Česko se chce učit digitalizaci od Estonska. Začalo novými občanskými průkazy s čipem

Česko chce do budoucna v oblasti digitalizace zajistit pro občany stejný komfort, jaký je v Estonsku. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Jürim Ratasem to v pátek řekl předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Ratas uvedl, že v Estonsku je běžné volit nebo podávat daňové přiznání přes internet.

„Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků,“ řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil. Připomněl, že jeho vláda je první, která jmenovala vládního zmocněnce pro digitalizaci (Vladimír Dzurilla) a ten s Estonci spolupracuje.

Další funkce, které mají nabízet nově vydávané občanské průkazy s elektronickým čipem, však nabírají zpoždění. Díky dokladu měl mít už teď každý řidič možnost z domova zjistit, kolik má trestných bodů – zájemci se však dočkají nejdříve na přelomu roku. Aby lidé mohli funkce využívat, musejí mít čip aktivovaný a vybavit se softwarem i čtečkou. Ministerstvo vnitra chystá finanční podporu na jejich pořizování.

  • Digitalizace může zdvojnásobit růst produktivity a zvýšit HDP České republiky do roku 2025 až o 26 miliard eur ročně, tedy asi 680 miliard Kč, což představuje urychlení růstu o jeden procentní bod.
  • Pokud Česko srovná krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 tuzemská digitální ekonomika svůj podíl na HDP z osmi na 16 procent.
  • Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic.
  • Zdroj: ČTK

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Klíčové pro fungování elektronické státní správy jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

„Musíme být otevření a důvěřovat státu. Důvěra je velmi důležitá,“ dodal Ratas.

Babiš s Ratasem v pátek kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury.

Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.

  • K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Podle studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic je třeba vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je například podpora podnikatelské orientace absolventů informatiky, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí, pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení kapitálu.
  • Podíl digitální ekonomiky je již nyní v ČR větší než v pěti největších zemích EU (sedm procent) a také roste dvakrát rychleji, o 6,6 procenta ročně. Česko má před EU náskok v digitalizaci finančního sektoru, průmyslu a sektoru informačních a komunikačních technologií. Naopak zaostává ve veřejném sektoru a dopravě.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 14 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.