem neměly u lidí úplně úspěch. Nemají totiž důvěru v zabezpečení. Stále je možné napadnout nemocnici a kompletně ji paralyzovat, to lidi moc neujišťuje. Je tedy potřebné dokázat, že umíme zabezpečit ty systémy natolik, aby se k těm informacím nedostal nikdo cizí,“ apeluje poslanec.
Zároveň je dle Černohorského nutné, aby byly informace lidem podány jednoduše a přehledně tak, aby jim porozuměli všichni.
„Myslím, že většina lidí tu snahu ze strany státu chápe. Pak jsou tu ale určité skupiny, které tuto snahu bagatelizují nebo hystericky znevažují. Samozřejmě existuje i část lidí, která věří dezinformacím a dál je šíří. Mnoho lidí raději věří tomu negativnímu nežli tomu pozitivnímu. Je jich ale celkem malé procento,“ komentuje nedůvěru občanů Vyzula.
Poslanci oba věří tomu, že digitalizace proběhne podle plánu a bez velkých komplikací. Shodují se však na tom, že kompletní přeměna starého systému v nový může nějakou dobu trvat, a to nejenom kvůli státu, ale i kvůli občanům.