Česko se chce učit digitalizaci od Estonska. Začalo novými občanskými průkazy s čipem

Česko chce do budoucna v oblasti digitalizace zajistit pro občany stejný komfort, jaký je v Estonsku. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Jürim Ratasem to v pátek řekl předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Ratas uvedl, že v Estonsku je běžné volit nebo podávat daňové přiznání přes internet.

„Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků,“ řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil. Připomněl, že jeho vláda je první, která jmenovala vládního zmocněnce pro digitalizaci (Vladimír Dzurilla) a ten s Estonci spolupracuje.

Další funkce, které mají nabízet nově vydávané občanské průkazy s elektronickým čipem, však nabírají zpoždění. Díky dokladu měl mít už teď každý řidič možnost z domova zjistit, kolik má trestných bodů – zájemci se však dočkají nejdříve na přelomu roku. Aby lidé mohli funkce využívat, musejí mít čip aktivovaný a vybavit se softwarem i čtečkou. Ministerstvo vnitra chystá finanční podporu na jejich pořizování.

  • Digitalizace může zdvojnásobit růst produktivity a zvýšit HDP České republiky do roku 2025 až o 26 miliard eur ročně, tedy asi 680 miliard Kč, což představuje urychlení růstu o jeden procentní bod.
  • Pokud Česko srovná krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 tuzemská digitální ekonomika svůj podíl na HDP z osmi na 16 procent.
  • Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic.
  • Zdroj: ČTK

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Klíčové pro fungování elektronické státní správy jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

„Musíme být otevření a důvěřovat státu. Důvěra je velmi důležitá,“ dodal Ratas.

Babiš s Ratasem v pátek kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury.

Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.

  • K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Podle studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic je třeba vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je například podpora podnikatelské orientace absolventů informatiky, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí, pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení kapitálu.
  • Podíl digitální ekonomiky je již nyní v ČR větší než v pěti největších zemích EU (sedm procent) a také roste dvakrát rychleji, o 6,6 procenta ročně. Česko má před EU náskok v digitalizaci finančního sektoru, průmyslu a sektoru informačních a komunikačních technologií. Naopak zaostává ve veřejném sektoru a dopravě.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...