Česko se chce učit digitalizaci od Estonska. Začalo novými občanskými průkazy s čipem

Česko chce do budoucna v oblasti digitalizace zajistit pro občany stejný komfort, jaký je v Estonsku. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Jürim Ratasem to v pátek řekl předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Ratas uvedl, že v Estonsku je běžné volit nebo podávat daňové přiznání přes internet.

Estonský premiér Jürim Ratas a český premiér Andrej Babiš (zleva)
Zdroj: ČTK Autor: Šimánek Vít

„Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků,“ řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil. Připomněl, že jeho vláda je první, která jmenovala vládního zmocněnce pro digitalizaci (Vladimír Dzurilla) a ten s Estonci spolupracuje.

Další funkce, které mají nabízet nově vydávané občanské průkazy s elektronickým čipem, však nabírají zpoždění. Díky dokladu měl mít už teď každý řidič možnost z domova zjistit, kolik má trestných bodů – zájemci se však dočkají nejdříve na přelomu roku. Aby lidé mohli funkce využívat, musejí mít čip aktivovaný a vybavit se softwarem i čtečkou. Ministerstvo vnitra chystá finanční podporu na jejich pořizování.

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Klíčové pro fungování elektronické státní správy jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

„Musíme být otevření a důvěřovat státu. Důvěra je velmi důležitá,“ dodal Ratas.

Babiš s Ratasem v pátek kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury.

Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.