Česko se chce učit digitalizaci od Estonska. Začalo novými občanskými průkazy s čipem

Česko chce do budoucna v oblasti digitalizace zajistit pro občany stejný komfort, jaký je v Estonsku. Na tiskové konferenci po jednání s estonským premiérem Jürim Ratasem to v pátek řekl předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Ratas uvedl, že v Estonsku je běžné volit nebo podávat daňové přiznání přes internet.

„Děláme konkrétní kroky, abychom se dostali na úroveň Estonska. To je náš vzor, kdy lidé nechodí na úřady, všechno si vyřizují digitálním způsobem, a to je náš cíl. Je to i součástí boje proti byrokracii, zlepšení komfortu našich občanů, firem, živnostníků,“ řekl Babiš.

Prvním krokem podle něj bylo letošní zavedení nových občanských průkazů s čipem, které se propojují s portálem občana a umožňují on-line komunikovat se státní správou. Kdy by Česko mělo dosáhnout estonské úrovně v digitalizaci, Babiš neupřesnil. Připomněl, že jeho vláda je první, která jmenovala vládního zmocněnce pro digitalizaci (Vladimír Dzurilla) a ten s Estonci spolupracuje.

Další funkce, které mají nabízet nově vydávané občanské průkazy s elektronickým čipem, však nabírají zpoždění. Díky dokladu měl mít už teď každý řidič možnost z domova zjistit, kolik má trestných bodů – zájemci se však dočkají nejdříve na přelomu roku. Aby lidé mohli funkce využívat, musejí mít čip aktivovaný a vybavit se softwarem i čtečkou. Ministerstvo vnitra chystá finanční podporu na jejich pořizování.

  • Digitalizace může zdvojnásobit růst produktivity a zvýšit HDP České republiky do roku 2025 až o 26 miliard eur ročně, tedy asi 680 miliard Kč, což představuje urychlení růstu o jeden procentní bod.
  • Pokud Česko srovná krok se zeměmi západní a severní Evropy, zdvojnásobí do roku 2025 tuzemská digitální ekonomika svůj podíl na HDP z osmi na 16 procent.
  • Vyplývá to z nedávno zveřejněné studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic.
  • Zdroj: ČTK

Ratas uvedl, že digitalizace zefektivňuje fungování společnosti a zvyšuje komfort občanů. Podle něj se v Estonsku podává 80 procent daňových přiznání přes internet, zhruba 40 procent lidí hlasovalo on-line v posledních parlamentních volbách a hojně se využívají elektronické recepty.

Klíčové pro fungování elektronické státní správy jsou podle Ratase zabezpečení dat a důvěra společnosti. Estonsko se digitalizaci věnuje dlouhodobě, loni během svého předsednictví v EU pořádalo i summit zaměřený na tuto problematiku.

„Musíme být otevření a důvěřovat státu. Důvěra je velmi důležitá,“ dodal Ratas.

Babiš s Ratasem v pátek kromě digitalizace jednali také o evropském finančním rámci na roky 2021 až 2027. Shodli se, že společným zájmem obou zemí je pokračování politiky soudržnosti a rozvoj dopravní infrastruktury.

Estonský premiér také poděkoval Česku za to, že se v rámci NATO podílí na ochraně vzdušného prostoru baltských zemí.

  • K tomu, aby se Česká republika stala jednou z nejpokročilejších digitálních ekonomik Evropy, musí spolupracovat stát, firmy i jednotlivci. Podle studie společnosti McKinsey The Rise of Digital Challengers – Perspective on the Czech Republic je třeba vyřešit řadu „domácích úkolů“, jako je například podpora podnikatelské orientace absolventů informatiky, větší zapojení firem do školení zaměstnanců v pokročilých dovednostech, urychlená a uživatelsky přívětivá digitalizace veřejných služeb, zlepšení nejhorších oblastí institucionálního prostředí, pracovního trhu a zdanění a podpora většího zapojení kapitálu.
  • Podíl digitální ekonomiky je již nyní v ČR větší než v pěti největších zemích EU (sedm procent) a také roste dvakrát rychleji, o 6,6 procenta ročně. Česko má před EU náskok v digitalizaci finančního sektoru, průmyslu a sektoru informačních a komunikačních technologií. Naopak zaostává ve veřejném sektoru a dopravě.
  • Zdroj: ČTK