Politici vidí východisko z covidové krize v přísném režimu ve firmách a očkování

Nahrávám video
Události, komentáře: Politici a jejich řešení kritické covidové situace
Zdroj: ČT24

Počet nově nakažených koronavirem v Evropě podle Světové zdravotnické organizace klesá pátý týden v řadě. V Česku je ale trend opačný. Záměr vrátit od března další děti do škol zatím i přes špatnou epidemickou situaci platí, naopak obchody zůstanou zavřené. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) je navrhoval otevřít v pondělí, ale vláda byla proti. Politici stran ANO, Piráti, KSČM a ČSSD se v Událostech, komentářích shodli na důležitosti očkování nebo testování ve firmách.

Podle místopředsedy ČSSD Michala Šmardy nakonec rozhodl názor odborníků na epidemii. Myslí si také, že by pomohlo, kdyby zejména vicepremiér Havlíček dopředu neavizoval něco, co posléze nesplní. „Ta opatření se dají vydržet, ale musí být předvídatelná a nesmí se měnit ze dne na den,“ hodnotí Šmarda. Upozorňuje také, že o nástupu na směnu by měl správně zaměstnavatel podřízenému říct 14 dní dopředu.

„Ta situace není jednoduchá, dlouhodobě se řeší a místo aby se zlepšovala, tak se pomalu, ale jistě zhoršuje,“ popisuje člen zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Rostislav Vyzula (ANO). Řešení podle něj existuje, nechal by rozhodovat úzkou skupinu odborníků.

„Pořád je šance nedosáhnout zahlcení jipových lůžek,“ míní místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Řešení by podle ní bylo zvýšení náhrady mzdy, aby se lidé nebáli chodit do karantény. Automaticky by mělo také fungovat povinné testování ve firmách nebo povinné respirátory na pracovišti. Stejně jako Vyzula by chtěla úzkou skupinu expertů, kteří budou rozhodovat.

„Jsem přesvědčen o tom, že je to problém akceptace. To znamená, že se pořád snažíme něco udělat postaru, jako když se řešila španělská chřipka, pořád se něco přitvrzuje a lidé to obcházejí,“ myslí si předseda KSČM Vojtěch Filip. Byl by pro otevření obchodů za jasných podmínek, chce se také primárně věnovat rizikovým skupinám.

„Pokud se pro něco rozhodneme, tak se to má naplňovat a nemáme hledat důvod, který to jakoby znemožní,“ rozvádí Filip. Apeluje tak na dodržování opatření lidmi a vymáhal by je.

Šmarda pak vyzývá vládu, aby mluvila jedním hlasem a vydávala jednoznačná stanoviska. Jen tak si získá důvěru lidí.

Tvrdý lockdown

Na například čtrnáctidenní uzavření celé země podle Šmardy čas nyní není. „Lze zpřísnit podmínky ve firmách, aniž by se zároveň zavíraly. Jsem rád, že se přistoupilo k zapojení praktických lékařů do očkování, měli bychom mít ambici zřídit víc očkovacích center,“ předpokládá Šmarda. Takové centrum by podle něj mělo být v každém městě s deseti tisíci obyvatel.

Vyzula si myslí, že lockdown by při dodržení zafungoval, musí se ale podle něj hledat i další varianty, jak vytvořit důvěru. „Bylo by dobré, kdybychom měli takovou autoritu jako například Kochův ústav v Německu. Mohli bychom vytvořit skupinu lidí, kteří by přesvědčovali,“ napadá Vyzulu. Už ani pandemická data podle něj lidi nepřesvědčují.

„Nejdůležitější je nyní nezahltit intenzivní lůžka, k tomu musí směřovat ta opatření, musíme zpřísnit opatření ve firmách, aby tam nevzrůstal počet nakažených,“ míní Richterová. Po malých obchodech a školách by tak vláda měla přenést náklady i na segment, který dosud moc zasažen nebyl. Apeluje také na rotaci zaměstnanců nebo práci na home office.

Maloobchod podle ní nemá takový vliv, důležité je také, aby se poslední ročníky ve školách připravily na zkoušky. Vysvětlovat by víc chtěla i důležitost očkování pro seniory.

„Já se nedivím svazům průmyslu, dopravy a obchodu, že říkají, proč ti velcí mají otevřeno a ti malí ne,“ myslí si Filip. Menší proočkování dává za vinu nedostatku vakcíny a ne nutně špatné komunikaci vlády.

Začne se blýskat na lepší časy

„Hejtmani žádali o nový nouzový stav, přijímal se pandemický zákon během jednoho týdne, tohle jsou všechno věci, co lidi znejišťují, musíme mít jasný plán,“ apeluje Šmarda. Kritizuje například opoždění očkování, protože chybí vysoutěžený distributor vakcín. Nelíbí se mu ani papalášství nejvyšších představitelů.

„V Izraeli mají proočkovanou polovinu populace a situace se zlepšuje, u nás je dobrý příklad u zdravotníků, kteří jsou naočkovaní a jejich denní přírůstky jsou výrazně nižší,“ uvádí Vyzula. Dokud nebudeme mít naočkovanou polovinu populace, tak situace lepší nebude, myslí si. Pomohlo by podle něj ale i to, kdyby lidé více dodržovali současná opatření a táhli za jeden provaz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
před 1 hhodinou

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 3 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 5 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 14 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 15 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 16 hhodinami
Načítání...