Průzkum pro ČT ukázal, že by lidem nevadilo připlácet si v nemocnici za nadstandardní péči. V případě dalších zdravotnických poplatků už je ale podpora výrazně nižší. Zatímco pro nadstandardy se vyjádřilo 70 % respondentů, tak za pobyt v nemocnici je ochotná platit jen třetina z nich. Vůbec nejnižší podporu pak má poplatek za výdej léků na recept. Podle Bohuslava Svobody (ODS) už jsou zdravotnické poplatky pasé a nepovede se je znovu zavést. Jiné strany jsou pak ochotné diskutovat o poplatcích za pobyt či stravu v nemocnici.
Podle Svobody z ODS už jsou poplatky u lékařů pasé. Jiné strany navrhují platit za stravu v nemocnici
Takzvané regulační poplatky Češi platili od roku 2008 a zaváděl je ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Pacienti platili za návštěvu lékaře, recept nebo pobyt v nemocnici. Postupně se ale jednotlivé platby rušily: od ledna 2015 se platí jen devadesátikorunový poplatek za pohotovost.
Komunistická strana Čech a Moravy by ale zrušila i ten. Stanislav Mackovík (KSČM) v diskuzi upozorňoval, že v Česku žije asi 2,4 milionu důchodců, jejich průměrný důchod nedosahuje ani 12 tisíc korun. „Tato skupina lidí v podstatě ani nedosáhne na žádné poplatky za nadstandard nebo na běžnou péči, kterou budeme nazývat nadstandardem.“
Podle něj má stát rezervy, jak se obejít i bez poplatků: „Tím, že se nevalorizovaly poplatky za státní pojištěnce, přišlo zdravotnictví o nějakých 17 až 18 miliard. Když se přestaly platit poplatky, tak jsme přišli o čtyři miliardy.“
Naopak podle Jiřího Běhounka (ČSSD) by se měl poplatek za návštěvu pohotovosti zvýšit: „Těch 90 korun mělo být určitým regulativem, ale ukazuje se, že bohužel není, protože na pohotovostech v nemocnicích je nemálo pacientů, kteří si klidně těch 90 korun zaplatí, aby nemuseli čekat u praktika.“
Také podle Bronislava Sedláčka (STAN) by měl být poplatek za pohotovost ještě navýšen, protože je služba zneužívaná. „Staří lidé, kteří jsou přivezeni, jsou z 80 % hospitalizovaní a v tu chvíli se jich vůbec netýká žádný poplatek. Takže tento poplatek je plně akceptabilní a jeho navýšení by bylo rovněž.“
Podpora lékařských poplatků
Sedláček také v debatě uvedl, že když ještě poplatky platily, byl jejich regulační efekt v ordinacích cítit. S tím ovšem polemizoval Jan Trnka (Zelení): „Statistiky ukazují úplný opak, došlo ke krátkodobému poklesu spotřeby zdravotní péče a pak se to vrátilo za původní úroveň. Takže není pravda, že by regulační poplatky regulovaly – ony neregulovaly.“ Podle něj říká Strana zelených kategorické NE jak poplatkům, tak nadstandardům – v úvahu připadá například příplatek za barevnou televizi v nemocnici.
Regulační efekt zpochybňoval i Rostislav Vyzula (ANO): „Situaci zavinila sama ODS. Nastavení systému, to byla střelba od pasu. Teprve později se zjistilo, že některé regulační poplatky není možné vůbec používat a došlo k určitým úlevám. Ale valná většina pacientů jsou chroničtí pacienti a u nich to přeci žádnou regulační funkci mít nemůže.“
Bohuslav Svoboda (ODS) oponoval, že poplatky určitý regulační efekt měly, ale musely by být dále zvyšovány. „Protože když se zdraží benzin, tak ho lidé nejdřív také nekupují, ale po nějaké době zase začnou.“
Teď už je ale podle něj podobná diskuze zbytečná, protože jsou poplatky ve zdravotnictví politicky neprosaditelné. „V tuto chvíli si myslím, že jediným řešením nejsou poplatky, ale dobrovolné nadstandardní připojištění a možnost příplatku za nadstandardní péči. To je jediná cesta, která přivede do systému peníze.“
Se Svobodou souhlasil i exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09): „Diskuze o regulačních poplatcích ukazuje, že je tato věc dost těžko politicky průchodná.“ TOP 09 má rovněž v programu zavedení nadstandardu s možností sjednání dobrovolného zdravotního připojištění. „Zdravotnické poplatky jsou jedním z desítek kroků jakéhosi drobného zvyšování efektivity zdravotního systému. To, že je spoluúčast ve všech zemích o něco větší, než je u nás, odpovídá tomu, že je u nás ve srovnání s nimi o něco menší efektivita systému,“ dodal Heger.
Lidovci i piráti jsou pak ochotni se bavit o tom, že by si pacienti připláceli za stravu či pobyt v nemocnici: „Skutečně nejsme pro obnovení poplatků za ošetření u lékaře a za výdej léků. Nic to neregulovalo a rozhodně nechceme tyto poplatky vrátit. Jsme ochotni diskutovat o příspěvku na stravu nebo ubytování v nemocnicích, protože jsme přesvědčeni o tom, že 60 korun dá za jeden den i nízkopříjmový obyvatel v domácích podmínkách,“ vysvětloval Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Lidovci ale mají v programu omezení jen na 30 dní v roce a poplatek by se netýkal dětí do 18 let.
„My si myslíme, že původní poplatky i ten současný za návštěvu pohotovosti ztratily regulační efekt. Ale jsme ochotni se bavit o příspěvku na stravu v nemocnicích. Záležet bude na tom, jak si zadefinujeme standard a jaké bude pojištění. Náš koncept svobodného pojištění umožňuje, že by někdo mohl mít ve standardu pojištění i příplatek té stravy a někdo jiný by si ji připlácel až přímo v nemocnici,“ vysvětloval Petr Třešňák (Piráti).