Pokud se nová ohniska nákazy koronaviru dostatečně a včas nepodchytí, bude to problém. Uvedl to ve čtvrtek v pořadu ČT Události, komentáře hlavní epidemiolog společnosti IKEM Petr Smejkal. Podle něho jsou zároveň pro přenos nemoci covid-19 nejrizikovější sportovní akce. Společně s ním se debaty zúčastnili také člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO) a jihočeský krajský zastupitel Martin Kuba (ODS).
Sportovní akce jsou nejrizikovější, tvrdí epidemiolog
25 minut
Události, komentáře: V Česku opět přibývá nakažených
Šíření koronaviru v Česku opět zrychlilo, tuzemské úřady ve středu zjistily 127 nově nakažených novým typem koronaviru, což je nejvyšší denní nárůst za poslední dva měsíce. Čeští hygienici v minulém týdnu rovněž dvakrát zaznamenali více než 100 potvrzených případů.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale vláda nechystá žádné restrikce, které by mohly přibrzdit ekonomiku. Nemoc covid-19 se v Česku šíří v několika ohniscích, situací se zabývají epidemiologové. Nejpostiženějším okresem je Karviná, mezi zdejšími nakaženými jsou přitom nejčastěji horníci z firmy OKD a jejich příbuzní.
Dvaadvacet dalších případů bylo během týdne zaznamenáno také na Liberecku, kde se v tamní továrně objevilo nové ohnisko. Podle Smejkala se nákaza v Česku zatím zdá pod kontrolou, zároveň je prý dobré přibývající čísla nakažených vnímat v širším kontextu.
„Má smysl sledovat více čísel a nejenom to jedno, jako je přibývající počet nakažených. Například poměr počtu testovaných s nakaženými nebo kde se to ohnisko nachází. Pokud to jsou doly, továrny nebo jiné uzavřené prostory, je pochopitelné, že se tam virus rychleji šíří. Když se podíváme na místa, kde jsou ta ohniska, tak je to stále ohniskový výskyt a zdá se to pod kontrolou,“ popisuje Smejkal.
- Karvinsko – 67 nakažených
- Frýdecko-Místecko - 19 nakažených
- Přerovsko - 15 nakažených
- Liberecko – 22 nakažených
- Praha - 7 nakažených
- Brno - 7 nakažených
- Ostrava - 15 nakažených
Pokud se ohniska nákazy včas a dostatečně podchytí, nezpůsobí podle epidemiologa problém. Mnohem důležitější je prý dodržování ochranných postupů. „V nemocnicích dbáme na to, abychom měli na sobě roušky a zachovali si odstupy. V dolech to sice nejde, ale je třeba to neustále zdůrazňovat. Omezil bych tam počet pracovníků, aby se nehromadili,“ popisuje Smejkal.
Epidemiolog v pořadu také uvedl, že nejrizikovějšími místy pro přenos nákazy jsou sportovní akce, jako například fotbalová utkání. „Je to místo, kde je vedle sebe relativně velké množství lidí, kteří hlasitě projevují emoce. Ten aerosol při jejich projevování je rizikový a podstata těchto akcí, když vidíte, jak se ten virus šíří, také,“ řekl.
Koronavirus v Česku je pod kontrolou, myslí si Kuba
Se Smékalovým tvrzením ohledně sledování rostoucích statistik nakažených v pořadu souhlasil Kuba. „Také si myslím, že bychom se na ta čísla měli dívat v kontextu. Není potřeba lidem říkat, že počet nakažených stále přibývá. Je nutné jim také říct, že nepřibývá nemocných lidí napojených na dýchací přístroje nebo akutních případů,“ řekl.
Podle Kuby je třeba se na ohniskové případy zaměřit, diagnostikovat je a zamezit tomu, aby lidé nemoc přenášeli do skupin, které jsou vůči ní více náchylní. „Naše chování bude vyžadovat i jistou míru osobní zodpovědnosti. Nesmíme čekat, že nám vláda bude říkat, co máme dělat a kam chodit,“ popisuje Kuba.
Podle něho by měl každý člověk o svém zdraví sám přemýšlet a ve spojitosti s koronavirem vyhodnocovat, kde je potřeba si nasadit roušku nebo zda má navštěvovat své příbuzné a známé, aby neohrozil jejich zdraví.
obrázek
Vyzula: Je potřeba „odděsit“ veřejnost
Rostislav Vyzula v debatě upozornil, že česká veřejnost je ze současné koronavirové krize vystrašená a je potřeba ji „odděsit“. Podle něho je nutné lidi v tuzemsku povzbudit k tomu, aby více dodržovali hygienická opatření. „Hodně se během krize mluvilo o rouškách a zapomnělo se na mytí rukou, odstupy a dezinfekci,“ řekl Vyzula.
Podle něho se zároveň nevěnuje dostatečná pozornost projektu chytré karantény. Tu považuje za účinný nástroj, který se osvědčil v zahraničí. Čísla lidí přihlášených do vládní aplikace jsou ale podle něho nízká. Situace by se podle Vyzuly dala vyřešit lepší propagací vládní aplikace.
S Vyzulovým tvrzením souhlasil také Smejkal. „Chytrá karanténa je dobrý nástroj, který se osvědčil především v asijských zemích. Je to ale i o testování a diagnostice,“ podotkl.
