S podpisy 137 poslanců napříč kluby i podporou vlády budou zákonodárci projednávat zákon o právu na digitální službu. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by měl nový předpis přinést přesný harmonogram digitalizace státní správy. Představitelé všech stran zastoupených v dolní komoře, kteří ve středu předpis představili na tiskové konferenci, ho označili za přelomový. Zákon má kromě práva občanů na digitální službu zavést i povinnost státních orgánů takové služby poskytnout.
Do pěti let má na komunikaci s úřady stačit počítač. Slibuje to zákon o právu na digitální službu
Zákon má podle důvodové zprávy posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky. „Umožní v průběhu následujících let podle přesného harmonogramu ministerstvům a vládě digitalizovat státní správu tak, aby to byla služba občanům. Do pěti let by měl mít občan možnost komunikovat se státem digitálně,“ vysvětlil Bartoš.
Podle předsedy ODS Petra Fialy zákon přinese občanům také úlevu. „Nejde o mechanické překlápění z papíru, ale o zjednodušení agend a jejich následné převedení do elektronické podoby. Otevírá se cesta k tomu, že občan přijde na úřad a místo peněženky plné dokladů bude mít jednu kartičku, zbytek si stát mezi svými úřady vymění. Tento zákon pokládáme za mimořádně důležitý pro budoucnost moderního státu,“ zdůraznil.
„Zákon by měl občanům zjednodušit život, ale zároveň dává vládě závazek. A to do 12 měsíců ode dne účinnosti zveřejnit katalog agend a do čtyř let je uvést k životu. Pokud občan nedostane službu v elektronické podobě, může ji po úřadech vymáhat soudně,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Na zákonu pracovaly všechny strany, vláda i soukromý sektor
Předkladatelé zvolili pro předpis podobu poslanecké iniciativy, i když má podporu napříč stranami, s ohledem na to, že jeho účinnost přesáhne současné volební období. „Předkládaný zákon usnadní život lidem, protože přináší inventuru toho, co stát dělá, zjednodušení agend a následné převedení do elektronické podoby,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Přípravy zákona trvaly podle poslankyně ANO Barbory Kořanové přes rok. Práce zastřešoval výbor pro veřejnou správu, který vede Bartoš.
Na přípravě zákona spolupracovaly všechny strany ve sněmovně, zástupce vlády (zmocněnec pro digitalizaci) Vladimír Dzurilla a zástupce komerčního sektoru Zdeněk Zajíček. „Návrh se nám podařilo vykomunikovat i s jednotlivými ministerstvy,“ uvedl Bartoš. Zdůraznil, že norma má i podporu premiéra a jeho kabinetu.
I přes širokou podporu počítají politici s podrobným projednáváním zákona ve sněmovně, aby v něm nezůstala žádná problematická místa. „Chceme, aby se to diskutovalo na výborech, protože i v té naší pracovní skupině i skrze ministerstva jsme mohli nějakou důležitou věc opomenout,“ řekl Bartoš.
Některé systémy jsou zastaralé
Zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla ocenil podporu politických stran pro digitalizaci. „Potřebujeme nejenom tento zákon, ale také prováděcí zákony. Je jich 170, na kterých se v současnosti pracuje,“ uvedl. Za nezbytnou považuje práci na propojení jednotlivých systémů. „Ty jsou často zastaralé, takže nás to povede i k výměně některých systémů, které nejsou schopné toho, co od nich potřebujeme,“ dodal.
Prezident ICT unie Zdeněk Zajíček označil normu za zcela výjimečný krok. „Stanovuje jasně práva občana, která bude mít, například právo mít předvyplněný elektronický formulář při podávání jakéhokoliv podání vůči státu,“ uvedl.
Řada systémů podle něj už existuje a jsou funkční, vázne ale sdílení dat napříč institucemi. „Zákon k tomu dává reálný základ, aby se to mohlo dít, mělo by to ušetřit čas a peníze na straně občana, podnikatele i státu,“ řekl.